Frasier

Moj najzamilovanejsi sit.com od mojho vzniku. Postavy som si pustil k telu naslepo a nevznikol konflikt. Serial obsahuje presne ten typ humoru, ktory konzumujem, dejovo sa rozvija , vsetci jedia, piju, raduju sa, tancuju a ja plesam. Moje oblubene casti: kazda jedna. V mojom oku uspesne prekonal vsetkych a pol chlapa , nepriatelov, chlpatych mimozemstanov , kroky za krokom a televizne noviny. Kiezby sa nasla este jedna hviezdicka v rezerve za slovensky dabing,lebo je to jeden z drziakov. (17.10.2015)

Tento seriál som ako malý sem-tam zachytil v TV, no nevýhoda bola, že ho vždy vysielali až v neskorých nočných hodinách. Na strednej škole som si ho zaobstaral na DVD a hneď som sa stal jeho fanúšikom. Výborný slovenský dabing, vysoká úroveň všetkých sérií a príjemné herecké obsadenie vytvárajú z Frasiera kult 90tych rokov. Pre mňa najlepší sitcom vôbec. (06.06.2011)

(2.1.2017) Po rokoch a opakovanom zhliadnutí musím celé svoje hodnotenie poopraviť a pridať jednu hviezdičku. Máloktorý sitcom obstál v skúške časom tak dobre. Veľmi nadčasové. Ak to porovnám s Priateľmi (ktorí boli vysielaní prakticky v rovnakých rokoch), tak je to sto a jedna. A porovnanie s How I Met Your Mother (ktoré je dokonca o generáciu mladšie a teda modernejšie! vyzerá ešte jednoznačnejšie. Frasier nielenže stál na počiatku predefinovania celé žánru (pre sitcom boli 90. roky zlomové), ale si udržal svoju úroveň celých 11 sezón. Tým sa nemôže pochváliť žiadny súčasný top sitcom, dokonca aj The Big Bang Theory išlo časom rapídne dole... (20.05.2011)

Frasier se stal synonymem pro snobského idiota, kterého ale máme právě kvůli jeho manýrům a jeho zvláštní schopnosti zhatit vše dobré svým vlastním způsobem rádi. Kdybych si dělal zářezy pokaždé, kdy ze mě při sledování jeho činů vypadlo 'to je ale debil!', těžko by mi stačil kmen urostlého stromu. A jeho bratr, také snobský psychiatr, Niles - ten si s ním může s klidným svědomím podat ruku. Snad jen málokdo chápe, že ti dva jsou syny navenek tvrdého bývalého policajta Martina Cranea, který se po střelném zranění přestěhoval právě k Frasierovi, a jejichž třenice jsou náplní prvních dílů seriálu. Jenomže ten se, možná překvapivě, rozvinul v něco naprosto neopakovatelného, skvělého a osobitě neotřelého, co trvalo dalších 11 let (i když já měl seriál zkouknutý díky téměř každodennímu vysílání TV Cool asi za rok). Nesmím zapomenout na další skvěle napsané a zahrané postavy - ošetřovatelku Daphné, produkční Ross, pejska Eddieho (a tady bych neopakovatelné herectví snad podtrhl obzvlášť) a další ty menší, ale přesto kouzelné charaktery jako Bebe, Bulldog, Kenny, Daphina matka i brácha a další a další. Těch absurdních situací, do kterých se bratři Craneové dostali (nebo přesnější by bylo, které vytvořili), ta plejáda žen, které Frasier, jak to popsat... 'odfrasieroval' (čili pokaždé jinak a ale přesto svým způsobem stejně nakonec odradil), těch smolných náhod, souher okolností a trapasů, které často přerostly v naprostou grotesku. Ano, samozřejmě že se naskytly i slabší okamžiky a epizody (u takhle dlouhých seriálů to je snad nevyhnutelné), ale jako celek - Frasier je prostě poklad, případ sám pro sebe a bude mi chybět... (31.05.2010)

Frasier je parádní zábava všech jedenáct sérií. Často se tvrdí, že prý to má punc inteligentního humoru. Nerad bych takto seriál otitulkoval. Je to bláznivá podívaná, co si utahuje z lidských slabin (většinou psychického rázu) a na paškál si bere i tradičně americké rysy jako nekonečnou touhu uspět a prosadit se. Individualismus pod vysměšnou lupou. Tohle všechno zní docela suchopárně a nepochybně by i bylo bez toho geniálního obsazení Kelseyho Grammera a dalších jeho kumpánů. Mají dar vytvořit neuvěřitelně sebe shazovačnou situaci, při níž si zachovají tvář. A navíc, na rozdíl od jiných sitcomů zde není tradiční nadržování postavě jedné na úkor jiných. Všem stejně, když průser, tak ať ho vyžere každý. Upřímně přiznám, že psychiatry v oblibě nemám (90% z nich by mělo samo vyhledat pomoc těch zbylých 10%). Přesto je pro mě Frasier snad tou nejoblíbenější seriálovou postavou vůbec. To o něčem svědčí. (15.07.2005)