Absolvent

Na plný počet to není, ale i tak jsem z Hoffmana měl pocit, že on jako herec už musel být geniální v době, kdy k nám tanky z Východu ještě nedorazily. To v dnešní době u mladých herců nehrozí. On má to nevýslovné kouzlo, že na něj koukat prostě musíte a líbí se mi, že na něj koukat můžeme i do dnes, protože stále točí. Každopádně kdyby neposrali konec a neudělali z toho vymítačskou epopej v kostele, možná by to bylo i za pět. Takhle jsem se hodně kroutil při tý poslední scéně. (10.11.2009)

Nepamatuju si, kdy naposled mi připadala délka filmu tak žalostně krátká jako právě u Absolventa. Nesmírně přitažlivý mix v podobě perfektních hereckých výkonů, podmanivé kamery a vůbec tak trochu netypických režijních vychytávek Mika Nicholse, v dnešní době již klasických hitovek Simona & Garfunkela (tento komentář samozřejmě právě píši za hudebního doprovodu Scarborough Fair) a povedené zápletky, která by možná na první pohled mohla znít tuctově a divák by od ní mohl očekávat, že se nevyhne jistým klišé žánru, ale není tomu tak. Absolventa bych nepovažoval vyloženě za komedii jako takovou, kde se budete smíchy popadat za bránici a v průběhu sledování několikrát odcházet pro něco k pití, abyste si svlažili následkem několikaminutového smíchu vyschlé hrdlo, jde spíš o film, kde se vyskytuje několik úsměvných momentů, ale jako celek se jako komedie rozhodně netváří. Téma rebelie, vzepření se řádu, pravidlům, rutině a společenským systémům je zde naznačeno více než povedeně a mně nezbývá nic jiného, než sem vpálit plný počet a litovat toho, že to nemohlo být ještě o něco delší. I když ono je to tak vlastně možná i lepší. Jasný must-see film pro každého. (30.04.2012)

Naprostá bomba. Druhá polovina 60. let znamenala pro Hollywood doslova filmovou renesanci. Silné poválečné ročníky v USA dospěly a jednoznačně se postavily proti establishmentu starosvětské morálky svých rodičů. Přišla doba květinové revoluce, sexuální otevřenosti, rockových festivalů a nejrůznějších experimentů. Mezigenerační konflikt, který nechává vzpomenout Lennonův výrok „Nevěř nikomu, komu je přes 30.“, byl nevyhnutelný. Mladá generace už měla dost vzorných šablonovitých hrdinů. Hledala rebelující hrdiny, kteří se vzepřou společnosti a dělají si, co je napadne. Hrdiny, se kterými se může ztotožnit. ABSOLVENT přesně vyslyšel volání doby. Obrovský úspěch, 72% diváků do 24let, pouze 4% nad 30let. ____ Krom toho, že jde o dokonalý obraz doby, jde i o dokonalý film. Mistrovský výkon Dustina Hoffmana. Nikdo nikdy nedokázal a asi nedokáže tak věrohodně ztvárnit plachého studentíka, který je vlivem okolností donucen stát se rebelujícím jedincem, který neváhá spálit všechny mosty. Krásná Katharine Rosse a nezapomenutelný milostný trojúhelník. Jeden z nejlepších filmových soundtracků. Simon a Garfunkel nahráli písně, z nichž jsou všechny dodnes hity, které zná každý. Parádní scénky, roztomilé dialogy, práce kamery, přehršel nápadů i improvizace. O tomhle filmu by se daly psát eseje. Romantický příběh podaný s upřímností bez zbytečného sentimentu. Umí být skutečný a tím i trpký. Závěrečná, zdálo by se happyendová scéna, ještě zamrazila posledním pohledem Benjamina a Elaine do prázdna. Jakoby si teprve v tu chvíli uvědomili, co udělali. Jakoby procitli a teprve nyní pochopili, že už není cesty zpět. Nejlepší romantická komedie všech dob. 98% (14.10.2011)

Je ťažké písať komentár k niečomu, čomu vlastne nemáte čo vytknúť . Absolvent je dokonalým filmom po temer každej stránke. Každá zložka Nicholsovho filmu pôsobí presvedčivo, žiadna príliš nevyčnieva (OK tak Simon & Garfunkel áno ;-) ), čo robí Absolventa vyrovnaným a vyváženým dielom. Kultom a generačným filmom ho však spravil jeho nadčasový obsah. Každý z nás si pamätá dobu, keď bol po škole hodený do života a učil sa v ňom narýchlo plávať. Nie každý však bol úspešným absolventom ako Dustin a nie každý to „plávať“ zobral tak doslova ako Nichols, keď Dustina nechal v neopréne cupkať do rodičovského bazénu. Hoffmanova premena z panica na rádoby skúseného macha prostredníctvom pani Robinsonovej je zaujímavá najmä kontinuitou mizanscény jednotlivých scén so staršou milenkou a jeho stolujúcich nič netušiacich rodičov oddelených len otvorenými dvermi. Takto sú výborne zobrazené Benove „hriechy“ a jeho vnútorné stavy s nimi spojené v jednom zábere. Podobne to funguje so strihom naskakovaním na nafukovačku a Mrs. Robinson. Ozdobou tohto filmu je ale najmä herecké trio Hoffman – Bancroft – Ross. Neopakujúc apológie na Dustina, vypichnem skôr obe dámy a niečo čím ma ich herectvo fascinovalo – podobnosť prejavu postáv. Skrátka mať Mrs. Robinson o dvadsať rokov menej a o pár stratených ideálov viac, je to celá Ms. Robinson. Možno preto bola postava Anne Bancroft tak zúrivá, že Ben dvorí jej mladšej verzii. Čo jej vzhľadom k výbornej scéne rozhovoru o umení ani nemôžme zazlievať. Čo sa týka toľko diskutovanej druhej polovice filmu, tá mi sadla; rovnako nechápem niektorých užívateľov, vidiac v závere filmu happyend a klišé. Tak po prvé ak niekto v americkom filme zobrazujúcom americkú rodinku na svadbe ovalí niekoho vytrhnutým krížom, nevesta povie matke, že jej nevadí že už „je neskoro“ a nakoniec sú všetci zavretí oným krížom v kostole, je to vzhľadom ku katolíckej korektnosti kinematografie Hollywoodu všetko iné než klišé. A po druhé, ak považujete záber na dvoch ľudí, ktorí utekajú od rodiny, a sediac v autobuse plnom cudzincov neprehovoria medzi sebou ani slovo, za happyend, preložte si slová „Sound of Silence“ a možno začnete podobne ako ja uvažovať skôr nad tým, či onen „happyend“ nie je len ďalšou Benovou slamkou na hladine pri jeho (ne)plaveckej ceste životom. 10/10 (14.08.2007)

Nikdy bych nevěřil, že někdo může nechat v soundtracku zahrát třikrát po sobě jednu písničku. Tedy nevěřil bych, že to bude únosné, natož úžasné. Scarborough fair v Absolventovi je výjimka potvrzující pravidlo. Simona a Garfunklea mám moc rád a právě jejich hudba mi tenhle film strašně přiblížila. Jemně podtrhuje lehkce tragický příběh, který je sám o sobě úžasně jednoduchý, ovšem díky vynikající režii Mike Nicholse (opravdu, klobouk dolů) a bezvadným hereckým výkonům (jak Hoffman, tak i obě ženské představitelky) získává na síle a přesvědčivosti. V době hippies a rebelů se zdá být postava Bena zcela fádní a šedivá, skrývá však v sobě něco opravdového, méně vzrušujícího, ale o to více naléhavého a krásného. Vůbec se nedivím, že byl Absolvent pro mládež 60. let tak působivý (a v jistém smyslu samozřejmě stále je)... Jedním slovem krása a co do mého hodnocení - plný kotel! 100% (06.07.2006)