Monstrum

„Vážení, s nejvyšší pokorou, s tou nejvyšší pokorou…navrhuji na nového předsedu sebe!“ Občas přijde zásah verbálním šípem humoru, ale jinak Benigni, klaun ve volných kalhotách a s kořeny v commedia dell'arte, Chaplinovi a Busteru Keatonovi, pálí těmi, co mají hroty namáčené v grotesce. Třeba když to na něj zkouší jeho manželka Nicoletta Braschi a on proti sexuálnímu vzrušení nasazuje daně, zahraniční měny a inflaci.. Nevím, jestli ty figuríny byly odkazem na Lustigova Maniaka, ale co vím jistě, je to, že Il Mostro přijmete podle toho, jak moc vám sedí styl humoru hlavního představitele.. (11.10.2023)

Roberto Begnini je komediálne monštrum. Teda aspoň kedysi dávno bol. Na tento film som už dávno zabudol, ešte že brázdením po csfd narazíte na všeličo. Videl som ho v polovici 90-tych rokov a odvtedy som naňho v našich televíziách bohužiaľ nenarazil. Je to veľká škoda, Monštrum je jedna z najvydarenejších typických talianskych bláznivých komédií. (02.09.2012)

Já se přiznám, že při komedii Monstrum jsem se zrovna nebavil. V první řadě mi Roberto Benigni strašně připomínal Pierra Richarda a skoro mi přišlo, že svůj herecký projev v celé řadě bláznivých situací záměrně jeho stylu přizpůsoboval. Jednotlivé komediální momenty na mě působily až moc prvoplánově stejně jako celá dějová linka. Přílišná přímočarost byla prostě na škodu. Navíc vše postavit na blbosti jedné hlavní postavy, to už v 90. letech bylo dávno pasé a předtím mnohokrát použito a mnohem lépe. (16.10.2023)

Komedie stará jako já a stejně tak dokonalá! Benigniho humor dokáže být neuvěřitelně laskavý i v případě sexuálního běsnění masového vraha. Zápletka asi nepřekvapí, nicméně pokud vám ji někdo naservíruje způsobem, kdy je sebehloupější fórek k popukání, je to prostě zážitek. A bez okolků přiznávám, že kdykoliv se Roberto podívá do kamery, já jihnu... P.S. Jakékoliv lešení pro mě teď znamená asociaci s Monstrem! :) (24.02.2014)

První film v roce 2014 a hned komediální výživa jak kráva. Film stojí a padá na komediálním supertalentu Roberta Benigniho. Roberto využívá všech druhů komiky, scénická, grimasová, dialogová, některé scény jsou doslova výstavní gagy jak z dob němých grotesek. Chůze na kačátka mě naprosto rozložila a co je gólový, že tuto scénu tam v různých obměnách dal Roberto celkem 4x a pokaždý rozesmála. Roberto tím posílá rčení, že opakovaný vtip není vtipem vegetit na smetiště prázdných rčeních. Geniální pocta situačnímu humoru se tady nachází na každým rohu, ať už je to "nakupování" v marketu nebo návštěva "krejčího", člověk se bude chechtat a chechtat a víc od komedie nežádám. (02.01.2014)