O život

„Dal som mu to, čo nikdy nemal. Čo každý chce. Nádej. Dal som mu nádej.“ Point Blank sa snaží maximum čo sa dá ťažiť predovšetkým z ústrednej dvojky Frank Grillo/Anthony Mackie, ale faktom je, že to príliš nefunguje. Mackie sa stále spolieha len na svoj úsmev, čo nestačí, jeho chémia s tehotnou manželkou je otravná a Frank Grillo, obvykle prerastený sympaťák, je tu za solídne hovado, ktorému sa napriek vašej ochote čokoľvek postavám odpúšťa nedajú držať palce. Rád by som povedal, že to zachraňujú aspoň výborné akčné scény, ale faktom je, že tu vlastne žiadne nie sú. Objaví sa krátka autonaháňačka a pár sekúnd bitiek a prestreliek, ale všetko je to natočené tak nudne, že film lepšie funguje v dialógových scénach. Tie sú ale zas pre zmenu plné klišé, predvídateľných okamihov a detského vývoja postáv. Trocha to nakopne „filmovacie“ finále a dve fajn pesničky, ale asi by bolo nefér, aby som tomu dal až 3*. Navyše je tu bizarná záporáčka vo veľmi divnom podaní Marcie Gay Harden. (15.12.2020)

Ťažký priemer, ktorý si veľmi rýchlo vystrieľa všetky potenciálne tromfy a nevýrazný scenár plný nekonzistentných zmien nálad zachraňuje iba slušná buddy chémia Mackieho a Grilla. No je to málo a nebyť krátkej minutáže, vďaka ktorej má film aspoň chvíľami aké-také tempo, išlo by o ešte úmornejší zážitok. (14.07.2019)

(5.5/10). Slušná akční jízda napumpovaná estrogenem hlavně díky Franku Grillovi, který je tu v neskutečné formě a vypadá naprosto badass. Pro mě zajímavá zápletka, která není originální, ale rozhodně nebyla tak hloupá jako v některých jiných akčních filmech. Absolutním klenotem byly pro mě scény s Big T. Naprosto jsem žral každou jeho perlu, která nejednou narážela na slavné snímky. (25.03.2020)

Totálně domlácenej Frank Grillo, kterej sotva leze, protože ho vlastní brácha hned na začátku omylem srazí autem, má otřes mozku, je postřelenej a navíc má 2 zlámaný žebra, do kterejch ho všichni kopou, tady opravdu moc prostoru na akci nemá. Naštěstí má k ruce zdravotního bratra, kterej se sice vůbec neumí prát, ale má v tašce injekce s morfiem, kterym domlácenýho Grilla statečně přifukuje. Do toho je honí zkorumpovaná policajtka, a aby to mělo grády, tak zdravotnímu bratrovi unesou těhotnou ženu, která celej film rodí, na což nikdo neni zvědavej a já musim konstatovat, že i pro mě byl docela slušnej porod to dokoukat do konce. Škoda, Franka Grilla mám jinak docela rád. (13.07.2019)

Asi jsem viděl jinej film. Má to drajv a napětí a vtip, a jasně, je to náladová horská dráha, ale to jsou všechny Lynchovy filmy. Nedávno jsem psal, že hlavním hrdinou Howlu je kameraman. Tady to platí úplně stejně – bez Juana Miguela Azpirozy by to nemělo ani z půlky takové produkční hodnoty. Jenže to naštěstí Juana Miguela Azpirozu má, a taky to má Anthonyho Mackieho, u kterého si nepamatuju, že by se někdy do role tak vložil (a že jsem s ním viděl sakra filmů), a Franka Grilla a jejich perfektní chemii. V akčních scénách jsou sice lepší adkinsonovky, ale automobilové honičky jsou naprostá lahoda a je jasně vidět, odkud Lynch čerpá inspiraci (a bylo by to vidět i bez prvoplánového odkazování se na Friedkina a Carpentera – ačkoliv oboje mě jako fanboye i tak ohromně potěšilo, především co se týče Sorcerera a To Live and Die in L.A.). Zamrzelo mě akorát přílišné dřenění soundtracku (akční scény by lépe fungovaly v tichu, hlavně ta v automyčce) a lehce antiklimatický závěr. Jinak ale po Wheelmanovi další povedená Carnahanova produkce a technicky nejlépe zvládnutý Lynchův film. Mayhem byl zábavnější, ale Point Blank si určitě dám s chutí znovu. A doufám, že už mu konečně někdo dá budget na vlastního Sorcerera. Zasloužil by si to. (17.07.2019)