Sibel

Čiernomorská oblasť Turecka ma upútala už vo filme Med (2010). Husté lesy, tabakové a čajové plantáže, v jednom kuse dážď. A hlavne: žiadni zasraní all inclusive turisti. Na pozadí týchto dramatických scenérií o nič menej dramatický príbeh, ktorý sa ale rozbieha až ku koncu. Neodpustím si ale istú kritiku. Neverím totiž, že by sa okolie takto zle správalo k postihnutej mladej žene, ktorá dobre vyzerá a hlavne je dcéra samotného starostu... 3,5* (16.01.2020)

V první řadě musím podotknout, že oficiální obsah distributora (Cinemaxu), je snad dělaný nějakým google obsahátorem...je zcestný a jeho autor film zcela jistě neviděl. Turecká vesnice není překvapivě taková exotika, jak by se mohlo zdát, používají se mobily, sleduje se TV...přesto je v místních lidech zakořeno mnoho zvyků, které se nám mohou zdát jako z pravěku. Je to jiná kultura, kultura, které se trochu bojíme. Dvě třetiny filmu jsem byl zklamaný. Bez znalosti současného tureckého venkova nepoznáte, jak moc bylo chování Sibel "za hranicí", nedochází vám, co se vám tvůrci snaží sdělit. Jde o rodinné drama, jde o revoluci Sibel, nebo jen ukázku, jak tvrdý je venkov v Turecku? Poslední třetina mi dala odpověď a vlastně nebudu spoilerovat když napíšu, co jsem si ze Sibel vzal já. Viděl jsem, jak moc úsilí a času zabere, než se změní myšlení lidí, kteří jsou nositelé tradic, které podle mého názoru, do dnešního světa nepatří. Jeden krátký úsměv děvčátka a jedno rázné zapískání otce vytvoří vzkaz pro diváka...nehažte nás do jednoho pytle. Takže nakonec dobrý. Každopádně představitelka Sibel je nejen krásná ženská, ale i skvělá herečka...tak ukecaný obličej, jsem viděl jen u Evy Green. (02.09.2019)

Dnes som nevedel, na čo mám chuť a tak som nechal rozhodnúť myš za mňa. Zatvoril som oči, potiahol myš nadol svojim zoznamom filmov na disku, zastavil, dvakrát klikol ľavým a čo sa mi otvorilo, to som si pustil. No a nakoniec Sibel bola super voľba, ktorú na dnešný večer za mňa 'odšéfovala' synchronycita! A kedže som nemal ani najmenšiu šajnu, čo som si to pustil, môj zážitok sa stupňoval a umocňoval s každou minútou blížiacou sa k záveru filmu. Aby som to skrátil, je to film, pri ktorom sa vám môže otvárať nôž vo vrecku. Inými slovami, je to o starousadlíkoch žijúcich v horách, kde klebety a ohováranie za chrbtom druhého plodia len zlo, ktoré v najhoršom prípade poštve proti sebe i tých najbližších. (20.01.2024)

Sibel je od piatich rokoch nemá, komunikuje iba pískaným jazykom. Pre okolie je postihnutá, vyvrhnutá z komunity, tá, ktorá prináša nešťastie. V lese má svoju chatku, kam chodí denne striehnút na vlka. Neopúšta ani otca, ani sestru. Pre rodinu je viac menej slúzka. Stará sa o chod domacnosti. Jej rovesnícky sa vydavaju, ona je vsak stale sama. Chyba jej laska, ludskost.... Jedneho dna v lese stretne raneného muza. Vznikne medzi nimi krátky, ale nezný vztah.... (16.07.2019)

Tradice jsou jistě krásné a zajímavé, ale je otázkou, které se do té určité doby ještě hodí a které by již měly zůstat raději v encyklopediích. Tady to díky nim nemá těžké jen Sibel, ale i její sestra, otec a sousedka, stále čekající na svého milého. I když se příběh věnuje především Sibel, místa pro všechny zmíněné je v něm dost, hold když se dobře vypráví, k tomu aby bylo řečeno vše podstatné, stačí málo. Damla Sönmez však v titulní roli prakticky nesleze z plátna a je výborná, vlastně bez jediného slova (za to s velmi zajímavým pískaným jazykem) řekne vše. Například její postupné sbližování s dezertérem, scény jako ta, ve které ho učí první slova "svým jazykem", něco nádherného. Čemuž samozřejmě dopomáhá i kamera, obzvlášť v lesních scénách dokonale atmosférická, nakonec ovšem vždy z důrazem na detail tváře Sibel. 80% (26.11.2020)