Psí ostrov

Psí ostrov je nápaditou a hravou zábavou pro celou rodinu, která v sobě DNA Wese Andersona jednoduše nezapře. Rozmanitý ansámbl hereckých propůjčujících hlasy psím hrdinům a jedno nezaměnitelné dobrodružství za záchranou nejlepšího přítele člověka. Fantasitcký pan Lišák zůstal sice nepřekonán, i tak se ale jedná o další vydařený kousek který si nebudete chtít nechat ujít. Škoda jen, že film je silnější v dílčích momentech než jako jeden celistvý příběh. [70%] (11.05.2018)

Na úvod prezradím odpoveď na najdôležitejšiu otázku. Je Psí ostrov lepší než Fantastický pan Lišák. Nie je. Je naopak výrazne horší, a to po všetkých stránkach. Vizuálna štylizácia je síce na vysokej úrovni s veľkým zmyslom pre detail, ale z oživlých psov už tie emócie nejako netryskali. Hlavná negatívna postava celého filmu bola až priveľmi vzdialená centru diania. Priveľa postáv bolo, významom pre príbeh samotný, zbytočných. Oproti Lišákovi sa oveľa viac hralo na city, prihodila sa nejaká tá eko agitka. Príbeh nemá spád. Zastaví sa, potom „nabušená“ akcia, zasa počumovanie okolo atď. Vrchol filmu? Scéna s výrobou sushi. (19.02.2023)

Jeden z nejkreativnějších režiséru současnosti, a to zejména na poli animovaných filmů, opět přišel výjimečným filmem. Ano, každému to nepřijde jako jeho pomyslný šálek kávy, ale bezesporu si to dokázalo najít publikum, kterému se film zavděčil. Už s Fantastickým lišákem a Grandhotelem Budapešť si mě Anderson získal, teď se mu povedlo zkompletovat opravdu ojedinělý hattrick bizarních, na druhou stranu ojedinělých filmů. Zasadit film do Japonska už samo o sobě mluví za vše, velmi mě nadchl nápad prostě nějaké japonské dialogy nepřekládat, tudíž může divákova fantazie rozehrát zajímavou partii. Animace rozhodně ne přelomová, ale hýbající figurky pořád mají něco do sebe, i emoce se zde našly a záběry na ty čtyřnohé chlupáče s vlající srstí díky větru působily velmi klidně. Dojde i na megavtipné situace, ten smysl pro detail a perfekcionismus by z mysli jiného člověka mohl napáchat nepřeberné škody, ale od Wese to nemusíte čekat. Takový génius jako on s citem pro detail nemá nikoho sobě rovnému. Jo, to byl panečku film. Za mě dávám 86 % (23.08.2018)

Je to neskutečně originální, tady se opravdu dá reálně mluvit o rukopisu a nejde o nějakou prázdnou frázi. Na mne chvílemi možná až moc šílené (je to to správné slovo?) a občas jsem se i trochu nudil, proto nesdílím to bezmezné nadšení okolo, nicméně některé momenty jsou tak propracované a krásné, že to nelze neocenit. (13.05.2018)

Vynikajícně andersonovsky ulítlé. Z grafické podoby jsem měl respekt, ale po skvělém Grandhotelu jsem se rozhodl Andersonovi věřit a nechybil jsem. Vhodně nadabované a snad jako vždy s krásnou Desplatovou hudbou. Hned po projekci jsem chtěl jít znovu. A čím víc soundtrack poslouchám, tím víc si myslím, že doopravdy podruhé vyrazím. Pokud snesete Andersonův styl, vřele doporučuji... 100% (14.05.2018)