Indické nokturno

Oduševnělý film plný jímavé krásy a příjemně posmutnělé atmosféry. Indie v něm hraje stejně důležitou roli, jako samotný představitel hlavní role, vynikající Jean-Hugues Anglade. Jeho podivné putování za něčím, co připomíná hledání jehly v kupce sena, má v sobě neokázalou působivost a myšlenkovou hloubku. Koho nebo co vlastně hledá a zda to nakonec najde, není důležité. Nevšední podívaná pro citlivé a přemýšlivé diváky, kterým tento film může připravit nečekaně intenzivní a procítěný zážitek. (27.01.2015)

Nádherné putování po Indii za doprovodu fyzických pocitů i dušeních vzpruh. (Marný) pokus o klování záchytných bodů pro zavěšení někdejší indo-evropské kultury, jejíž indickou část jsme dokonale zapřeli a převálcovali nejen zde, ale i v Indii. Na druhé straně mě ale při koukání napadlo, že si uvědomuji jen dvě věci (fenomény), které Evropa světu (jako obvykle) ukradla, ale uchovala je a posléze vrátila i s pronájmem, úroky a valorizací inflace: černošské blues a indické myšlení. (08.03.2023)

Přiznám se, že tomuto filozofujícímu filmu jsem neporozuměl a definitivní tečku tomu udělal závěr. Mladý Francouz hledá po celé Indii s hroznou úporností svého zmizelého přítele, ale když je u cíle, tak zjistíme, že o jeho nalezení vůbec nestojí. Film podivně schizofrenický, někdy jsem měl pocit, že ten muž je ztotožněním s hledaným. U filmu jsou cenné spíše indické reálie - život v Bombaji, jízda vlakem, turistická Goa, než vlastní příběh, do něhož je vklíněno vyprávění židovského koncentráčníka, který jede do Madrásu zavraždit svého mučitele, německého nacistického lékaře, který se zde ukrývá. (09.08.2014)

Tento film plyne líně jako Ganga a žádné překvapivé zvraty v něm rozhodně nečekejte. Putování Indií, které vyráží dech, chudobou, luxusem, nádhernou krajinou, potkávání dalších cestujících se svými osudy. A možná hlavní hrdina při hledání jedné osoby najde sám sebe. Pokud se zadíváte hluboko do jeho hnědých očí, pochopíte, že tím projít prostě musel. (05.09.2014)

Indické nokturno je typická pociťovka, které se vyhněte, pokud vám jde o silný příběh a hrdiny a efektní zápletku. Nakonec totiž není důležité, jestli Francouz hledal svého přítele nebo svůj ztracený stín. Někdy i cesta může být cíl a tady jde o zajímavou road movie po indických městech a dopravních trasách. V jedné ze scén filmu líčí spolucestující barvitě krásy Madrásu a všechny turistické cíle a když se ho nakonec hrdina zeptá, jak tam obvykle cestuje, odpověď zní, že tam dosud nebyl, ale že není důležité být v přímém kontaktu, aby se člověk stal znalcem. Indické nokturno ale sděluje, že osobní kontakt s cizí kulturou a prostředím je hodně důležitý a některé zkušenosti jsou nepřenosné. Ve filmu hraje důležitou, v podstatě dominantní roli kamera, která zaznamenává bídu slumů, depresivní prostředí velkoměstské nemocnice, noclehárny i luxusní hotely. Pokud má pravdu česká novinářka, která tvrdí, že lidé na své dovolené vyhledávají exotiku, která znamená, že v oněch zemích nic pořádně nefunguje, pak je Indie pro takové cestování nejspíš ideální cíl. Nokturno je pomalý film, na který je potřeba se vyladit a být odpočatý. Celkový dojem: 60 %. (27.04.2014)