Yamakasi

No, to byla zase prvoligová debilita! Tlupa postpubošů leze po barácích, zesměšňuje benga a stává se idolem pro děcka - bodejť by ne, když hopsají a metají kozelce snad i cestou do mekáče pro burgra. Úžasná idea filmu: Svým činem nejspíš nechtěně motivuju děcko k vylomenině, po níž je mu třeba transplantovat srdce, načež to napravím za cenu několika vykradených domácností, zraněných lidí, poškození spousty majetku a zburcování celého policejního okrsku. Ve finále policajt šermuje bouchačkou před ksichtem doktorovi, okrade ho o sto litrů a všechny tyhle kraviny film ospravedlňuje chatrnou moralistickou berličkou o nenažranosti pánů v bílých pláštích (berličkou chatrnou vskutku mocně - doktoři jsou arogantní zlouni a v nejhorším případě na vás tu bouchačku vytáhnou taky). Vznešená myšlenka fakt nestačí, pokud napíšu dementní scénář, který se na jednu á čtyřku nevejde jen proto, že je k němu celej štos vaty s nadpisem "naivní, nelogická, na efekt postavená trapárna, trpící kontraproduktivním samaritánským komplexem". Když jsem se dozvěděl, že je pod scénářem podepsán také Luc Besson, uzřel jsem vesmírnou pravdu - ten pán už léta píše scénáře náhodným mačkáním tlačítek na klávesnici, což je vlastně docela kumšt (proto to ve finále natočej). Jinak pro doplnění informací o filmu: policajti jsou tradičně zcela neschopní/nečinní statisté, bumčvacht muzika je po chvíli pěkně otravná, kamera a střih utekly z průměrného videoklipu a nezbytný happyend je patřičně slaďoučký. Každopádně zachovejte klid, až se kolem vás prožene multikulturní tlupa maskovaných šílenců, rozfláká vám byt a ukradne půlku majetku, může vás hřát myšlenka, že zrovna běží nějakému Toníkovi koupit ledvinu. (21.01.2014)

Nepotřebují výtahy, schody, či pozvání do bytu - vy zase k Sedmi smradům 21.století nepotřebujete mozek aneb jedna z dalších slabších chvilek Luca Bessona v tomto miléniu. Pitomým příběhem oplývající Urban Parkour naroubovaný na přistěhovaleckou agitku, kdy barevní jsou hodní hoši a bílí jsou ti hloupí a zlí, co jim hází klacky pod nohy. Některým bude ke štěstí ono samotné hopsání nepochybně stačit, ale jak by řekl Roger Murtaugh: „I´m too old for this shit!“ (24.05.2010)

Pohodičková zábavná komedie (možná tak nebyla myšlena, ale připomíná mi to trochu humor z Taxi [ještě aby ne, když scénář psal sám velký Luc]), parkourových scén bych očekával trochu více, ale budiž. Celkově je to taková jednohubka pro pobavení. Vážné scény zde vyznívají na prázdno, proč si tím vůbec dělali škodu? (28.06.2009)

Nikdy jsem bez rozběhu nepřeskočil panelák, ale pokud mohu parkour sledovat z pohodlného křesla, tak se mi hodně líbí. Yamakasi parkour propaguje celkem zábavně, i když dějově to jen poměrně stupidní hříčka, která nebývale přesně ukazuje výhody vyspělého kapitalistického zdravotnictví - řádně si plať zdravotní pojištění, ale jestli onemocníš mimo své možnosti, tak budeš mít štěstí, když si na tvou léčbu někdo vezme úvěr. (31.01.2012)

Film kterej jsem viděl poprvé za éry videopůjčoven. Dnes jsem se k němu dostal úplně náhodou a udělal si tak nostalgickou vzpomínku na doby kdy jsem si chodil filmy půjčovat. Pokud přehlídnu klišé a nekoukám na logiku tak je Yamakasi pohodovou oddychovku u které člověk vypne. Nic víc nic míň. Na můj vkus borci mohli předvíst víc kousků když už film měl pojednávat o parkouru. Jinak dobrý. (11.12.2016)