Miluji tě k sežrání

Proč ten hloupý název a zavádějící obrázek na obalu? Jeden by čekal řízný kanibalský film, ale ono se z toho vyklube jakési podivné přešlapování a nic. Kdyby se film například jmenoval - Špatně si rozumíme, pak proč ne, ale zřejmě by mě minul. Marně přemýšlím, co vyzdvihnout, ale nemůžu na nic přijít. K odpadu to má blízko, snad za chabý pokus dostát toho, co slibuje název filmu. Abych nebyl úplně nespravedlivý, tak český název se zdá výstižnější. A horror to rozhodně není... (27.08.2010)

Modrá a geometrická.¬         Svou "krvavostí" připomněl mi tento snímek jiný horror od jiné fracouzské režisérky, a to "Raw". Lidožravé Raw mělo v sobě ještě tolik příčetnosti, že je nelze hodnotiti úplně záporně; ale magorické "Miluji tě k sežrání" překročilo bariéry příčetnosti dokonale a je tak zřejmým uměleckým odpadem, kterému lze s přihlédnutím ke slušnému uměleckému provedení dáti visačku "chabé".¬                 Konstrukt je udělán pro účin, žádná analýza se nekoná, prdlé francouzské ženské přeskakuje to v mozku a vyhřezává tak jednotlivé episody.¬                 Tam, kde se použije silné výrazivo nebo výrazivo velice nevšední — tam to musí býti umělec býti schopen odůvodniti svým záměrem; ovšem, je-li záměrem "šokovati", případně blíti své podvědomí do světa, po tom se jedná ne o umění (a to ani "artové"), ale pouze a pouze o další z modrých lejen geometrických tvarů, které plodí takyumělečtí nekňubové.¬                 Případné opoznámkování: uživ. gudaulin. (09.05.2019)

Nemohu říct, že bych často uznával a důvěřoval hodnocení této filmové databáze a upřednostňoval bych je před hodnoceními na jiných světových databázích, ale v tomto konkrétním případě se musím postavit na stranu ČSFD, protože tento film je vskutku velmi zlý pseudo-umělecký pokus. Nudné, prázdné a táhlé záběry, kamera jako z nějaké laciné německé kriminálky, děj naprosto neuspořádaný, zmatený a těžce nezáživný. Takový ten svíravý pocit, kdy už se nudou kroutíte v křesle - ten tady rozhodně můžete zažít. (24.12.2014)

LFŠ 43 (Film 8): Někdo má rád holky, jiný zase vdolky. A protagonisté tohoto filmu zase vdolky s kousky holky uvnitř. Proti tomu nemůžeme nic namítat, strava je to na proteiny bohatá, a šetříme životní prostředí. S čím ale mám problém, je způsob s jakým režisérka zachází s napětím. Tedy lépe řečeno nezachází. Je skoro až umění, dosáhnout toho,m že při promítání vašeho filmu o vraždících úchylných kanibalech, kde hlavní roli hraje rajcovní raketa a výraz "eat her pussy" má více než jeden význam, odejde znuděně polovina sálu z kina Pozor, ne znechucením, to by bylo snímku ke cti, nýbrž protože se nudili), ale nemůžu se jim divit. Sledovat některé postavy bylo vyloženě utrpení, kupříkladu černý doktor (Btw, všimli jste si, že černoši ve francouzských filmech jsou buď chlapci z okraje společnosti se srdcem ze zlata, nebo doktoři, právníci a jiná podobná elita?), jehož přítomnost jsem nepobíral, nebo hůř, pan Brown (ironicky je to běloch), jehož štěněcí pohled a ublíženecký výraz je vyloženě na facku. Tempo filmu je pomalejší než chůze Miloše Zemana po mrtvici a zápletka chatrnější než rozvodná elektrická síť v Zambii. Více lidí mi tvrdilo, že Claire Denis je taktilní režisérka, lépe řečeno, cže máte pocit dokonalého ponoření do plátna a vnímate více smysly než jen zrakem a sluchem. Musím přiznat že to je pravda, dosahuje toho zvýrazněním ambientních zvuků (křupání bot na štěrku, šustění peřin, vrzání kožené bundy při chůzi) a přiblížením záběru (celou dobu filmu jsem se nemohl ubránit pocitu že jsme moc blízko, jako kdybychom zasahovali do osobní zóny protagonistů), takže výsledkem je velice zvláštní pocit, skoro až voayeurský. Bohužel, to je tak asi jediné co můžu na filmu pochválit. Film trpí klasickým syndromem artového filmu, kdy výrazně vítězí forma nad obsahem, a jako celek je to prostě slabé. P.S. Vlažnější potlesk tu neměla ani Leni Riefenstahl (31.07.2017)

Po svém původním hodnocení asi před 5 roky musím snížit počet hvězd na polovinu, protože tenkrát jsem tím byl nadšenej hlavně kvůli té odvaze natočit film na takový psycho téma a kvůli tomu, že je to hodně originální. Originalita tam vskutku je, ale už jsem trochu filmově vyspěl a vystřízlivěl a vidět to podruhé taky udělá svý. Každopádně Vincent Gallo je můj oblíbenej ksicht, takže to je tak jedno ze dvou lákadel na tenhle film. To druhý lákadlo jsou scény, kde se teda navzájem žerou a krvácí, protože to je fakt psycho! Stranou poznamenávám, že je to ale asi trochu blbost - oběti se vůbec nebrání, jenom trochu řvou a dostatku krve se dočkáme až po střihu v dalším záběru. Takže upozornění pro lidi, co maj rádi nepochopený psycho filmy: TADY, JO JO, TOŤ!!! (01.11.2007)