Koně se také střílejí

Horace McCoy předpověděl, že vznikne veřejný prostor pro každýho troubu instantně zbohatnout na úkor naprosté ztráty hrdosti a Sydney Pollack zase naznačil, jak to bude přibližně vypadat. O lidech, kteří raději přijmou pravidla hry, ve které nemají šanci zvítězit, než aby se je pokusili změnit. Sadistický horor, kde jsou na vině všichni. (24.08.2020)

Četla jsem knížku a adaptace je skvělá - nikde nic nechybí ani nepřebývá a před lety šlo o jeden z mých největších filmových zážitků. Nevím proč, ale to kouzlo se někam vytratilo a i když se mi to líbilo, trochu se mi začalo zdát, že člověk s takovým cynickým smyslem pro humor jako projevila Gloria v opravdu skvělém podání Jane Fonda, by možná i v tomhle marasmu mohl nějaký smysl života najít . Ale jinak, ztracená sebeúcta je moc zlá věc, horší než zlomená noha koně. (09.06.2010)

Až mě samotnou překvapilo, že mě tohle téma vůbec nechytlo a jak povrchní film se z toho vyklubal. Slibovala jsem si od něho jasnou pětihvězdičkovou záležitost. Žádná hluboká kritika společnosti se tam neodehrává, ta zůstává jen na papíře. Řeší se jen vzájemné konflikty, v neúnosné míře fyziologické stavy zúčastněných, vůbec to nejde k podstatě a jenom to klouže po povrchu...přízemní, uměle vykonstruované a vypočítané na efekt, nevěřila jsem tomu. A závěr to pohnojil a směle film nasměroval do kategorie brakových. Možná vidět to o pár let dřív, teď už mi film připadá zestárlý a postrádající svůj možný původní smysl. (20.08.2011)

Od Sydney Pollacka ako režiséra, herca, producenta som už videl všeličo, ale niečo takto pesimistické, depresívne a bezvýchodiskové teda ešte rozhodne nie. Je len veľmi málo filmov, po ktorých by som sa cítil tak neskutočne zle. Toto som veru nečakal, vedel som, že idem do niečoho silného a emotívne vyhraneného, ale že to bude až v takejto miere, to ma veru nenapadlo ani len vo sne. Pollack tu rozoberá nielen témy ako sú túžba po peniazoch, sláve... a to najmä v časoch, keď je peňazí ešte menej ako inokedy (hospodárska kríza), ale aj také témy, ktoré priamo súvisia so životom ako takým, v tomto svete plnom pretvárky, bezcitnosti a bezohľadnosti. Ľudia sú v honbe za bohatstvom a slávou schopní všetkého, v tomto prípade či už ako účastníci tanečného maratónu alebo ako jeho usporiadatelia. Vývoj postáv a zmenu charakterov od nevinných začiatkov až do absolútne šialeného maxima pokrivenosti tu Pollack zvládol majstrovsky a šokujúco presne. A to je dôvod na ešte väčší smútok a depresiu. To všetko tu je zastúpené v doprovode postupne ale neúprosne sa zhusťujúcej atmosféry, ktorá ku koncu už nemilosrdne tlačí na srdce diváka. Aspoň na to moje určite. Posledná veta filmu je zároveň i jeho názov, a ten do celkovej pointy nielenže krásne zapadá, ale svojou jednoduchosťou, no zároveň i priamočiarou nekompromisnosťou s veľkým myšlienkovým presahom, ma v náväznosti na filmový odkaz totálne duševne prevalcoval. Jedno je isté, nad filmom budem ešte veľmi dlho premýšľať. Odporúčam divákom, ktorí vo filme vyhľadávajú predovšetkým duševný pokrm a nevadí im obrovská dávka pesimizmu a depresie. (17.03.2016)

Pollackův film hezky bez pozlátka a nehezky naturalisticky o životě. Divák přikován do sedadla, sleduje proměnu ,,obyčejných" lidí na ploužící se trosky na pokraji zhroucení (až smrti). O to je horší, že to podstupují dobrovolně, jen pro vidinu velké peněžité výhry...Jak příběh pomalu směřuje k strhujícímu tragickému závěru, uvědomuji si, že sleduji jeden z přelomových amerických snímků (kritika společnosti je tu všudypřítomná). A Jane Fonda zde září, tak jako později už málokdy. (10.06.2010)