Reklama

Reklama

Panoptikum Města pražského

(seriál)
Československo, 1987, 10 h 13 min (Minutáž: 52–68 min)

Předloha:

Jiří Marek (kniha)

Scénář:

Jiří Marek

Kamera:

Jiří Šámal

Hudba:

Ivan Kurz

Hrají:

Jiří Adamíra, Josef Vinklář, Josef Bláha, Ondřej Havelka, Karel Koloušek, Bedřich Prokoš, Dalimil Klapka, František Filipovský, Karel Augusta (více)
(další profese)

Epizody(10)

Obsahy(1)

Desetidílný seriál kriminálních příběhů spisovatele Jiřího Marka a režiséra Antonína Moskalyka, který volně navazuje na oblíbené Hříšné lidi Města pražského, se vrací na obrazovky. Opět se tedy budeme setkávat s pány detektivy ze "čtyřky", jen pana radu Vacátka nahradil nový policejní rada Korejs (Jiří Adamíra). Jeho muži, pánové Bouše a Brůžek (Josef Vinklář a Josef Bláha), budou s pomocí již penzionovaného detektiva Mrázka (František Filipovský) a snaživého policejního koncipisty dr. Součka (Ondřej Havelka) řešit kriminální případy, které přinesla doba hospodářské krize na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. Jakkoli to byla těžká doba, lidé hřešili stále. Neboť hřešit je tak sladké... S humorem a lidskou shovívavostí se podíváme na příběhy hříšných a nehříšných pražských občanů, nahlédneme s nimi do prostředí, která bychom v našem hlavním městě již těžko hledali, prožijeme situace, které se rovněž nemohou opakovat... (Česká televize)

(více)

Recenze (149)

Stanmi 

všechny recenze uživatele

Pánové Bouše (Josef Vinklář) a Brůžek (Josef Bláha) z pražské "čtyřky" jsou zpátky a společně s novými posilami - panem policejním radou Korejsem (Jiří Adamíra) a koncipistou dr. Součkem (Ondřej Havelka) na ně čeká deset zapekltiých případů, které musí objasnit a dopadnout pachatele... Pokračování legendárního seriálu Hříšní lidé města pražského z roku 1968 opět vychází z pera spisovatele Jiřího Marka a o režii se tentokrát postaral Antonín Moskalyk. Hlavními přednostmi tohoto seriálu je především skvělé herecké obsazení hlavních i vedlejších rolí (asi nejvíce se mně líbil Jiří Adamíra, jako pan rada Korejs, který svým hereckým výkonem dodal své postavě pořádnou porci charismatu, šarmu a elegance) a velmi dobře zpracovaná atmosféra a prostředí 30. let. Co se týče jednotlivých dílů, tak pochopitelně některé jsou lepší, některé horší, ale i ty méně povedené dokážou zaujmout, ať už zápletkou, postavami nebo hereckými výkony. Panoptikum města pražského je tak kvalitní, zajímavý a zábavný kriminální seriál, který určitě stojí za zhlédnutí. ()

DonFrolimo 

všechny recenze uživatele

S původním seriálem se to prostě nedá srovnávat, navíc zastudí nechutné ideologizování, které se skrytě objevuje takřka v každém dílu (např. vykreslení četnictva jako bandy neschopných idiotů a směšných figurek - přitom historie je takořka přesně opačná, policie byla za první republiky docela cirkus na kolečkách, četnictvo bylo vesměs špičková organizace/ nebo ostouzení kapitalsimu za každou cenu). Nicméně koukat se na to dá. Průměr mezi socialistickou televizní zábavou. ()

Reklama

Marigold 

všechny recenze uživatele

Jiří Adamíra je důstojná náhrada za pana radu Vacátka, namísto dobromyslného policajta staré školy je tu náhle ostrý a na první pohled nepřístupný štramák s laskavou duší. Trochu mě mrzí, že Bouše i Brůžek vypadají najednou jako "obecní policajti" s nedostatkem schopností (člověk by po těch letech čekal spíš nárůst zkušeností než senilitu :o)), ale celkově to zachovává příjemnou obstarožní atmosféru staré Prahy, které ani barva neuškodí. Moskalykovi se podařilo navázat na sequencovskou notu a vytvořit příjemnou a koukatelnou kramářskou píseň o mordýřích, lupičích a lehkých slečnách pro ospalá nedělní odpoledne. Ale Hříšní lidé byli jen jednou... ()

filmmovier 

všechny recenze uživatele

Slabší, než Hříšní lidé s asi dvěma horšími díly, barva tomu také ubírá kus kouzla, ale jinak opět perfektní. Teda až na tu hroznou znělku. Pavel Zedníček je sice fajn (i v epizodě Potkat anděla), ale ta písnička je fakt příšerná a přetáčel jsem ji. Jinak opět kouzelné. Tentokrát předem téměř nikdy neznáme pachatele, což je hnedka lepší, pánové ze čtyřky (pětky) včetně samotného pana rady mají celkově překvapivě poněkud méně prostoru, někdy se zdají být až zbyteční, ale to také není úplně na škodu, protože samotné případy jsou opět dostatečně zajímavé a jejich zpracování je zase perfektní a ta doba je i tentokrát zachycena nádherně. delší stopáž jednotlivých epizod také ničemu nevadí, takže ve výsledku velmi vydařený počin, ačkoliv i sám pan Moskalyk má lepší počiny z tohoto ranku. Ani herecky opět samozřejmě nelze nic vytknout a i přes konkurenci (nejen) ve svém předchůdci je Panoptikum rozhodně jedním z nejlepších českých seriálů všech dob. Nevidím důvod, proč dát méně hvězd, než všechny. 90%. ()

TSZ 

všechny recenze uživatele

Nestává se to často, ale tohle pokračování výborného díla je ještě lepší než originál.Došlo k několika drobnějším personálním obměnám, ale noví herci zapadli do celého soukolí jako kolečka do hodinek.Jiří Adamíra je absolutní sekáč anglického střihu a v téhle roli ho prostě žeru (heterosexuálně myšleno, pochopitelně:-)). A Ondřej Havelka v roli nováčka je taky fajn, jinak personální obsazení "čtyřky" zůstalo stejné (proč taky měnit něco co funguje), vč. mého oblíbence z největších, pana Vinkláře v roli Inspektora Bouše.Když by Česká televize vyráběla jen TAKHLE kvalitní pořady, tak bych koncesionářské poplatky platil bez remcání:-) ()

Galerie (46)

Zajímavosti (48)

  • Policejní rada Korejs (Jiří Adamíra) na hlas uvažuje: „Tak ji zabil a pak ji ještě uškrtil.“ Správně mělo být: „Tak ji praštil a pak ji ještě uškrtil.“ Když je někdo mrtvý, těžko může být ještě uškrcený. (sator)
  • Galérka měla svůj slang, v této epizodě zazní slova „šíbr“ a „šmuk“. Šmuk pochází z německého „schmuck“ a znamená ozdobu, okrasu, šperk. Šíbr má více významů, slovo pochází pochází z němčiny a označuje v železničářském slangu posunovače, zde se ale jedná o překupníka nebo člověka provozujícího nelegální čachry. Pro slovo peníze zde slyšíme slovo „love“, to pochází z původního cigánského jazyka, dnes romštiny. Další slovo je „šmé“, to nejspíše pochází ze židovského „schmälinger“ – „cikán“. U samotného slova „galerka“ se nabízí více variant: galerie, jakožto různorodá směsice postav; a galéra, což byla loď, na které veslovali vězni. (sator)

Reklama

Reklama