Nástupce

Po atentáte na Kenedyho sa po dobu jedného roka do nasledujúcich volieb dostal do prezidentského kresla L. B. Johnson. O tom, akým spôsobom dosiahol svoj vysnívaný sen traduje mnoho konšpiračných teórii, no samotný snímok sa zaoberá úplne niečím iným. Hlavnú postavu vykresľuje ako tvrdého bojovníka voči niečomu, čo je v Amerike medzi určitou skupinou ľudí (najmä na juhu) zasiate od nepamäti. Rasizmus je prežitok otroctva. Pokiaľ niekto obľubuje komorné drámy, plné pretvárok, kedy musia všetci hrať na všetky strany pričom nikdy z nich netuší či dohoda platí alebo nie, potom je "Nástupca" správnou voľbou. Politika je špinavá "práca" v ktorej sa ten najvyšší snaží ťahať za nitky, ktorých smer ovplyvní len v prípade, keď dodrží staré známe pravidlo: "niečo za niečo". No a presne taký je tento snímok ... o ťahačovi nití, ktorý sa chtiac nechtiac ocitá po krk v sračkách, pričom najmä vďaka svojmu hereckému výkonu sa dá uveriť každému jeho úsmevu. Či už je reálnemu, alebo predstieranému. Dobrý film pre "určitú" skupinu ľudí. (01.06.2016)

Do politiky za velkou louží se nijak necpu, ale i kdyby to bylo o volbě předsedy JZD a jeho následující konání, tak tohle prostě bylo výborně udělané a hlavně zahrané. Jestli vám nevadí filmové politikaření, tak tohle za zkouknutí stojí. V nemalém týmu producentů mj. sám Cranston i Steven Spielberg. (09.10.2016)

Politický procedurál o prvním roce prezidentování kontroverzního Lyndona B. Johnsona po nástupu do funkce po atentátu v Dallasu, kdy se potýkal se zákulisním kutím piklů uvnitř vlastní strany, intrikařením během hledání podpory napříč politickým spektrem při prosazování jednoho z nejreformnějších amerických zákonů, pracoval na znovuzvolení v řádných volbách, vyhlásil „válku chudobě", probíhala masivní vlna občanských protestů, vyjednával s neskrývaně rasistickým Jihem, skrývaně rasistickými Demokraty i Republikány, Hooverem i hnutími občanských práv kolem Martina Luthera King a do toho pomalu ale jistě mimo pozornost všech eskaloval konflikt ve Vietnamu. Ač z velké části o černobílé otázce, tak nečernobílé ve vykreslení doby i charakterů. Jeden se nemůže zbavit pocitu, že Johnson sloužil mnohými kroky i svým politickým "účel světí prostředky" stylem jako předobraz Franka Underwooda; a to nejen v pasážích, kdy to s americkým úsměvem na rtech „jakože naivně" hraje v jeden moment hned na několik stran. Komu nevadí dialogová komořina, která nemá zapotřebí říkat vše na plnou hubu a která staví na výtečných výkonech velkých herců (Cranston má konečně opět roli „whiteovských/heisenbergovských" proporcí), kteří se obejdou bez velkých gest, tak by byla chyba Nástupce minout. V tomto žánrovém ranku se toho sice v posledních letech urodilo mnoho dobrého, ale takřka výhradně v ranku televizních seriálů a nikoli i takto na filmovém (byť televizním; i když je to HBO) poli. (31.05.2016)

Lyndon Johnson je mnohými považovaný za najhoršieho prezidenta USA v dejinách. Svoje renomé získal zatiahnutím krajiny do nezmyselnej vojny s Vietnamom, no jeho vláda je spojená aj s vzrastajúcim černošským hnutím za rovnoprávnosť. Film sa zameriava práve na túto otázku, preto nie je snímkom kompletne mapujúcim osobnosť Johnsona. Herecky výkon Bryana Cranstona je tu hodnoverný a uveriteľný. Scenár sa nebál ukázať prezidenta ako vulgárneho človeka, čím bol Johnson známy. Okrem iného chodil často po Bielom dome nahý, raz sa vyčúral priamo pred novinármi a Oválnu pracovňu využíval veľmi často na hrátky s bezpočtom mileniek, to sme vo filme už nevideli. Napriek tomu, že je film limitovaným zobrazením Johnsonovej vlády, je natočený dobre a zaujímavo. (27.06.2016)

Další z filmů určených pro Američany či zájemce o nedávnou americkou historii. Nicméně jak už to v poslední době bývá, středobod všeho tvořila snaha černochů o rovnoprávnost, následovaná politickými hrátkami v zákulisí a asi nejméně prostoru dostala blížící se válka ve Vietnamu. Témata jsou tedy poměrně přehledná, ale díky zástupu mluvících hlav jsem se v tom občas ztrácel. Absolutorium zaslouží Bryan Cranston za roli prezidenta Johnsona, ale ani on mě nejspíš nedonutí, abych si na film zítra vzpomněl. 50% (19.09.2016)