Viva Maria!

Francouzský režisér Louis Malle netočí tradiční filmy, ale spíše jakési surreálné bizarnosti. Viva Maria! žel zůstala na půl cestě. A to na půl cestě mezi surreálnou hříčkou a jakýmsi odlehčeným, avšak dramatem. Úvod snímku je pojat jako kramářská píseň a dozvíme se o minulosti dívky (Brigitte Bardot), která coby Irka s otcem bojovala proti nenáviděným Angličanům a pomáhala vyhazovat do vzduchu jejich budovy, kasárna a mosty. Pokračovali s tím i v USA, kde byl otec vojáky zabit, a tak Maria utíká do Mexika. Zde se seznámí s kočovnou společností a její majitelkou (Jeanne Moreau). Když jí však místní vojsko, spřažené s místní církví, zabije milence, rozpoutají obě ženy občanskou válku. Dalo by se říci, že by film klidně mohl být pojat jako vážný námět. Malle jej však rozvádí ve svém stylu - tj. úletově, sem tam parodicky, surrealismu je zde minimálně, zato hodně vtípků - puška se zrcátkem, střílející za roh, cvičení holuby s výbušnými granáty, rozbité nástroje v mučírně, hlava v dlaních... Avšak pořád je to málo a film balancuje právě mezi dramatem a totální parodií, přičemž se nedokáže rozhodnout, kam se spíše přiklonit. Nehledě na to, že parodický je v prvních minutách a v poslední půlhodině a mezitím sledujeme hodně písničkových výstupů v kabaretu, jež po hodině začnou nudit, protože nic nového k ději nepřinášejí, a sledovat jen, jak se z mladé dívky postupně stává profesionální zpěvačka, nijak moc nezabaví. Kdysi jsem na ČT zahlédl jen závěr a ten se mi moc líbil. Teď, když jsem viděl film celý, jsem spíše zklamán nenaplněným potenciálem a jeho celkovou neujasněností. (21.10.2009)

Anarchisticky ladený príbeh dvoch Márií – plavovlásky a írskej teroristky (B. Bardot) a tmavovlásky a šansónovej speváčky (J. Moreau) sa odohráva v Mexiku začiatkom 20. storočia. Ich „kariéra“ začína v cirkuse, v ktorom prerazia ako striptérky spoločným striptízovým číslom a vrcholí, keď sa z nich stávajú revolucionárky, ktoré v Mexiku bojujú za práva utláčaných roľníkov. Žánrovo je ťažko zaraditeľný, pripomínal mi western, komédiu či paródiu na western, v niektorých momentoch vo mne evokoval filmy francúzskej „novej vlny“. Film podľa môjho názoru vôbec nezostarol. Veľmi dobre som sa dve hodiny bavil, určite viac ako pri Chytilovej Sedmikráskach, ktorých hlavnými hrdinkami boli zhodou okolností tiež dve Márie. Zvlášť vtipná bola pasáž, v ktorej sa J. Moreau prihovára utláčaným roľníkom a vyzýva ich k povstaniu citovaním Shakespeara. (09.02.2011)

V původním českém znění: Lída Slancová - Brigitte Bardot (Maria I), Vlasta Peterková - Jeanne Moreau (Maria II), Maxmilián Hornyš, Václav Kyzlink, Ladislav Suchánek, Arnošt Navrátil, Vlasta Fialová, Milan Holubář, Jiří Tomek a další Zvukové efekty: Bohumír Brunclík Asistentka režie: G. Krejzková Střih: Marie Hlošková Zvuk: Vladimír Dvořák Vedoucí výrobního štábu: Dana Župková Dialogy: J. Vavroš, Milan Messany Režie českého znění: Milan Messany Vyrobila: Československá televize Brno 1972 (02.10.2010)

Přiznám se, že jsem od filmu očekával větší útok na mojí bránici. Nesmál jsem se natolik, na kolik bych si od parodie na westerny přál. Přitom hned od první minuty je patrné, že celý ten film stojí a padá na ženské síle v podobě dvojky Bardot – Moreau. Ty jejich hudební scénky byly parádní a myslím si, že na ně i dnes kdejakej chlap bude čumět s otevřenou držkou a těžce poslintanej. Viva Maria tak má náběh na střelenou westernovou komedii, ale vtipem se zapomněl někde na půli cesty. (21.02.2023)

Co si tak pamatuju po těch několika letech je pokřik Vivav Maria! a taky Flores, kterýho skvěle zahrál George Hamilton (pro připomenutí v jednom Columbovi zabil vyděrače pomocí derivátu nikotinu nakapanýho do cigarety). Jde tu vlastně o boj dvou cirkusových zpěvaček, který náhodou při vystoupení na přelomu století vynajdou striptýz a jedna z nich se zamiluje do místního velitele socialistů Florese. Když je smrtelně raněn, slíbí mu, že budou pokračovat v boji za svobodu proti církvi a utlačovatelům. A taky ten boj dokonají. (15.02.2006)