Hauři

Vašut ještě jako hodně mladé ucho.Musím ale říct že mu ten plnovou náramě seknul.Jeníčková se opět nebála ukázat poprsí což je chválihodné.Skvělé byli scénky kdy Vašut lozil oknem do pokoje za jeníčkovou a ta aby soulož zakamuflovala před rodiči poučtěla si hodně nahlas vážnou hudbu:-))).Celým filmem znějí písničky jak Elánu,Olympicu tak P.Dobeše.No prostě dobrá ale hlavně trhlá komedie. (11.07.2009)

Štěstí přeje odvážným. A natočit toto odvaha asi byla. Samozřejmě, že nosné téma je poplatné době, tedy že ambice a osobní rozkvět musí být dostatečně korigován vedením a člověk samotný je tu hlavně na práci a ne na nějaké přemýšlení. Na druhou stranu spousta věcí a narážek je skryta nebo zakamuflována tak, aby vypadala prorežimně, v podstatě i ta ústřední písnička Pavla Dobeše zní budovatelsky. Ale dneska už s odstupem a volnýma rukama vidíme zřetelněji o co šlo. Výborný Marek Vašut se může opřít o další postavy (nepřekonatelný František Němec v zeleném bavoráku, slizouni Rösner, Roden či Stropnický, neskutečně nagelovaná Eva Jeníčková, skvělí Císler, Kopřiva, Kostelka a nevyzpitatelná Chýlková v bílých ponožkách). Skvěle je zachyceno prostředí pozdních osmdesátek s těmi všemi technickými vychytávkami. A co by ne, ve Francii už mají počítače i na chodbách... (10.11.2016)

V době vzniku to muselo být poměrně odvážný... "Bolševici zasraní" tam vypustil z huby ten podvratnej živel v podání Borise Rösnera, výraz Perestrojka už se asi taky vyskytoval, ale stejně to byl troufalej kousek. Stejně jako celek, kterej znevažoval (asi nejen) Slušovice. Jinak to byl malej českej film, skutečně žádný zázrak, má ale určitou výpovědní hodnotu o době svého vzniku. Z toho důvodu bych ho úplně nezatracoval. (26.10.2014)

Československý film o mladém konstruktérovi Pavlovi Jarošovi, jenž je nespokojen ve svém zaměstnání, chybí mu prostor ke své realizaci a proto přijme nabídku z proslulého zemědělského družstva Podhůra (paralela se Slušovicemi?). Zjistí však, že na novém pracovišti panují docela odlišné, náročnější ´kapitalistické´ podmínky, konstruktéři musejí umět programovat a každý je hodnocen podle jeho skutečných výsledků. Sympatický Pavel Jaroš v podání výborného M. Vašuta však díky své uvolněné a nedospělé povaze naráží jak v pracovní, tak i osobní rovině. Nedůstojný a ponižující vztah s E. Jeníčkovou, či později zalíbení do kolegyně I. Chýlkové, jež jeho city pouze zneužila do té doby, než se vrátí její milý z vojny, stejně tak jako postupný sestup v pracovní kariéře je pouze důsledkem jeho dobrácké, necílevědomé a naivní povahy. Kromě vynikajícího Vašuta a jeho sympatické postavy neustále se sluchátky od walkmana na uších, jež byla nazvána haurem, snímek doplňoval K. Roden v roli jeho sexuálně experimentujícího spolubydlícího a kolegy, B. Rösner, jehož postava podnikavého Jarošova bratra vyzněla do ztracena, pouze poukázala, stejně jako ostatní postavy, na stav společnosti konce 80. let či alkoholem opojený otec vypočítavé Chýlkové žijící stále myšlenkami v době největšího budovatelského nadšení, vždy výborný K. Vochoč. Velmi výraznou postavu přísného, ale spravedlivého ředitele JZD Podhůra ztvárnil výborným způsobem F. Němec, v menších rolích dalších Jarošových kolegů se objevili L. Křiváček a M. Stropnický, jako vždy svým projevem a vizáží zaujala v malé roli otce E. Jeníčkové L. Kopřiva. Všichni tito herci, spolu s impozantní hudební složkou v čele s geniálním P. Dobešem a B. Smetanou, činí z Haurů velmi zajímavou podívanou s výraznou dobovou výpovědí. (23.01.2017)

Svojim spôsobom priam neskutočný snímok, v ktorom sa snúbi typická normalizačná tématika s novým filmárskym spracovaním a celkovým hereckým, režijným a scenáristickým prístupom. Už len to je zaujímavé, že hlavnú úlohu si tu zahral Marek Vašut. Je jasné, že celý film je narážkou na výkladnú skriňu socializmu a to Agrokombinát Slušovice ( zaujímala by ma reakcia samotného riaditeľa tohto megapodniku, Františka Čubu, ak tento film niekedy videl ). Ono o koľko bol oproti iným podnikom tento agrokombinát finančne naddimenzovaný je dnes otázka, ale jedno je isté, keby takto vyzerali u nás všetky podniky, tak už v tej dobe by sme boli československé Švajčiarsko. A na margo hudby, ktorú tu všetci ospevujú, tak do takéhoto typu filmu vôbec nepasuje, hlavne tie úrivky zo skladieb Bedřicha Smetanu, ktoré sa tu hodia tak, ako keby mal hrať Lanďák Gottwalda. (01.04.2012)