Adam
Adam
Adam
Obsahy(1)
Abla provozuje malé pekařství v Casablance, kde žije společně s osmiletou dcerkou Wardou. Jednoho dne u jejích dveří zaklepe Samia, která se marně snaží sehnat práci a přístřeší. Osamělá žena v pokročilém stupni těhotenství těžko nalézá v konzervativní marocké společnosti zastání. I Abla napřed příkře odmítne, ale nakonec přeci jen neochotně nabídne pomocnou ruku. Mezi ženami, které jsou zvyklé bolest maskovat hrdostí, se začne rodit silné pouto. V poetických kulisách malého pekařství rozehrává Maryam Touzani v mistrně zrežírovaném debutu Adam svou neokázalou poklonu ženské síle, touze a vytrvalosti v podmínkách nesvobody a represe. (Artcam Films)
(více)Videa (5)
Recenze (9)
Zajímavý film z prostředí Maroka a malé rodinné a poctivé pekárny. První polovina filmu odsýpá a člověk se kochá a baví úžasnou kamerou. Závěr filmu naopak začne spomalovat a trošku uspávat. Za první část by si film zasloužil klidně **** , ale bohužel ten závěr byť se snaží o silné emoční cítění ve mě tyto emoce nevyvolává. Kamera v závěru je pořád úžasná, ale bohužel od tohoto momentu přestávám s postavami sdílet jejich pocity a film mě trošku ztrácí. ()
Jednoduchý příběh nám nejdříve představí Samiu (Nisrin Erradi), mladou těhotnou ženu, jež se ocitá v marocké Casablance bez jakéhokoli zázemí. Kvůli jejímu stavu ji nikdo nechce přijmout do práce ani do domácnosti, nakonec se jí ujme přísná pekařka Abla (Lubna Azabal). Ta žije sama s osmiletou dcerou Wardou (Douae Belkhaouda), provozuje malé výdejní okénko s domácím pečivem a po smrti manžela se zatvrdila před světem i sebou samou. Jak už to v podobných příbězích bývá, náhodné setkání oběma ženám převrátí život naruby. ()
Jestli se o nějakém filmu dá říct, že má duši, tak komorní niterné drama Adam k takovým filmům dozajista patří. Kromě samotného příběhu k tomu velkou měrou přispívají obě hlavní protagonistky, z jejichž tváří lze velice dobře vyčíst veškeré duševní pochody, které zrovna prožívají. Děj není nikterak košatý, což však v tomto případě vůbec nevadí. Jednoznačně zde totiž platí ono okřídlené rčení, že v jednoduchosti je krása. Snímek patrně osloví především ženy, jelikož pocity spojené s mateřskou láskou jsou prostě nepřenosné. (90%) ()
Ultimátní kompilace festivalových klišé. Dvě single ženy v arabském světě se pomalu sbližují skrze jídlo a děti. To vše snímané v neustálých detailech, protože foťák se stabilizátorem už dneska nic nestojí. V posledních 160 minutách jsem se musel jít omluvit Tarkovského Nostalgii. ()
Subtilní, intimní a jemný film o síle mateřství a o proměňujícím se vztahu dvou silných žen, jež v nelehkých podmínkách zakrývají své utrpení vytrvalou pracovitostí a navzájem si vypomohou k pozitivnějším vyhlídkám na vlastní budoucnost, vyniká hereckými výkony hereček v hlavních rolích, pevně uchopenou režií a citlivým vnímáním detailů. Dějově jde však pouze o jednoduchou a nedramatickou charakterovou studii, která plyne pozvolně a prakticky bezkonfliktně až k utlumenému emocionálnímu finále (vrcholícímu dlouhou pasáží věnovanou hrdinčinu souboji s mateřskými city, které si odmítá připustit, ale je jimi nakonec přemožena), jehož síla je v závěru již poněkud ředěna zdlouhavým oddalováním nevyhnutelného. ()
Galerie (34)
Photo © Folkets Bio
Zajímavosti (11)
- Scenáristka a režisérka Maryam Touzani úmyslně ve filmu nevysvětlí, jak Samyah (Nisrin Erradi) otěhotněla. Odůvodňuje to tím, že je důležité, aby diváci ze zemí jako je Maroko Samyu nesoudili, jestli za svůj současný stav může, nebo ne. O tom film být nemá. (honeja)
- Na roli Wardy testovala režisérka Maryam Touzani mnoho dětských hereček, ale žádná ji neoslovila. Už začínala ztrácet naději, když náhodou při hledání vhodných lokací narazila na trojici dětí, které si hrály v jedné uličce. Douae Belkhaouda na ni ihned silně zapůsobila svou osobitou směsicí rošťáctví a nevinnosti. (honeja)
- Při natáčení scén v místnostech režisérku Maryam Touzani inspirovaly obrazy barokních malířů Caravaggia, Vermeera a Georgese de la Tour. (honeja)
Reklama