Zamilovaný Shakespeare

Myslím, že se mi to celkem líbilo, když jsem to viděla před nějakými deseti lety, ale dneska se mi to zdá skoro nesnesitelné. Přirovnala bych mé rozčílení zhruba k tomu, jak mě vytočil z La La Land, protože tento film není o pocitech, nýbrž o hercích plácajících se po ramenou, jak skvěle umí ty pocity imitovat. Možná to souvisí s tím, že já obecně nemám moc ráda divadlo, protože se skoro vždy rovná přehrávání, dramata si nejraději sama čtu. V hercích a jejich pojetí svých postav leží můj kámen úrazu se Zamilovaným Shakespearem, spolu s tvůrčím rozhodnutím nechat postavy mluvit poeticky i "mimo své role". Je to podobně otravné jako když ve filmech o komicích komikové neustále žertují, i když nejsou ve světle ramp. Dochází tím k totálnímu odcizení postavy od diváka a mizí tím jakákoliv šance vnímat je jako "skutečné" a ne jako herce předvádějící přízvuky. A nepřijde mi to ani jako platná umělecká stylizace, spíš taková přezíravá hra na vznešenost, je to celé moc namyšlené a prvoplánovité. Od Toma Stopparda bych čekala něco podvratnějšího. Jedinou zábavnou věcí na celém filmu tak pro mě zůstávají vtipy na adresu chudáka Bena Afflecka. (08.05.2019)

Takovou parádu, jaká se mi dostala, jsem opravdu nečekal. Očekával jsem klasickou romantickou slaďárnu, oblečenou do histo(e)rického hávu. To se mi také dostalo, jen v nadmíru chutném provedení. Joseph Fiennes je v roli Willa Shakespearea k nepoznání (bezpochyby životní výkon), Colin Firth také (jen ten životní výkon předvedl až v Konferenci ve Wannsee) no a pro Gwyneth bych i zabil. Prakticky vše je na Zamilovaném Shakespeareovi k pochválení, já osobně jsem na něm nenašel ani jednu chybičku. Dokonce i Ben Affleck předvedl herecký výkon, což se opravdu nevidí často. Samotné konečné představení Romea a Julie mě donutilo zadržet dech až do samotného konce, nikdy bych nevěřil, jak může být divadelní představení tak napínavé, i když zde je, pravda, ve filmovém podání. Celkem jednoznačně za pět. (08.12.2007)

Realistické umění přesvědčivé autentické literární fikce není protimluvem. Jeho existence je však vzácností, protože vyžaduje prolnutí ne jedné, ale hned několika komponent. Nosný nápad je východiskem, jeho důsledné, stále tvořivé domýšlení nezbytným prostředkem a schopnost pracovat nápaditě s dějem a jeho nečekanými zákruty a výkruty požadovaným vyzněním. To všechno se tvůrcům filmu zdařilo. Mimořádný námět tak plně rezonuje se skvělými hereckými výkony. Křehký dívčí - zpočátku i panenský - půvab Paltrowové, rázná tvořivost Fiennesova (neméně dobrý je jeho LUTHER) v mých očích ustupují velmi nekonvenční osobité Alžbětě Denchové (téměř bych ji řadil výš než kreace Blanchetové nebo Mirrenové, jež samy o sobě jsou rovněž mimořádné); k dosavadnímu pojetí této osobnosti-intelektuálce přidává totiž zemitou plebejskost, z níž organicky přechází do své takřka absolutistické majestátnosti, v níž to čas od času probleskne osobitým robustní humorem. ROMEO A JULIE se za těchto okolností stávají živým a životným dramatem, které jen umocňuje náš vhled přes propast času do renesančních divadelních arén alžbětinské Anglie. Poznání, že zamilovat se může každý - i velikán - a že velké pojmy a lidé jsou v okamžicích svých všedních dnů stejní jako kdokoliv druhý, činí z renesance, zobrazené v tomto skvělém díle, součást naší současnosti. A proč ne? (16.03.2008)

Když v roce tuším 1999 porazil tento film pro mě do té doby kultovní dílo Zachaňte vojína Ryana, cítil jsem to jako velikou nespravedlnost až křivdu, samozřejmně jen do té doby, než jsem tento snímek viděl.. Nevím v čí hlavě se zrodil nápad, na tak vynikající scénář, který spolu s výbornými herci a režisérem vytvořil dílo, které až do konce života zůstane hluboko v mém srdci. Dílo popisuje slavného spisovatele v podání pro mě v té době neznámého a výborného Josepha Fiennese, který marně překonává svou tvůrčí krizi a až láska k ještě hrecky lepší Gwyneth Paltrow, mu pomůže k napsání jeho nejznámnější divadelní hry Romeo a Julie. Z ostaních herců se mně nejvíc líbili Geoffrey Rush,Tom Wilkinson a Colin Firth v roli nastávajícího a velmi vypočítavého chotě . Dále musím samozřejmě ještě poznamenat úžasné kostýmy a hudbu k filmu , která patří k mým oblíbeným. Vznikl film o lásce, která je opravdová, o lásce možná neštastné, ale o lásce, kterou hlavním hrdinům musíte bezmezně věřit a držet jim palce a přát jim jejich štěstí až do posledního, možného okamžiku. (16.09.2014)

Jestliže chci chválit (a to chci), musím začít u herců. Protože tady se sešla tak hvězdná a výborně vybraná konstalace, že to měl režisér nakonec hodně usnadněné. Fiennes vynikající a nezapře svého bratra, Rush excelentní jako vždy, nádherná a přirozená Gwyneth Paltrow, úžasná Judi Dench.. A takhle bych mohl pokračovat dlouho. Ale pochvalu si zaslouží i Maddenova režie, která nechává příběh krásně plynout a dokonale maže rozdíl mez divadlem a filmem. A pak ještě výborný scénář osvěžený příjemným humorem a dialogy jako od Boha, romantická atmosféra, kostými a typický anglický šarm. Kdybych byl od přírody příznivcem Shakespearovské literatury a divadla, tenhle film by u mě dosáhl na mnohem vyšší příčky, než jen "mizerných" 85%.. (31.01.2013)