Škola rocku

"Jestli jseš teď velká kupa hnoje, tak jako člen rockový kapely budeš v kočičím pyžamu"....a podobné klíny sebevědomí vtlouká Jack Black do hlaviček dětí prestižní školy jako samozvaný učitel hudby. Tenhle bizarní týpek, jakkoli nepřitažlivý, je v této roli prostě úžasný, nezapře svůj civilní vztah k rocku a této jinak průměrné hudební komedii dodává punc originality. (07.08.2004)

Tahle komedie se rozjíždí docela slibně, aby se potom naplnila nejhoršími schématy všeho druhu. Jack Black je sice schopný komediální herec, ale rozhodně nepatří k extratřídě typu Jima Careyho. Jeho projev se v průběhu celého filmu nemění – neustále přehrává a tím „rockuje“. To nejhorší nakonec – ve filmu je jen pár opravdu vtipných scén (ta, dle mého, nejlepší se objeví až v závěrečných titulcích). Podtženo, sečteno: slabota. Radši si pusťte nějakou dobrou rockovou desku (19.10.2005)

Škola rocku nie je zrovna žiadnou geniálnou komédiou, to poviem na rovinu. Ale pokiaľ sa radíte medzi fanúšikov tohto tvrdého a pomerne rozvetveného žánru, film si vychutnáte dokonalo. Jacka samozrejme poznám čo by leadra kapely Tenacious D a podobne ako texty piesní jeho kapely, je aj film pomerne vtipná záležitosť, hlavne keď Jack začne deťom prezentovať svoje rock 'n rollové skúsenosti života a jeho celucičku históriu. No, kto by niečo také nezamenil za matematiku? (11.05.2012)

Tahle komedie se velmi povedla, ale momenty kdy by ste se valeli smichy po zemi tady nenajdete, spis se budete jen tak pousmivat a hlavne vyborne bavit. Teda pokud mate radi rock, pokud ne tak vam to pride jen jako na trapnym pribehu vystavena rodina podivana o detickach a looserovi co to vsem ukazou, v tom pripade si odectete tak dva body z hodnoceni. Co se tyce Jacka Blacka tak krome parodie na Spider-mana me nikde nijak zvlast nezaujal, ale to co predvadi tady je naprosto dokonale, skoro jako by to nehral, ale prozival. Deticky sice nejak uchvatne nehrajou, ale oproti detickam z jinejch filmu se precejen snazi. Celkove je tohle skvela zabava s uzasnym Jackem Blackem a bezchybnou hudbou, Let´s rock! (19.04.2005)

„Mám opicu. Vie niekto, čo to znamená?“ – „Že ste opitý.“ – „Nie. Znamená to, že VČERA som bol opitý.“ – „Takže ste alkoholik.“ Keď sa to tak vezme, v niektorých scénach je to až zarážajúco amorálny film s „hrdinom“, ktorý by si v podstate za to, čo robí, zaslúžil nejaký rok v base. Každopádne vidno, že v tomto smere je Škola rocku svojím spôsobom rozprávka, kde režisér neriešil "reálne" problémy, z ktorých by iní urobili psychotriler. V jeho svete stačí napochodovať do školy, vymyslieť si, že som učiteľ a každý mi to automaticky uverí (a triedu síce odhlučním tak, že nie je počuť žiadna hudba... ale po niekoľkých týždňoch „zrazu“, keď sa to scenáristovi hodí, hudba počuť je). Ak toto dáme bokom, je Škola rocku malý kultový film s fantasticky dynamickým Jackom Blackom, ktorý do úlohy išiel naplno, zjavne si s režisérom Linklaterom absolútne sadol, rozumeli si a dá sa povedať, že priamo pred kamerou bol akousi jeho predĺženou rukou, keďže z viacerých momentov je vidieť a cítiť, že takpovediac priamo počas scény režíroval detských hercov a vcelku veľkým spôsobom improvizoval a hral sa s nimi. Výsledkom je parádna chémia, ktorú s predstaviteľmi skvele napísaných detských rolí má. Škola rocku nie je muzikál, ale akonáhle sa rozozvučia nástroje a niekto začne spievať, je to fantasticky natočené, s dynamikou v krvi a so srdcom na dlani, čo samozrejme vrcholí v epickom finále, ktoré vás rozseká na malé kusy a potom sa z toho tri dni budete dávať dokopy. Seriál z r. 2016 som nevidel. (09.01.2005)