Obyčejná láska

"Ordinary Love" vnímam ako film, ktorý asi nesadne úplne každému. Ide o drámu, ktorá rieši celkom náročné otázky a otvára veľmi citlivé témy. No zvláda to dosť dobre a sledovanie nie je tak ťažkopádne ako to bolo v prípade iných projektov ("Amour"). Je tu viac cítiť tú nádej, tempo je solídnejšie a filmmá veľmi dobré herecké výkony ústrednej dvojice v podaní Liama Neesona a Lesley Manville. Obaja vedia dať do svojich rolí úplné maximum a zvládajú to, čo sa od nich očakáva. Veľmi dobre vedia zachytiť ich spoločnú lásku, no rovnako aj celkovú frustráciu, keď sa snažia s celou tou situáciou nejako vyrovnať. Do toho všetkého ešte aj vstupuje skutočnosť, že stratili svoju dcéru, ktorá v tom všetkom funguje ako ďalšia premenná. Nech sa to stalo akokoľvek dávno, ide o niečo, čo sa nedá nikdy úplne stráviť a v takomto momente to vie vyplávať na povrch. No skrz dobre zvolené postavy, ukážku že existuje nádej a snahu pomôcť iným vyrovnať sa s ich vlastnou bolesťou sa nakoniec ukáže, že možno sú schopní sa s tým všetkým nejako popasovať a nerezignovať na všetko. Pre mňa silný film, ktorému veľmi pomáhajú práve herecké výkony našich protagonistov a funguje veľmi dobre. Určite ale nejde o projekt, ktorý ocení každý. Hodnotenie: B+ (15.05.2023)

Obyčejný postarší manželský pár se musí postavit (ne)obyčejné životní situaci, když ženě diagnostikují rakovinu prsu. Následuje (obyčejný) nemocniční kolotoč vyšetření, operací, chemoterapie. Komorní drama se jejich tíživý úděl snaží podat zcela neokázale, co možná nejobyčejněji – ovšem ve výsledku sklouzává spíš k prázdné povrchnosti, která ztrápenými pohledy postav do nikam za doprovodu teskné hudby k silnému tématu nic neobyčejného ani podnětného neříká. (09.01.2023)

S tímto dramatem je to prostě těžké. Na jednu stranu si mohu libovat, jak byl celý příběh pojat civilně a vážně věrohodně, prostě jak sám název napovídá, Ordinary, tedy běžně, obyčejně, normálně, což je sice pěkné, ovšem co s tím, když té obyčejnosti je tu ale až tolik, že pak na druhou stranu nemá ten příběh vlastně čím pořádně zaujmout. Ano, Ordinary Love se zabývá velmi těžkým a výrazným tématem a proto z něj chci cítit, silné, opravdu silné emoce, souznění, zásadní empatie, nic z toho ale díky oné obyčejnosti film bohužel nenabízí. Já si prostě nemohu pomoc, ale pokud se tvůrci už pustí do takovéhoto tématu, musí jít na dřeň, musí nejednou přitlačit na pilu, musí vyvolávat opravdové pocity, zde je příběh onoho manželského páru podán ale naprosto chladně, odtažitě a i když tím, čím si zde prošli, by si projít nechtěl nikdo, tak ve mně nezanechali nic, bylo mi v podstatě až ukradené, jak to dopadne a to je opravdu vyloženě špatně. Kritizovat jinak celkově vážně velkou pozvolnost a poklidnost filmu úplně nechci, ovšem přeci jen sem mohli tvůrci hodit pár vyhrocenějších a dramatičtějších scén, či dialogů, ty co zde proběhnou jsou totiž vlažné a rozhodně též nevyvolají cokoliv jiného, než již několikrát zmiňovaný výraz obyčejnost a z toho pramenící nezájem. Abych ale jen nekritizoval, za určitě velmi výrazné zde považuji herecké výkony ústřední dvojice, kdy mě především Liam Neeson, který si odskočil od likvidací lumpů, mile překvapil a oslovila mě tu i atmosféra filmu, kterou lze též považovat opět za obyčejnou, ale ta tím svůj úkol na rozdíl od ostatního splnila. Ordinary Love tak zkrátka není úplně filmem, který by si zasloužil ignorovat, jelikož své kvality jistě má, ovšem u mě osobně díky naprosté absenci emocí svého cíle rozhodně nedosáhl. (17.08.2022)

Dalsi z filmov o umierani,konkretne o rakovine,mam rad tieto romanticke dramy,pacilo sa mi aj herecke obsadenie,ale bohuzial sa nedostavili tie pocity,ktore by mali,ziadne dojatie ani slzy,jednoducho pri porovnani s inymi zalezitostami v tomto zanri je to by som povedal taky priemer,nemozem si pomoct,ale je to tak...:-) (19.07.2020)

Sympatický britský pár sa potýka s ťažkou diagnózou pani manželky. Na hraniciach so smrťou vystupuje láska a otázky o zmysle života a pod. No proste klasika, ktorá sa nestáva ničím výnimočným. V tejto dráme si užijete dlhé mĺkve pasáže, pohľady na ženu na lôžku, tiché dialógy, obzvlášť Neeson celý film takmer šepká. Nasleduje liečba a opäť klasika - bľutie do hajzla, vypadávanie vlasov a to všetko, čo je spojené s chemorerapiou, a niekedy sa objaví taký malý náznak tragihumoru. Niekto sa v tom smútku, hneve, ukazovaní choroby vyžíva, ja väčšinou nemám rád také filmy, najmä ak mám pocit, že si divák platí za to, aby si dobrovoľne poplakal. (24.02.2020)