Z deníku Sherlocka Holmese

Opět díl s problémem, který divák vyřeší dříve než detektiv, byť je to, pravda, způsobeno již určitou otrlostí diváka 21. stol. odkojeného nesčetnými drastickými kriminálkami a schopného si v důsledku toho představit to nejhorší. Zajímavý případ zmizelé šlechtičny, jejíž jedinou chybou je přílišná moderní samostatnost a dobrota spojená s důvěřivostí, čas ubíhající jako splašená herka a pracující pro pachatele, dramatické vyústění spojené s Holmesovým menším a Watsonovým větším selháním, poněkud smutný konec, doktor na dovolené, Holmes odmítající přijmout honorář a krásné prostředí Lake Districtu. Další vynikající díl, přestože jeho první půle se od literární předlohy značně liší (viz Watsonovo pátrání po již zmizelé šlechtičně v zahraničí, nepřítomnost jejího bratra a zchátralého rodinného sídla, vyšetřování u komorné a jejího nápadníka, návštěva starobince místo návštěvy banky, Schlessingerův ,, chrabrý čin“, moderní chování lady Frances atd.), jakkoli samotný příběh zůstal zachován. Kdo ví, proč zvolili tvůrci tento odklon od jinak velmi dobré povídky, patrně se nechtěli v úvodu opakovat. Umístění celého děje do Anglie bylo ovšem logickou volbou. Druhá polovina snímku pak již s výjimkou postavy konstábla zcela kopíruje předlohu, jsouc pouze vylepšena ještě o chlup akčnějším závěrem přímo na hřbitově. Po Škole v Priory další příklad částečně rozdílné, avšak srovnatelně kvalitní předlohy i filmové adaptace. (27.12.2022)

Jedna ze záhad, kterou dokáže divák vyřešit dříve než Holmes, byť je to do značné míry způsobeno výhodou pohledu do tváře mrtvé ženy, kterou proslulý detektiv neměl. Zároveň jde ovšem o případ, který svým originálním řešením slouží siru Arthurovi ke cti, přičemž toto řešení je natolik oblíbené, že jsem se s ním později minimálně dvakrát setkala i v jiných detektivkách (naposledy tuším u Jessicy Fletcherové). Výběr postav už tradičně dobrý stejně jako výběr lokace, věrnost předloze téměř úplná (kromě dvou tří rozdílů, z nichž nejpodstatnějšími jsou tajná návštěva vězeňkyně a skutečnost, že milionář svou ženu bil, což povídka popírá), opět včetně prakticky všech dialogů, které byly převzaty doslovně. Díl, který si člověk pamatuje i po letech a který si (jako ostatně mnohé jiné v tomto seriálu) zaslouží 100%. Jen by mne zajímalo, kde přišel Holmes k Billymu. (27.12.2022)

Další staré sídlo, další dostihový kůň, k tomu opuštěná kaple a spálené lidské kosti. Drobné rozdíly oproti předloze, ale opravdu jen drobné a buď zcela nepodstatné, nebo ve prospěch snímku, který se snaží udržet diváka v napětí a celou záhadu odhalit až v závěru místo toho, aby o jejím řešení Holmes mluvil již v jeho polovině. Ze stejného důvodu se oba hrdinové většinu času soustředí na záhadné zmizení lichváře. Tento díl je zároveň výbornou kombinací momentů ponurých až lehce strašidelných s těmi komickými vytvořenými scénáristou, přičemž vtipné nejsou jen začátek a konec, jak zde zmiňují ostatní recenzenti, nýbrž i prostředek (viz např. celé Watsonovo lékařské intermezzo a ,,the other problem“). ,, These are deep waters, Watson, deep and rather dirty.“ (27.12.2022)

Vše podstatné už zde bylo řečeno ostatními recenzenty, ať již jde o výměnu Lestrada (která mi ovšem vůbec nevadila) či otázku šlépějí. Mne osobně zarazil spíše kámen beze stop krve, nicméně poslední dvě věci padají pouze na hlavu sir Arthura, nikoli tvůrců seriálu, kteří opět postupovali se značnou pečlivostí a poctivostí vůči literární předloze. Jen by mne zajímalo, jaké přesvědčivé argumenty kromě zmíněných šlépějí a cigaretového popela uvedl Holmes u soudu, aby to stačilo na propuštění obžalovaného, ale v tomto směru mlčí i sama povídka. Důkazy v podobě kabátu a australského zvolání by však působily podle mě rušivě a jejich vyloučení bylo na místě. Úvod s Watsonem na rybách, který vzešel z pera scénáristy, je přitom příjemnou změnou a netradičním začátkem dílu. Na výsost krásné prostředí počínaje lesní scenérií, přes statek s drůbeží po nádherný hotel Boscombe Arms, kde by jistě řada lidí včetně mě také ráda trávila dovolenou, ve spojení s dobrým výběrem vedlejších postav, jejich přesvědčivými výkony a Holmesem tentokrát lehce dojatým nevinností a upřímností klientky pak činí z tohoto dílu jeden z nejpříjemnějších a nejpohodovějších dílů celého seriálu, a nelze tak než jej ohodnotit plným počtem hvězd. A propos, jsem jediná, kdo by si rád přečetl Holmesovo pojednání o 140 druzích cigaret a cigaretového popela? (27.12.2022)

Holmes po letech konečně naráží na protivníka vskutku nebezpečného (byť s Moriartym s jeho zločineckou sítí a možnostmi bych ho nesrovnávala) a neskutečně slizkého, a málem za to zaplatí i životem. To vše kvůli ledové královně, na jejíž záchraně má zájem ten nejvznešenější možný klient. Watson pak pro změnu musí projít rychlokurzem čínského porcelánu (mimochodem oceňuji, že určované nádobí vypadalo skutečně jako z dob dynastií Song, Jin a Ming, a tvůrci tak nebyli mimo, což rovněž nebývá úplně obvyklé). Pohled do podsvětí, tureckých lázní, londýnské stoky i čínské prádelny a místy atmosféra, za kterou by se nemusel stydět ani leckterý film o Jacku Rozparovači. Ačkoli nebazíruji v případě Holmese na dílech s temnou atmosférou, ale mám naopak raději díly okořeněné humorem (i když i tady se jeden dva kratičké momenty vyskytnou), tak tento je bezpochyby výborný a jeden z těch, které si divák zapamatuje. Pokud jde o věrnost zpracování předlohy, s výjimkou Holmesovy nechutě k slečně de Merville, o něco větších Watsonových znalostí čínského umění a skutečné Kittiny motivace v podobě jejího strašného zranění je opět naprostá. Ostatně poslední zmíněná dramatická vsuvka, ač je výtvorem scénáristů, tak značně zvyšuje napětí a hrůzostrašný nádech snímku a není vlastně proti duchu povídky, v níž se píše o velikém množství polehčujících okolností pro Kitty uvedených při následném soudním procesu. Závěr velmi dramatický. Jen bych na Holmesově místě nebyla tak v klidu, psychopati jako baron Gruner se rádi mstí. (27.12.2022)

Možný SPOILER: S tímto dílem jsem měla vždy trochu problém, protože na rozdíl od jiných, realisticky působících dílů je tento obsahově tak trochu nesmysl, neboť soudím, že kdyby si člověk aplikoval do žíly sérum tohoto druhu, s největší pravděpodobností by to vzápětí odnesl anafylaktickým šokem. A pokud by ho nezabil ten, pak embolie či alespoň diseminovaná intravaskulární koagulopatie už ano. Ovšem Doyle se rozhodl pro povídku ve stylu R. L. Stevensona, nadto i s jistým morálním apelem, a ač bych osobně tento díl klidně oželela, nutno říci, že se s ním filmaři poprali více než dobře, dokonce natolik, že je tato adaptace možná lepší než povídka samotná. Větší počet rozdílů oproti textu, zejména co do postupu odhalování záhady, byl tak rozhodně ve prospěch napínavosti snímku, přičemž celý příběh zůstal zachován. Absence spojení s Čechami mi vůbec nevadí, spíše naopak (Zase bychom figurovali jako nějaká pochybná země, kde se na černo kšeftuje s kdoví čím. Dost na tom, že nám Doyle ve Skandálu v Čechách opatřil tak nemožného krále.). Atmosféra je výborná, herecké výkony taktéž. Dedukce v zoo je roztomilá stejně jako Presburyho odstřiženost od normálního světa: Ač tento případ řeší Holmes na sklonku své kariéry, pan profesor asi jako jediný široko daleko přesto netuší, s kým má tu čest. Měla-li bych hodnotit celkově i co do obsahu, musela bych hodnocení ve srovnání s jinými díly snížit. Budu-li však hodnotit pouze úspěšnost převedení literární předlohy na plátno, zaslouží si tento film opět plný počet hvězd. ,, 221B Baker Street. Hardly an address to inspire confidence.“ (27.12.2022)