Black Robe
Black Robe
Režie:
Bruce BeresfordScénář:
Brian MooreKamera:
Peter JamesHudba:
Georges DelerueHrají:
Lothaire Bluteau, Aden Young, August Schellenberg, Tantoo Cardinal, Frank Wilson, Raoul Max Trujillo, Gordon Tootoosis, Alison Reid, Sandrine Holt (více)Obsahy(1)
Je rok 1634, děj začíná v Quebecu v Severní Americe. Toto území je postupně zaplavováno francouzskými kolonialisty a misionáři. Jedni touží po moci a bohatství, druzí by rádi převrátili původní indiánské obyvatele na křesťanskou víru ve snaze o své vlastní spasení. Tento film vypráví, zřejmě podle dochovalých zápisů, o střetu dvou zcela odlišných civilizací a tedy i odlišném pohledu na podstatu života a jeho chápání. Zpočátku pouze lehce dobrodružný příběh postupně graduje do drsných a krutých praktik zacházení indiánských kmenů s misionáři, tedy s nežádoucími vetřelci. (Kimon)
(více)Recenze (48)
Bruce Beresford natočil dramatický příběch kombinující krásu panenské kanadské přírody s výjevy lidsky krutými a krvavými. ()
Perfektny film o strete dvoch civilizacii v kanadskom Quebecu. Total brutal, taketo filmy milujem : 100 % ()
Velmi autenticky se jevící a až hmatatelně působící polozapomenuté filmové dílo, které se vmžiku stalo mou srdcovkou! Brilantně vykreslené dobové náboženské smýšlení v porovnání s mentalitou indiánů, která je mi i přes mnohou krutost bližší než naše zápaďácké manýry neohleduplné k naší vlastní duši. ()
Príjemne ponurá dráma z čias kolonizácie a misionárstva Severnej Ameriky s takmer až mysterióznou atmosférou. Miestami zaujímavo naturálny snímok, ktorý sa snaží verne zachytiť stret dvoch tak rozdielnych kultúr. A v podstate sa mu to aj darí. Hlavne indiáni sú veľmi dobre spracovaní. A zápletka - misia, ktorá sa zvrtne proti misionárovi - je originálna a dostatočne pútavá. Možno flashbacky by som ale z filmu vystrihol. Hodnotenie: 75% ()
Bylo mi 8-maximálně devět... A byl jsem v kině. Sám. A dodnes si pamatuju jak to na mě působilo ani nevím proč. ()
Já tyhle pánbíčkáře nikdy v životě nepochopím. Ty jo, proč se uplně zbytečně cpali do hlav indiánů, kteří si do tý doby v klidu žili svoje spokojený a bohem nerušený životy. Měli toho svýho Manitů a žádnej frajírek v černým rouše jim necpal do hlavy "špiritus sankti", brr. Na film sem narazil z "tagu" lodě, takže sem neměl jediný tušení, že to nebude až tak uplně vodáckej film, nýbrž misionářskej :o). Při všem, co vypustil hlavní hrdina z úst, se mi otvírala kudla v kapse, nic příjemnýho. Poprvé sem viděl ve filmu indiány, který měli místo obyčejných vigvamů opevnění. Netuším, jestli to bylo ve skutečnosti takle, ale něco mi říká, že si to někdo vymyslel, aby to ve filmu líp vypadalo. Po filmu REVENANT už mi nikdy podobný béčka nebudou uplně sedět a budu to vždycky srovnávat :o). Tohle byl slabší průměr. ()
Velmi neobvyklý a rozhodně zajímavý film, i když slovo "zajímavý" může znít někomu podezřele. Oddychovka to rozhodně není a pro milovníky "klasických westernů" to asi nebude to pravé ořechové. Jak podotýkají druzí, spíš čekejte něco (imho o kousek lepšího) a la Mise. Slušná hudba, skvělý naturalismus míchaný se zvláštní pochmurnou baladičností. Drsná severská příroda, drsný průběh a nakonec i drsný konec. Historicky uvěřitelné. ()
Cesta do hlubin indiánovy/křesťanovy duše. V popisu je asi řečeno vše, já zůstávám indiferentní. Jistě je to dobrej film, ale s ohledem na rok a místo vzniku je pro mě teď v roce 2019 už maličko outdated a působí trošku odtažitě. Ono se tam taky nic moc nestane, film se soustředí na to, aby popsal střed dvou absolutně odlišných kultur. Za mě OK, pokud máte rádi filmy s touto tématikou, nebo prostě jen chcete vidět milující se mladé pěkné indiánky, neuděláte krok vedle. ()
Od mala mám ráda indiány. Zde jsou nahlíženi skrze perspektivu misionáře. Kamera krouží, chvíli se dívame na kněze, chvíli na indiány, někdy takřka nevidíme přes sněhové vločky, atmosféra je velmi hutná. Misionář ve mě vyvolával silný soucit. Hledět na svět jeho očima pro mě znamenalo vzdát se romantizujících představ a pohlížet na původní obyvatele Severní Ameriky jako na necivilizované a animální, s krásnými zvyky sdílení a přirozeností žít v přítomném okamžiku. Snad nespravedlivě hroziví jsou Irokézové. U ostatních kmenů (Huroni, Algonquini) barevné líčení, náhrdelníky a ozdoby ve vlasech dodávají jejich příslušníkům na vznešenosti, Irokézové jsou zpodobněni bez osobnosti, posedlí krvelačností. Není spravedlivé vynášet do nebes indiány a zatracovat všechny bělochy, kterým kdy čelili, a je tak škoda, že filmaři nepřekročili rámec nespravedlivě se opakujících klišé beze zbytku a nevěnovali více prostoru též lidské stránce Irokézů. A poznámka na závěr: ve spojitosti s indiány miluji snad nejvíce a sama sebe si tak též představuji, kterak na koni s větrem ve vlasech uháním po nekonečných prériích. Indiáni, symbol svobody. Teprve před pár lety jsem zjistila, že původní obyvatelé Ameriky do příchodu bílých tváří koně vůbec neznali… ()
Nejautentičtější film o Indiánech, co jsem viděl. ()
Velice pôsobivý príbeh stretu náboženstva s indiánmi alebo ak chcete jednej hlúpej viery s ešte hlúpejšou (poradie nech si vyberie každý sám). Jeden neukojený kňaz so sado-maso vetvičkovou scénkou, fajnová prírodná scenéria a klasická cenzúra na penis. Ubehne to rýchlo, keď sa začínate nudiť niekto zomrie a celkový dojem je tak akurát. ()
Nej film vo indoších, co jsem viděl (Poslední mohykán v závěsu, a pak už to za moc nestojí). Nikdo z domorodců tady nepronáší krutě existenciální moudra, ze kterých jsou bělouši jakoženavětvi, většina se jich chová reálně - jako krutý děti, a předsmrtná úvaha "nejmoudřejšího" z nich je: "jsme hovada" (volná parafráze). Což je fajn. Hlavní černoprdelní hrdina se pak od nafoukaný snahy krutej svět předělat dostane skrze utrpení a ponížení k tomu, že salvation je jedině v tom ten svět přijmout takovej, jakej je. Což je - fajn :-). ()
Film o křesťanské misii, který nám přibližuje filosofii indiánů a střet dvou tak rozlišných kultur, přichází s otázkou, zda existuje jedna jediná "pravda". Krutá příroda a stejně tak krutý boj mezi indiánskými kmeny je zároveň vyvážen jejich neuvěřitelnou oddaností jednoho k druhému, vztahu k přírodě a lásce k životu. Film divákovi nevnucuje žádnou teorii, pouze nadhazuje otázky a vypráví zajímavý příběh. Ten byl z filmového hlediska trochu vláčný, silnější 3*. ()
Vždy si tento nenápadný film rád pozriem. Nádherná príroda,hudba a reálny dej. Pre mna je ešte o niečo lepší ako Misia ()
Neskutečný. ()
Krásný film. Když jsem ho viděl a je to už hodně dlouho, pochopil jsem, že nezáleží zda vaše pravda je ta pravdivější, krásnější, spravedlivější, ( to je stejně pro každého něco jiného ) ale zda dokážete svou pravdu svůj způsob života prosadit. Nebylo to hezké zjištění, ale díky za něj. Indiáni svůj způsob života nedokázali uhájit, a hlavně vnutit nám, proto jsme my vnutili svůj způsob života jim. Není to hezké, člověku se to příčí, ale nikdy to jinak nefungovalo. ()
Zajímavý pohled na střet dvou civilizací a katolizaci Huronů. Zásadní otázkou je vůbec, proč by někdo měl měnit svou víru předků. ()
Kam se hrabe Nšo-či nebo Ribanna! Nejkrásnější filmovou indiánkou je jednoznačně Annuka v podání Sandrine Holt. Film jinak velmi zajímavý, výborná kamera i hudba a krásná příroda. ()
Vzdálená doba před vznikem pravého kovbojského Divokého západu. Doba klonící se spíše k takovému pokolumbovskému osídlování. Stejně i v těchto časech těm rudým chudákům cpali novinku je jménu Otce, Syna i Prda velkého. A když je nenachytali na spásnou víru, tak na korálky a později na hnusnou kořalku určitě. Zlatý valounek za lahvičku šnapsu, to je kšeft. Kdyby rudým bratrům Kiči Manitou trochu napověděl, tak Santa Maria, Pinta a Nina leží na dně u současných Baham a Kolumbus s jeho námořníky by se stali jednorázovým doplňkem bizonního jídelníčku. Pár let svobody by snad ušetřili. Vždyť si vystačili stále vykopanou válečnou sekerou mezi kmeny. Bohužel Guanahanci byli mírumilovní a lidské maso jim nejelo. Klady: jeden z kmenů Irokézů /úhlavní nepřátelé Huronů a Algonquinů/ se zachoval vlastenecky, ale stejně jim zdrhli; jako vždy kladně hodnotím, že indián mluví opravdu „indiánsky“ /stovky jazyků a tisíce nářečí, tak proto indiánština/. Zápory: otravný Blackrobe, cpoucí každému víru, ale po indiánce nadrženě šilhal; celé putování do indiánobijcem /fuj neštovice hlavní nepřítel všech rudochů/ vypleněné Huronské osady s T.P. kostelíčkem je nudné. ()
Dobrodružství z kanadských koloniálních časů staví především na syrovosti tamní divočiny a na kulturním střetu indiánské a evropské společnosti. Činí tak nikoli pomocí přímého konfliktu, jak je často k vidění, ale skrze pozorování jezuitského misionáře, který jakožto zaujatý příslušník jedné strany střetu nedokáže pochopit myšlenkovou odlišnost indiánů. Snímek však naštěstí rozrušuje i tento zjednodušující pohled, neboť i indiány vykresluje jako stejně neschopné nahlédnout evropské hodnoty a smýšlení. Hluboce filosofický námět ale bohužel není pojat v jednoduše stravitelné podobě a ačkoli relativně příznivá stopáž nenudí, snímek trpí nevyhraněným tempem a značně pesimistickým vyzněním příběhu i tématiky. ()