Verdikt

Chudobní prehrávajú, bohatí - zaštítení advokátmi, odbavujúcimi sa na formálnych pochybeniach a takom výklade zákona, ktorý ide úplne mimo logiky sedliackeho rozumu, ale zato je gramaticky, historicky a logicky presný - tí vyhrávajú. Súdna rozprávka o možnosti nápravy upadajúceho alkoholika - advokáta sa divákov snaží presvedčiť, že spravodlivosť občas naozaj oslepne a všetky tie vykudrlinkované kľučky ostrieľaného právnického tímu veľkej advokátskej kancelárie dokáže pokoriť úporná snaha posledného spravodlivého, i keď životom a predchádzajúcimi skúsenosťami zomletého ochľastu. Ale veď prečo nie, rozprávka, ak je vyrozprávaná pútavo, je fajn. (16.09.2013)

Strhující soudní drama, ke kterému jsem se vrátila po sedmi letech a dostalo mě úplně stejně, nemám žádné připomínky.. Paul Newman je jako poničený, popíjející a tak trochu pomuchlaný životem neodolatelný, věřila jsem mu každé slovo, každý pohled, každé gesto.. Příběh právníka, který se postaví proti velké nemocnici, významným lékařům a bohaté právnické firmě, mě vtáhnul a nepustil.. Možná je to i tím, že si moc přeji či spíše chci věřit, že je něco takového možné.. (28.02.2023)

Úvodních třicet až čtyřicet minut je poměrně dost rozvláčných a snímek zde zejména vyjadřuje osobní i profesní krizi právníka Franka Galvina, kterému se nabízí zajímavý případ zanedbání povinností dvou uznávaných lékařů. Jakmile se děj přesouvá z prostředí barů do soudní síně a obvolávání a shánění svědků, začíná být Rozsudek velmi zajímavý a poutavý. Nechybí tu zvraty a za podpory skvělé hudby a vynikajícího Paula Newmana pak nemůžu pochybovat o svém hodnocení. Dávám lepší 4*. (26.02.2012)

Maximálne vydarený a nadpriemerný film, ktorým som bola veľmi milo prekvapená, ba až priklincovaná k vankúšu :) Súdne siene majú pre mňa svoje čaro a obrovské čaro má aj jeden z najlepších hercov, akých máme na bielom plátne možnosť obdivovať... Boj s vlastným utrpením a s mocnými pákami, ktoré sú ovládané peniazmi a bezcitnosťou zvládol Newman geniálne. A spravodlivosť predsa vyhrala. (15.09.2008)

Člověk tak nějak automaticky uvažuje u Sidneyho Lumeta, že v 60. letech točil vrcholné pecky. V 70. letech své nejznámější kousky s Al Pacinem. A od té doby už potom nic. Jenže on se ještě minimální jednou v osmdesátkách vytáhl. Obsadil Paula Newmana a dal mu skvělou příležitost zazářit v soudním dramatu. Přiznám se, že tyhle typy filmů mám hrozně moc rád. Tady jsem dostal hodně nečekanou scénu, ve které na sebe štěkají naštvaný žalobce a hodně zaujatý soudce. Ono je to tady celkově vše trošku jinak než jsme zvyklí. V roli klaďase zde vystupuje žalující strana a zlá je ta co obhajuje. 80% (24.01.2023)