Selhání vyloučeno

Film je varovným apelem pro společnost v době Studené války. Téma jaderného konfliktu mezi USA a SSSR bylo tenkrát velmi žhavé, podpořené Karibskou, Berlínskou a celou řadou dalších krizí. Snad právě existence termonukleárních zbraní s rizikem vyhlazení celé lidské civilizace zabránilo 3. světové válce. Děj odehrávající se v interiérech působí klaustrofobicky. Jediné dění krom dialogů herců zajišťují blikající světýlka obrazovek Pentagonu. Světýlek, která rozhodují o životě a smrti milionů. Nemohu se ubránit pocitu, že ani kvalitní herci a dialogy nemůžou zdaleka zprostředkovat strach, chaos a beznaděj událostí zde líčených. Ve své podstatě absurdní chování některých postav, ať už válečných štváčů nebo umírněných až za hrob, působí přehnaně. Ale své poselství a symbolický význam plní. Za morální přínos ve své době film zasloužil absolutorium. Z dnešního hlediska jeho hlavní motiv a atmosféra vyprchaly. Tím ztrácí na síle. Ale jako odkaz doby své důležité místo v historii kinematografie bezesporu má. 66% (22.09.2011)

U tandemu Sidney Lumet - Henry Fonda je selhání vyloučeno. Výsledkem této jejich konkrétní spolupráce je jedna z nejvíce fascinujících protijaderných agitací, jaké kdy byly natočeny. Jakkoliv celá zápletka stojí na velmi podivuhodné souhře okolností (a navíc v závěrečných titulcích je obří disclaimer, že se nic takového ve skutečnosti stát nemůže, protože bezpečnostní a autorizační systém americké strategické obrany je mnohem bezpečnější a autorizovanější;)), zbytek je téměř stoprocentně uvěřitelnou studií logických kroků a nelehkých rozhodnutí - která činí pochopitelně jedna z nejobdivuhodnějších personifikací amerického prezidenstkého úřadu (in your face, Donald), Henry Fonda. Tohle se zkrátka musí vidět. Nedovedu si představit, jak to muselo s diváky mávat v době vzniku, nějaké dva roky po Karibské krizi... 100% i za dokonalou atmosféru a na věčné časy v paměti vypálené ukončení mezikontinentálního telefonátu. A za mladého Džejára:) (18.02.2017)

Musim teda hned na začátek napsat, že to řešení, co vymyslel prezident USA "Náš bombardér vám omylem hodí 2 atomovky na Moskvu, tak my si potom hodíme 2 atomovky na New York a tim se to smaže...", mi přišlo neuvěřitelně stupidní. Ale tak těžko by se dal vymyslet nějakej dramatičtější závěr. Ke konci by se napětí skoro dalo krájet. Jinak film mi hodně připomínal 12 rozhněvaných mužů (oba filmy taky režíroval Sidney Lumet). Je to další důkaz toho, že pro dobrej film stačí několik schopnejch herců, zajímavej scénář a děj se klidně může odehrávat někde v místnosti. Opravdu zajímavej film, kterej stojí za vidění. Kazí to jenom poněkud zdlouhavej začátek. P.S. Za vidění stojí i remake. (30.09.2008)

I CAN HEAR THE SOUND OF EXPLOSIONS FROM THE NORTH EAST. THE SKY IS VERY BRIGHT. ALL LIT UP!!! Zajímavý film, který vás vtáhne do děje a nepustí. Fonda zahrál presidenta, tak jak by měl president vypadat a jednat. Walter mě překvapil svojí postavou maniakálního profesora, který by nejraději vidět US Air Force házet bomby na vše, kde se nenarodil Thomas Jefferson a generalita mě zase překvapila, svými super počítači, na kterých by jisto jistě běžel i Prince of Persia, který vyšel až o 25 let později. Zajímalo by mě co na tento film v roce 1964 řekli nejvyšší členové CCCP. (18.04.2016)

Selhání vyloučeno je film, pro jehož téma mám slabost, a přesto jsem se o něm dozvěděl až docela pozdě. Ale bohužel zvěsti film dle mého krapet přecenily. Přesto film není vůbec špatný. Téma hrozby nukleární války je zde rozvedeno povedeně a realisticky. On celkově je film natočen spíše dokumentárním způsobem než tím filmovým. Ale Kubrickův Dr. Divnoláska zdaleka nebyl překonán. Sidney Lumet se zde oproti například 12 rozhněvaným mužům mohl opřít pouze o Henryho Fondu, který film táhne především. Film má pár hluchých míst a pár málo uvěřitelných scén. Ale i tak jsem byl u filmu spokojen. 7/10. (25.05.2021)