Reklama

Reklama

Viva Maria!

  • Francie Viva María ! (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

Brigitte BardotováJeanne Moreauová jako zpěvačky, svůdkyně a revolucionářky... Marie Fitzgerald O’Malleyová podědila revolucionářské geny svého irského otce a francouzskou krásu a noblesu své matky. Již v útlém dětství se naučila vyrábět a pokládat bomby a především nenávidět Angličany. Po atentátu, při kterém zahynul její otec, nalezne úkryt a útočiště ve voze potulného cirkusu. Francouzská zpěvačka Marie ji oblékne do ženských šatů a postaví vedle sebe na scénu. Více než francouzské kuplety obou zpěvaček přitahují muže všech společenských a věkových kategorií svádivé kostýmy a vnady, o kterých se jim v životě ani nezdálo. V zemi zuří revoluce a v Marii (té irské) se probudí její anarchistická krev a smysl pro spravedlnost. Ta druhá Marie nemůže zůstat pozadu a navíc se zamiluje do vůdce vzbouřenců. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (68)

honajz 

všechny recenze uživatele

Francouzský režisér Louis Malle netočí tradiční filmy, ale spíše jakési surreálné bizarnosti. Viva Maria! žel zůstala na půl cestě. A to na půl cestě mezi surreálnou hříčkou a jakýmsi odlehčeným, avšak dramatem. Úvod snímku je pojat jako kramářská píseň a dozvíme se o minulosti dívky (Brigitte Bardot), která coby Irka s otcem bojovala proti nenáviděným Angličanům a pomáhala vyhazovat do vzduchu jejich budovy, kasárna a mosty. Pokračovali s tím i v USA, kde byl otec vojáky zabit, a tak Maria utíká do Mexika. Zde se seznámí s kočovnou společností a její majitelkou (Jeanne Moreau). Když jí však místní vojsko, spřažené s místní církví, zabije milence, rozpoutají obě ženy občanskou válku. Dalo by se říci, že by film klidně mohl být pojat jako vážný námět. Malle jej však rozvádí ve svém stylu - tj. úletově, sem tam parodicky, surrealismu je zde minimálně, zato hodně vtípků - puška se zrcátkem, střílející za roh, cvičení holuby s výbušnými granáty, rozbité nástroje v mučírně, hlava v dlaních... Avšak pořád je to málo a film balancuje právě mezi dramatem a totální parodií, přičemž se nedokáže rozhodnout, kam se spíše přiklonit. Nehledě na to, že parodický je v prvních minutách a v poslední půlhodině a mezitím sledujeme hodně písničkových výstupů v kabaretu, jež po hodině začnou nudit, protože nic nového k ději nepřinášejí, a sledovat jen, jak se z mladé dívky postupně stává profesionální zpěvačka, nijak moc nezabaví. Kdysi jsem na ČT zahlédl jen závěr a ten se mi moc líbil. Teď, když jsem viděl film celý, jsem spíše zklamán nenaplněným potenciálem a jeho celkovou neujasněností. ()

whack 

všechny recenze uživatele

Výborná anarchistická komédia, ktorá paroduje všetky formy autority. Priateľstvo a súdržnosť dvoch žien bojujúcich proti autoritám je aj dnes vo filmoch raritou, v roku 1965 bol doslova revolúciou. Voľnomyšlienkársky anarchizmus, aký film prezentuje, je ukážkou realizovania populárnej kultúry zidealizovaných radikálov a revolucionárskeho životného štýlu, prináša patričnú dávku akcie, sexu, rovnosti, dynamitov, zbraní a predovšetkým srandy. ()

Reklama

monolog 

všechny recenze uživatele

Co si tak pamatuju po těch několika letech je pokřik Vivav Maria! a taky Flores, kterýho skvěle zahrál George Hamilton (pro připomenutí v jednom Columbovi zabil vyděrače pomocí derivátu nikotinu nakapanýho do cigarety). Jde tu vlastně o boj dvou cirkusových zpěvaček, který náhodou při vystoupení na přelomu století vynajdou striptýz a jedna z nich se zamiluje do místního velitele socialistů Florese. Když je smrtelně raněn, slíbí mu, že budou pokračovat v boji za svobodu proti církvi a utlačovatelům. A taky ten boj dokonají. ()

tonho 

všechny recenze uživatele

Anarchisticky ladený príbeh dvoch Márií – plavovlásky a írskej teroristky (B. Bardot) a tmavovlásky a šansónovej speváčky (J. Moreau) sa odohráva v Mexiku začiatkom 20. storočia. Ich „kariéra“ začína v cirkuse, v ktorom prerazia ako striptérky spoločným striptízovým číslom a vrcholí, keď sa z nich stávajú revolucionárky, ktoré v Mexiku bojujú za práva utláčaných roľníkov. Žánrovo je ťažko zaraditeľný, pripomínal mi western, komédiu či paródiu na western, v niektorých momentoch vo mne evokoval filmy francúzskej „novej vlny“. Film podľa môjho názoru vôbec nezostarol. Veľmi dobre som sa dve hodiny bavil, určite viac ako pri Chytilovej Sedmikráskach, ktorých hlavnými hrdinkami boli zhodou okolností tiež dve Márie. Zvlášť vtipná bola pasáž, v ktorej sa J. Moreau prihovára utláčaným roľníkom a vyzýva ich k povstaniu citovaním Shakespeara. ()

plechulka 

všechny recenze uživatele

Původně jsem chtěla dát jen "za tři", protože když jsem tenhle film teď poprvé od dětství viděla, zas až tak úžasný mi nepřipadal. Navíc jsem si myslela, že to, že mám spoustu scén vrytých od jediného zkouknutí před cca 30 lety (nejen puška-zárožačka, ale i kouzelníkovy hrdličky nosící granáty apod.) je čistě má obscese. A ejhle - jak si tak čtu, ono "dílo" se vrylo spoustě lidem a to už je k zamyšlení - v podstatě lehká komedie a tak nezapomenutelná - čím to asi je....? Každý z nás viděl určitě spoustu "závažnějších" filmů a po letech si nevybaví skoro nic! Takže zvedám o hvězdičku za nejpomenovatelné COSI, co přetrvává v myslích diváků (a kdybych byla muž, pravděpodobně by půvaby Brigitte a Jeanne ještě navýšily...)! ()

Galerie (42)

Zajímavosti (13)

  • Přestože si film dělal legraci sám ze sebe, cenzoři v Texasu ho vzali vážně s tím, že je nevhodný pro mládež. Dohady a tahanice skončily pak až u Nejvyššího soudu pro USA, který zákazové omezení pro film zrušil. (Zetwenka)
  • Verze, která se promítala v USA, byla o minutu kratší než originál a končila tancem, oslavami v ulicích města. V delší verzi se obě ženy vracejí do Evropy a vystupují na divadelních prknech. (Zetwenka)
  • Režisér Malle prezradil, že nemecký filmár Rainer Werner Fassbinder mu neskôr povedal, že film fascinoval jeho a jeho spolužiakov na Berlínskej univerzite. Malle spomínal: „Bolo to obdobie radikálnych študentských hnutí a v hrdinkách videli dva rôzne prístupy k revolúcii.“ (Arsenal83)

Reklama

Reklama