Vše o Evě

Tento komentář bude zřejmě nejosobnější, který jsem kdy napsal. - Když svým kamarádům, hudebním skladatelům (Peter Graham, Martin Smolka) pouštím nějaké skladby/písničky, o kterých si myslím, že jsou dobré a které by nemuseli znát, reagují většinou takto: "Je to výborné, ale už to stačí." Dlouho jsem se divil, proč si to nechtějí poslechnout celé, vždyť se tam pořád něco děje, něco se mění.... Po shlédnutí (ca. 1 hod. tohoto filmu) jsem na to konečně přišel. Pro ně je celý kus naprosto předvídatelný, nápad a záměr je patrný hned na začátku, veškeré možné variace a modifikace nejsou relevantní ani zajímavé, oddělení diváka od herců/hudebníků je nepřekonatelné. Kdo ale ví, co si o tom doopravdy myslí sami. (31.05.2015)

Postava Evy mi byla od začátku tak strašně nesympatická a připadala mi tak nepříjemně vlezlá, že se mi chvílema až blbě kokukalo. Ale i postava Margo byla šílená, měla štěstí, že s ní ti přátelé a přítel drželi. Už jen to, že na mě takto postavy působily dokazuje, že herecké výkony byly opravdu dobré a celý film byl slušný. 70% (10.10.2009)

Není popelka jako popelka. Kdo by nechtěl stát na chvíli tváří v tvář tleskajícímu davu, kdo jednou nezatoužil stát se hvězdou. Film o těch zacházejících i vycházejících, zbavený přílišné romantiky o hereckém světě. I když, ke skutečnosti má podle mě ještě hodně daleko. Ale co bych chtěl, píše se rok 1950. Na můj vkus se film snaží tvářit až příliš dospěle, hlavně v dialozích, které jsou de facto páteří celého filmu. Tentokrát opravdu nevím, za co film obdržel Oskara za režii, sám bych určitě uvítal o něco větší nápaditost (zejména, když jsem film viděl v kontextu děl B. Wildera a W. Wylera) a ne pouhé spoléhání se na herecké výkony. Ty jsou zde ovšem vynikající. (03.04.2006)

Docela obyčejný snímek o špíně showbusinessu povyšují na něco víc jednoznačně herci,kteří jsou všichni bez výjimky skvostní,nejvíc mi samozřejmě utkvěla v hlavě Bette Davis jako nezapomenutelná Margo.Byla by taky škoda nezmínit skvělého George Sanderse,který v roli kritika zosobňuje veškerý cynismus a hořkost divadelního světa. 85 % (14.05.2010)

„Divadlo je všude, kde je magie, předstírání a obecenstvo.“  Pokud mi něco na tomto snímku pro komplexnější dojem vyloženě chybělo, tak určitě alespoň jedna či dvě výrazné scény z divadla. Přestože se film kolem něj neustále točí a pravidelně se rozebírají výkony Margo i Eve, na jeviště téměř ani nenahlédneme (jen velmi krátce během klanění a na právě přerušenou zkoušku). Zejména když životní výkon titulní postavy, který se odehrál po vypjaté hádce s pomýšlením na rezignaci, je tu poté odbyt vypravěčem jednou větou, mi připadalo zpracování konce dlouhé retrospektivy až náhle ukvapené. Jinak závěrečná pointa se v souvislosti s celou výpovědí snímku neskutečně povedla a po většinu času jsem byl svědkem výborného zážitku, protože tak vybroušené provedení dramatu, pokud jde o scénář (skvělé dialogy i vývoj postav), režii (např. geniální závěrečné zrcadlové záběry na novou hvězdu) i herecké ztvárnění (snad úplně všech) postav se dnes už vidí málokdy... navzdory stopáži trvající výrazně přes 2 hodiny jsem se vůbec nenudil. Další viděný přírůstek ze série poválečných amerických dramat o hereckých hvězdách, zákulisních intrikách a reflexi jedné hollywoodské epochy vedle Co se vlastně stalo s Baby Jane? (opět s excelentní Bette Davis) / Sunset Boulevard / Města iluzí tak můžu opět výhradně doporučit. [85%] (04.01.2023)