Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Režisérka Irena Pavlásková zabodovala už svým filmovým debutem ČAS SLUHŮ, kterým uvedla do poněkud neúměrného nadšení i značnou část kritiky. ČAS SLUHŮ byl na svou dobu snímkem v mnoha ohledech výjimečným, v němž vedle atraktivně zpracovaného chytlavého příběhu nečekaně zazářila i budoucí velká tuzemská filmová hvězda Ivana Chýlková. Protože patří Irena Pavlásková mezi tvůrce, kteří se hned tak něčeho nezaleknou, rozhodla se natočit volné pokračování příběhu cílevědomé a dominantní Dany. Před diváky tak nyní předstupuje s filmem ČAS DLUHŮ, který už mnohem intenzivněji, stejně jako její druhý film CORPUS DELICTI (neboť debutům bývá mnohé odpuštěno) prověří její režijní kvality. Navázat na úspěch jedničky totiž nebude jednoduché.

Tak jsou tu opět naši staří známí - autoritativní Dana a submisivní Milan. Milan už dosáhl slušné kariéry, jako obchodní zástupce v Maroku má významné postavení a žije životem exkluzivního diplomata. Zatímco on poctivě pracuje, Dana si užívá se svým milencem a ve "volných chvílích" Milana samozřejmě náležitě deptá. Manželská rvačka v nejnevhodnější chvíli významné pracovní návštěvy zapřičiní jejich předčasný odjezd a Milan, který Daně v afektu způsobil četná zranění je hospitalizován na psychiatrii. Jeho psychický šok pochopitelně Dana využije pro sebe a s pomocí posluhovačky v domácnosti Bohunky (zde navíc zdravotní sestry v tomtéž sanatoriu) a slabošského primáře, získává nad Milanem opět absolutní kontrolu. Jenomže v sanatoriu si odbývá svou stáž i mladá psycholožka Táňa, které je inteligentní pacient okamžitě velmi sympatický. Navíc si dobře uvědomuje, že je léčba velkými dávkami sedativ naprosto neadekvátní a snaží se v Milanovi naopak posílit sebedůvěru a novou chuť do života. Rodí se křehký vztah, který brzy přeroste profesionální vazby a odvede Milana z domova a hlavně od Dany. Jenomže Dana je ženou, "která se neopouští" a nehodlá svou hračku jen tak odložit. Nastává čas, v němž se Milan snaží vnitřně i navenek osvobodit a milá paní doktorka utrží četné šrámy na těle i na duši... (mimochodem, náročné "bojové" scény odehrála Ivana Chýlková v prvních týdnech těhotenství). (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (99)

e(l)a 

všechny recenze uživatele

Díváme-li se na Čas dluhů jako na z velké části parodii, myslím, že tak špatný není. Je zde všechno vyhnáno do extrému, takže žánru parodie musí dělat čest, a navíc hvězdy jako Roden, Chýlková, Vilhelmová apod. film korunují kvalitními hereckými výkony. No, a jednu hvězdu navíc za myšlenku, kterou to přece jen má - muž nenávidící, ale zároveň stále milující nebo alespoň nezbytně potřebující svou ženu. ()

triatlet 

všechny recenze uživatele

Líp než Orlau 32 bych to těžko zhodnotil. Taky jsem byl natěšený, ale podruhé bych takovou slátaninu opravdu vidět nemusel. I když Orlau, ty dluhy v názvu byly možná opodstatnělé; velký dluh vůči divákům. Scéna, která je nezapomenutelná: Chýlková v ledničce. Zajímavost, Bílá nejen nazpívala písničku, ale také si zahrála http://www.youtube.com/watch?v=lCPTAB8qCds&feature=related. ()

Reklama

blixadovan odpad!

všechny recenze uživatele

To byl opravdu otřesný zážitek, přiznávám se, že poslední čtvrtinu jsem dobrovolně (i když...) oželel. Takové množství brutálně trapných a jalových dialogů, hloupých scén beze smyslu, hrozných hereckých výkonů (i od tak dobrých herců) atd. jsem už dlouho neviděl. Film neměl žádnou dějovou linku, vůbec jsem nepochopil, o co ve filmu šlo, šlo-li v něm vůbec o něco. Brrr. Nikdy více. ()

Fingon 

všechny recenze uživatele

Čas dluhů nejen že nedosahuje kvalit Času sluhů, dlouhou dobu mi trvalo najít vůbec nějaké kvality. Roden narve hlavu Ivany Chýlkové do televizní bedny příliš pomalu a navíc je zřetelně vidět, že televize nemá obrazovku... Snad jediné co stojí za zmínku je rvačka Chýlkové s Bílou, která působí opravdu dobře. ()

Peabody odpad!

všechny recenze uživatele

Vstupní konflikt Chýlková Roden je zahraný – nejspíš pod vlivem pokynů paní režisérky jako šmíra první třídy (jinak jsou to totiž herci, takže je do téhle trapárny musel někdo dotlačit). Narvání do TV je prostě směšné – paní Pavlásková nikdy neslyšela, co je imploze klasické skleněné obrazovky? Tomáš Vorel – cameo jako bič - se rtěnkou a transvestit , OMG, co to bylo? Že by předzvěst Jak ulovit milionáře? Paralela mezi těmito tituly je dost silná. “ To bylo dobrý, kdo to byl?”, odchrčené Danou Hlaváčovou, taky síla. Sexuolog Petr Weiss v dalším cameu, ten se nenechal zesměšnit, mluví jako člověk. Kromě něho snad jen Vladimír Dlouhý je snesitelný a Táňa Vilhelmová se taky Ireně Pavláskové ubránila. Ostatní podlehli. Holubová absolutně trapná (jako většinou), jak ji Chýlková otlouká o zárubně a pak pustí na dveřích, OMG ??? Poslední role Renaty Becerrové (tedy pak ještě jakýsi studentský film), škoda, tady je I ona nevýrazná, snad kromě založení fanklubu. I další dialogy jsou děsivé (“Srdce mi odumřelo” “Jste pašík. Ale Tatínku, pašák!” HA HA HA “Já nepotřebuju štrůdl, já potřebuju zpěvačku.” HA HA HA “Nemůžu vypudit komunisty, africký filmy netáhnou ?!?) ), přehrávání směšné až trapné, místy je to prostě vyložené panoptikum – porada lékařů na psychiatrii. Absolutní režijní nemohoucnost pokud jde o vedení herců I Lucie Bílé (ale kouká se na ní docela dobře, když si člověk vypne zvuk). Což doporučuji každému, postsynchrony se dělaly asi v poklusu. Návrat nevinného dítěte před vraždou manželky jakýmsi nesmyslným bodcem a pak ucvaknutí neucvaknutí na konci, odchod do světla – proboha proč si někdo napíše scénář, když to vůbec neumí? Ale to bych se musel ptát na totéž pokud jde o producentství a režii (nemluvě dotaz na matčinu dramaturgii podpořenou Martinem Bezouškou ???). ()

Galerie (6)

Zajímavosti (3)

  • Natáčení probíhalo i na zámku v Lysé nad Labem. (M.B)
  • Návštevnosťou 193 645 divákov sa stal film v roku 1998 najnavštevovanejším českým filmom v českých kinách. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama