Malé ženy

(1001) Panebože. Nenávidím to. Nenávidím Emmu Watson za to, jak hraje, nenávidím Gretu Gerwig za to, jak si představuje "rebelství", nenávidím Florence Pugh z důvodů, které zatím neumím pojmenovat (ale asi to bude to, že se do té role buďto vůbec nehodí a nebo mi ta postava přijde příšerně neobratně adaptovaná, neboť ve Slunovratu jsem ji milovala), nenávidím barevnou paletu kostýmů a výpravy obecně a potom ještě extra nenávidím tu jásavou hudbu Alexandra Desplata. Když se ale trochu uklidním a přestanu se zmítat ovládána emocemi, tak velmi upřímně nechápu, o čem ten film vlastně měl být, respektive o co Gretě šlo. Tím, že na přeskáčku pendluje mezi různými časovými rovinami, divákovi znemožňuje vytvořit si k postavám vztah a vůbec si uvědomit, co se s nimi děje, zvlášť když nikdo zjevně nestárne a nijak se nemění. Není to tudíž upřímně vyprávěný příběh několika "malých žen". Ale není to ani reflexivní "komentovaný" pohled na historickou realitu autorky píšící svůj příběh a nakladatele vnucujícího jí změny pro uspokojení konvencí a čtenářského očekávání, protože tenhle moment se tam objevuje jenom v krátké sekvenci pronásledování profesora na nádraží. Politického kontextu se nám taky moc nedostane a politicko-sociální smýšlení Marchových hraje roli jenom v několika epizodických chviličkách. Výsledek mi tedy prostě přijde strašně lopotný, neohrabaný, nehotový a nepropracovaný. Laurieho láska k Jo je například přítomna jenom proto, že to tak bylo v knize, ale nemám vůbec dojem, že by se film někdy zastavil a byl dost intimní a tichý na to, aby nám ukázal, že mezi nimi (alespoň z jeho strany) nějaké pouto vzniká. To už víc prostoru dostalo budování vztahu mezi Beth a dědečkem Laurencem. A vůbec je to celé hodně hlasité a ukřičené. Nezanechalo to tudíž ve mně žádné pozitivní pocity a prostě nechápu, co to mělo být, nejde tam o příběh, není to komentář, nepřijde mi to prostě hodno toho pozdvižení, co to vyvolalo. (14.11.2020)

V istej, nemenovanej, TV. sk telenovele, účinkuje už 27 - ročná herečka, ktorá sa «hrá» iba na 16-ročnú tínedžerku !? A to rovno súvisí skoro so... › samým úvodom týchto «Malých žien» , ktoré nie sú ani zďaleka najlepšou adaptáciou, ako to líčia mnohé nadhodnotené, filmové recenzie, kedy som si začal po malej chvíli už pomerne rýchlo uvedomovať, že tu určite nie je niečo v naprostom poriadku... ! A ani sa úplne nedá čestne prehlásiť, že by som mal hocaké výhrady k dvom časovým rovinám, v ktorých sa film presne odohráva, ale skôr, čo som absolútne nemohol preglgnúť bolo to, ako sa toto ústredné herecké kvarteto, dnešných súčasných populárnych herečiek, intenzívne snažilo stvárňovať svoje postavy za mladých čias, keď napríklad taká predstaviteľka Amy March, čiže Florence Pugh, ktorá len pred niečo vyše mesiacom oslávila svoje 24. narodeniny, sa doslova zažrala do seba samej, ako 13-ročnej, čo bolo podľa mňa už neuveriteľne trápne, a to sa týka inak všetkých štyroch, ale bohužiaľ u citovanej, to bolo najviac viditeľné, až priam komické ! Vezmite si, že týmto šarmantným dámam je v skutočnosti medzi 21-29 rokov, kedy sa hrajú na 12-18 ročné, z čoho pre mňa pramení minimálna VIEROHODNOSŤ - spojená s typickým skonštatovaním do: »ad absurdum« . Najčastejšie som býval priam alergický, keď sa prestrihávalo na tieto sekvencie, pretože boli skrátka málo uveriteľnými, ale i napriek tomu mi prišiel strih Nicka Houya, ako mierne nadčasový ! O žiadnej nadčasovosti sa absolútne nedá povedať o filme, ako celku, v ktorom sa absolútne nič zaujímavé ani nedialo, jednak bol i strašne dlhý, keď som zároveň pri jeho sledovaní akosi pozoruhodne často trpel, že som sa nevedel dočkať záverečných tituliek, kedy aspoň zhruba 30-40 minút pred nimi, boli Malé ženy najviac stráviteľné ! _Kostýmová dizajnérka - Jacqueline Durran si dala na svojej robote extra záležať, lebo poobliekala tieto fešandy do fantastických kostýmov, ktoré im náramne zakaždým svedčali, ako uliate. Ďalší ansámbel: «Streepka» bola neznesiteľná a Chrisa Coopera som ani nespoznal, až tak bol perfektne zamaskovaný. Na záver: S režisérkou a scenáristkou Gretou Gerwig mám toho veľa spoločného, t. j. máme rovnaký dátum narodenia, len trochu iný rok, ale nie je v ňom veľký rozdiel, no i napriek tomu, jej nemôžem prísť vôbec na chuť, a tak to ešte asi chvíľu potrvá, pokým sa to rapídne zmení... ?! (08.02.2020)

Tohle bude pro mě jeden z těch filmů, který si vždy ráda pustím, v jakékoliv náladě a za každého počasí. Také vím, že je to film, o kterém budu mluvit s úsměvem ve tváři. Poselství je jasně dané a je mi jasné, že pro někoho je to poselství lehce laciné, pro mě však nadčasové a aplikovatelné do každé doby. Greta Gerwig má navíc výborný cit pro to, jak převést emoce z plátna na diváka, já jsem se na tento film nedívala, ale já ho prožila. Plakala jsem, smála jsem se, ale hlavně mě film neuvěřitelně pohladil po duši. Jo, je pravda, že ženské publikum bude mít tento film pravděpodobně raději než to mužské. Jsem moc ráda, že jsem svůj filmový rok zakončila právě tímto filmem v kině. (31.12.2019)

Ve srovnání s adaptací z 90. let je zcela patrný posun ve vnímání ženských hrdinek. A nejen proto, že je u toho Greta Gerwig. Doba se změnila a Malé ženy nabízejí látku, která má co říct k současné situaci žen ve společnosti. To a celková plasticita postav, jejich prokreslení a prozkoumání jejich vzájemných vztahů, povyšuje adaptaci Grety Gerwig ve srovnání s tou od Gillian Armstrong na vyšší úroveň. Co se však nemění, je základní konstrukce díla. A k té mám své výhrady. Některá vyústění mi prostě nesedí, u něčeho se chvílemi nudím. Jako celek ale příjemné, Saoirse a Timothée jsou můj nový oblíbený (ne)pár. 7/10 (06.02.2020)

Občas není na škodu podívat se na nějakou tu klasiku, jež byla už poněkolikáté filmově zpracována, kde schází násilí, sex, napětí a jediná dramatičtější scéna se odehrává na zamrzlém rybníce během půlminutového bruslení. Když se klasické látky chopí Greta Gerwig, dostane zase jiný odstín, náboj a jiskru. Sám jsem se trochu utopil v časových liniích, říkal jsem si, jestli jsem tak hloupý, ale došlo mi, že šlo o záměr, jenž se povedl s výhradou divákovy naprosté soustředěnosti. Herecky posbírala Greta Gerwig první ligu i vedlejší role jsou obsazeny hereckými esy. Se Saoirse Ronan si evidentně padly do oka, spolupráce jim svědčí i tentokrát. Z Florence Pugh se klube moje velká oblíbenkyně, líbí se mi čím dál víc. (19.01.2024)