Téměř dokonalá tajemství

Chtěl jsem napsat, že nedokážu pochopit když Evropa vykrádá Evropu, že tohle je přece parketa našich amerických přátel, ale zjistil jsem, že těch verzí existuje několik - francouzská, španělská, polská a chystá se na nás i česká... Námět absolutně chytlavý a před dvaceti až třiceti lety nemožný, dnes vysoce aktuální aneb jak nám mobily ničí vztahy. Jako první jsem viděl původní italský snímek a to byla pro mě bomba, Němcům však nechci upírat, že by se mě stejně silně nelíbila tato verze, kdybych ji viděl dříve. Proto dávám taktéž plný počet a jsem klidnější, když vím, že Němci nemají zapotřebí vykrádat Italy, že jde o evropský trend chopit se této osvědčené látky. (12.11.2020)

Původní verzi jsem neviděl ani žádný z remaků tak, že hodnotím jenom tohle. Je to spíše drama než komedie 3 páry a jeden homosexuál co to nechce přiznat    se setkají na večeři a dají mobily na stůl s tím,že všechny sms a telefonáty budou číst nahlas. Samozřejmě se to podělá a  zjistí se, že jeden má děcko s jinou jeden , že chodil s jinou a skoro všichni jsou od sebe. Líbila se mě ta feministka bohužel nakonec to s ní podělaly (kdy zjistila s kým si píše její starý a jak vypadá navíc jak velká je šance , že na tom hřišti potkáte přesně tu co chcete ?) a jsou zde dvě vtipné scény s velikostí penisu a narážkou na homosexuály. Bod dole za scénu s náušnicemi, že její starý nepozná, že jí chybí  a celkově i koncept je divný, že neví jaké má kdo vyzvánění. 60 procent (21.02.2022)

Příjemná konverzační komedie, která má velký potenciál, ale ve výsledku vlastně ani ničím nepřekvapí. Scénáristé z jednotlivých soukromých tajemství mohli vyždímat velké dramatické emoce a tím tuto komedii povýšit do čistě áčkových vod. Obsah si přímo o to říkal. Ovšem tvůrci jakoby chtěli zůstat věrni žánru čisté komedie, a tak i veškeré náznaky působivých charakterových vývojů a dějových gradací končí více či méně násilně v komedii. Nicméně rozhodně nejde o špatný film. Je to dobrý film, který ale mohl být - dle mého - mnohem lepší. 70% (20.07.2020)

"Nechci, abychom skončili jako Barbie a Ken - ty samej plast a já bez koulí." Hru na veřejnej telefon bych s kamarády nikdy nehrál. Mohlo by mi za ně totiž být trapně. Já nemám, co skrývat, takže jestli si někdo chce poslechnout moje hodinový hovory o filmu nebo biatlonu, tak směle do toho. I když s mým štěstím by mi zavolala nějaká zapomenutá známost z minulýho století a sdělila by mi, že mám třicetiletýho syna. I to bych rozdejchal líp, než většina kamarádů v tomhle snímku. Těm to škodolibost scénáristy docela zavařila. A já jsem si to užíval, neboť jak pravil klasik Jiří Grossmann: Člověka to potěší, když slyší o cizím neštěstí. (21.01.2022)

Nejsilnější jádro veleúspěšné trilogie Fakjů pane učiteli je zpět v další nevyhnutelné předělávce neuvěřitelně poutavých italských Naprostých cizinců a třebaže je kopíruje ve většině scén až okázale přesně, já se znovu výborně bavil, hážu za hlavu všechna srovnávání a právě proto, že mám tak blízko k Elyasovi "Zekimu" M'Barekovi i oběma dámám, se kterými nás provedl už předchozí Borovou sérií, tak jsem si další přírůstek do rodinky mých oblíbených konverzaček náramně užil. Už teď se těším na Dagtekinův další kousek. (17.04.2020)