Režie:
Gabriele SalvatoresKamera:
Italo PetriccioneHudba:
Ezio BossoHrají:
Aitana Sánchez-Gijón, Dino Abbrescia, Diego Abatantuono, Susi Sánchez, Giuseppe Cristiano, Giulia Matturro, Mattia Di Pierro, Riccardo Zinna (více)Obsahy(1)
Italsko-španělsko-britský film se odehrává v parném létě roku 1978 v idylickém městečku na Sicílii. Vypráví o devítiletém Michelovi, který náhodou zjistí, že v podzemní sousedního domu je držen v zajetí unesený chlapec Filippo. Neví, komu se má se svým objevem svěřit a postupně zjišťuje, že dospělí, včetně jeho vlastních rodičů, se nehodlají do ničeho plést a dokonce ho varují, aby na všechno, co viděl, zapomněl. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (64)
Veskrze průměrný thrillero/horor, kterému ve srovnáním se španělskou či mexickou novou vlnou (hned jsem si vzpomněl na atmosférického Prince bez království) chybí jakýkoliv náznak originality či vlastně čehokoliv navíc co by snímek odlišilo. Hodně slabé herecké výkony navíc moc co do kvality nepřidávají a tak z potenciálně hodně zajímavého námětu se po půlhodině stává hodně rozvařená sicilská špageta. 35 % ()
Příběh je rozhodně zajímavý, navíc kolem poloviny obohacen zvratem, skýtajícím potenciál pro napínavou psychologickou hru. Tvůrci ale jako by nevěděli, co s danou látkou dělat - dál nezaujatě zabírají zlaté lány polí, budují hezkou letní atmosféru a zpříjemňují den kvalitním hudebním doprovodem. No a drama zůstává sedět doma. Jáma nevyvolá žádné výrazné pohnutky, pouze nasadí do mysli léto, příběh nechává mimochodem plynout, nevzruší, nenutí diváka nervózně čekat, co se odehraje v příští chvíli; nenutí ho s někým cítit, někomu fandit, nevykresluje zajímavé psychologické profily. Prostě pomalu plyne a ukazuje příjemné obrázky. Ještě že je děj zajímavý sám o sobě a pozornost jakž takž udrží až do velmi povedeného konce. Potom titulky a nic. Pokud film takového žánru a tématu nevyvolá žádné emoce, dojmy, pocity, asi je někde něco špatně. Hezky vypadat a vlastnit hezký příběh vždycky nestačí. ()
Napriek tomu, že som film videl dokopy raz pred asi desiatimi rokmi, tak ho mám stále veľmi dobre uložený v pamäti. To už signalizuje, že "Io non ho paura" je skutočne dobrým filmom. Skutočnosť, že našim hlavným hrdinom je malý chlapec a celý film je postavený hlavne na detských výkonoch je celkom riskantné. No decká sa s tým podľa mňa skvele popaosvali. Náš hlavný hrdina Michel je veľmi dobrý. Aj ako herec, aj ako postava. Nebráni sa postaviť za svojich priateľov, nájde v sebe veľkú dávku odvahy a chce, aby boli veci spravodlivé. Vzťah s jeho rodičmi je veľmi zaujímavý a je o to lepší, že bude musieť počas filmu pochopiť určité veci, ktoré by normálne deti absolútne nemali chápať. Najmä nie takýmto spôsobom. Vďaka tomu najlepšie je zachytený vzťah s jeho otcom. Ostatné decká sú celkom v pohode, no skvele je ešte spracované aj priateľstvo s Filippom. Michel a Filippo si postupne budú budovať silné priateľstvo, no súčasne je tam medzi nimi tá obrovská jama, v ktorej je držaný ako väzeň. Atmosféra filmu je silná, v správnych momentok dramatická a film vie byť úderný. Miestami možno pôsobil trošku nudne, no na druhú stranu kvality filmu sú dostatočné na to, aby som povedal, že film je hodný vašej pozornosti. A myslím si, že aj ja si ho po dlhej dobe opätovne pozriem. Hodnotenie: B+ ()
Musím se příznat, že když jsem si tento film pouštěl, neměl jsem absolutní potuchy, o čem tento film má být. Byl jsem velmi překvapen, první polovina se jevila jako velmi slušný horor, který má dokonalou hudbu a hlavně odpovídající atmosféru. Neustále mi vrtalo hlavou, kdo je to záhadné dítě v díře trpící hladem. Druhá polovina se převrhla v psychologické drama, které ve mně zanechalo spousty nevyřešených otázek. Celý film vyvrcholil poněkud kýčovitým koncem, který mě hodně rozhodil a dalo by říct, že v mých očích znehodnotil celý film. Přesto je film Nemám strach velmi zajímavým a nápaditým počinem, který stojí za to zhlédnout a já něj nezapomenu asi hodně dlouho. ()
Jen tak přemýšlím, proč jsem to koupil jako horor. Další věc je, že mi celkový požitek z filmu možná trošku znepříjemnil fakt, že jsem vinou tísnivé časové situace byl nucen film zkouknout natřikrát. Ale jinak přesně typ filmu o dětském pohledu na svět dospělých, jaký mám hrozně rád. Dva kluci, opravdu nádherný venkov (jeden dva baráky utopené v nekonečném moři pšenice), prach, vzdor, tajemství, resistence, obětování, podmanivá hudba.... Po prvotním zklamání, že to není horor, se dostavil uspokojivý pocit z dobře natočeného filmu. ()
Reklama