Lišáci, Myšáci a Šibeničák

Věře Plívové - Šimkové se podařilo natočit uvěřitelný film s velmi přirozenými výkony dětských herců. Jejich koulovačky a sněhové šarvátky by dnešní tvůrci zřejmě odmítli natáčet z důvodu "bezpečnosti práce"... A epizoda z nočního Šibeničáku, kdy je Myšák zavřený v márnici a ve věži se objeví bílý duch, měla pro mě jako dítě vždy hororový nádech... (17.02.2014)

Poprvé jsem to viděl v 71. roce a měl jsem pak léta dojem, že jsem byl prostě moc malý na to, aby se mi film líbil. Podruhé, v devadesátých létech, jsem měl pocit, že jsem asi už moc starý na to, aby se mi film líbil. Teď jsem to viděl druhdy v televizi a dospěl jsem k závěru, že to prostě nebyl moc dobrý film. A s ohledem na poslední zhlédnutí u mě nezabodoval ani z 50%. (20.04.2010)

Mne utkveli z tvorby pani režisérky v pamäti hlavne jej porevolučné, teda posledné filmy, napr. Kruh, Artuš a Dámě kord nesluší. LMaŠ ma trošku odradzoval tým, že je čiernobiely. Podľa počtu vydaní na DVD, či TV repríz som si myslel, že ide o kultový film, a preto ma zaskočilo, že neexistuje kolorovaná verzia. Ukázalo sa, že je to len nuda s nevyužitým potenciálom. (15.09.2021)

Jak se žilo v době bez (počítačových) joysticků. Velká nostalgie zimního dětství z doby, kterou pojmenováváme spíš podle politických okolností. Hoši přinášejí akci, slečinky dialog, naštěstí ne výhradně. ♫ Liškova hudba lyricky přesahuje škatulku dětského filmu a možná i tak odcizuje dětskému divákovi. I mě samotného si Lišáci získali až v dobách vzdálených školní docházce. (19.12.2012)

Patrně nejcelistvější a nejlepší film režisérky V.Plíhové-Šimkové. Dělala na něj rozsáhlý konkurs, ve kterém na roli největšího rošťáka byl vybrán J. Kraus (sám na to vzpomíná jako na příjemnou záležitost, kdy byl nasazený rovnou do posledních kol konkursu, a když přišel mezi čekající adepty, tak slyšel jen polohlasné - to je špatný, když je tady i on; a ukázalo se, že J.Kraus si počínal lépe než chlapci z vesnice, od nichž se předpokládalo, že umí jezdit na koni či pohybovat se po venkově tak, jak to role vyžadovala, ale s přirozeností projevu to bylo už horší.... Šibeničák je hoch, který si vystačí sám, má rád třeba zajíce, neloví je, ale nic nemá proti nejsympatičtější holčině ve filmu, aby se o něho ucházela. Děti se jinak ve filmu na jako na povel divoce smějí, výskají a bručí, a je třeba dodat, že to bylo na povel. Film končí nečekaným zjištěním, že sígr, kterého hraje J.Kraus, miluje právě narozeného koníka, utíká skrz něho ze školy, protože tuší, že přišel na svět a něco s ním není v pořádku, a slibuje svému otci, který by ho nejraději utratil, se slzami v očích, že si ho vypiplá, že bude k něčemu. Koník ale brzy umírá a J. Kraus je z toho zoufalý a jako by mu končil jeho svět správného rošťáka a vážněl. Jeho další vývoj je nejasný, neb film skončil. Asi kde měl.***(3.10.2010) (03.10.2010)