Otázka života a smrti

Druhý břeh. To je, oč tu jde. Jest hřebem andělského biřice. Impresária - pokušitele pozemské konečné. Prodloužený čas si žádá, zaslouží si jen ten, kdo má doopravdy rád citový nektar, který bere dech. Rozplyne se kříž nad ním, prozatím. Svět "tam nahoře" posvětí světla bytí. Žíznit budou hroby těla. Zelenat se vzlety léta duše. (04.04.2021)

Ztracená, snad už zapomenutá perla. Mladý hrdina, letec, zázrakem (vlastně spíš nedopatřením) unikl smrti. Při pádu se nebeskému průvodci ztratil v mlze. Po probuzení na pláži se zamiluje do dívky.Hned na to ho navštíví posel, a chce si ho odvést. Jenže to se mladému pilotu nelíbí a rozhodne se odvolat u nebeského soudu. Během filmu pak sledujeme jednotlivé návštěvy nebeského posla (plné sofistikovaného humoru), ale i snažení hrdinových přátel zbavit ho těchto halucinací. Film nakonec vrcholí operací/soudem. Do detailu promyšlený scénář. Vtipný, dramatický, často překvapující. Dojemný, v neposlední řadě.Tento film byl natočen na technicolor. Toho Mike Powell využil coby způsobu odlišení scén pozemských a nebeských. Různě si tedy pohrává s barevností, a výsledek působí neotřele i dnes. Je to perfektně fungující klasika - boží mlýny melou pomalu, ale jistě – chtělo by se říct. Svým obsahem vás však přesvědčí o opaku:-) (25.11.2005)

Vizionársky, nadčasový, týmito dvomi slovami by som charakterizoval film dvojice Michael Powell & Emeric Pressburger, ktorí boli zohratí, ako nikto pred nimi. Excelentný farebný, a la Technicolor + čiernobiely, dva štýly, ktoré spája snímok dohromady. Fenomenálny David Niven a krásna Kim Hunter, ešte pokiaľ sa z nej nestala Zira v Planéte Opíc, prosím, berte to s nadhľadom, samozrejme, nič proti nej nemám, je to kočka. Vynikajúca bola v spoločnosti Branda, Kazaňa a Leigh v : A Streetcar Named Desire, za ktorý zinkasovala cenu Akadémie, Oscar za najlepší ženský herecký výkon vo vedľajšej úlohe. Brilantne kryštalický a nápaditý scenár. Perfektná kamera Jacka Cardiffa, scéna s motorkou, čiže herec Roger Livesey, alias Doctor Reeves, mi nejakým spôsobom pripomenul KLENOT - LAWRENCE OF ARABIA, keď si to v úvode Peter O'Toole rozdal s vetrom o preteky. Načo ďalšie zbytočné slová. To treba vidieť ! (23.10.2016)

Žízeň po životě rovna žízni po Technicoloru. Výtvarně nejenom úchvatný, ale také pečlivě promyšlený film v sobě skrývá víc než naivní lobbing za anglo-americké přátelství. Zpochybňuje snahy racionalizovat smyslově nepostihnutelné jevy i neprůstřelnost uvažování ve striktně legislativních pojmech (love above the law). Platnost jeho humanistického poselství nevypršela s koncem druhé světové války také (a doslova) díky neochotě vidět záležitosti života a smrti černobíle. Není ozřejměné, zda jsou Peterovy vize „reálné“, nebo vše probíhá pouze v jeho poraněném mozku. Lékař je sice představen jako skeptik, pokud jde o jevy, které nedokážeme vědecky podchytit, na druhou stranu se mu však dostává výsady být protagonistovým obhájcem ve sporu se smrtí. Podobně dvojznačně se film staví k tradicím. Lpění na nich brzdí vývoj (přesněji brání lásce), myšlenek velkých mužů je nicméně při soudní při použito k prokázání vyspělosti civilizace, stojící na velmi solidním kulturním základu. Otázka života a smrti je ale právem oceňována především pro práci s barvou a prostorem, který působí i na zemi abstraktním, lehce pohádkovým dojmem (futurologický design druhého světa, v duchu Langovi Metropole, naopak vyvolává dojem vědecké strohosti, který ještě posilují četné symetrické kompozice). Barevné ladění scén nám dopředu napovídá, v jakém duchu se následující minuty ponesou. Červená v úvodu značí nebezpečí, ale také rodící se milostné pouto mezi Peterem a June (její sytě červené rty jsou připomínkou dominující barvy této scény později ve filmu). Žlutá po prvním probuzení na zemi může značit hrdinovu nejistotu, kde se octnul, ale také nově nabitou životní energii (barva slunce). Následná romantická scéna je vsazena mezi zelené rostliny s výraznými růžovými a červenými květy – milence se ocitají v pohádce, možná dokonce v ráji. Scény s přirozenými barvami bez jednoho dominujícího tónu jsou vyplněné snahou vědecky vysvětlit, co se Peterovi stalo. Obdobně funguje sterilně bílá barva nemocnice. Posléze, ve scéně z doktorova domu, se význam zelené (zastupované stolem na stolní tenis, rostlinami nad ním nebo Philidorovými šaty) mění. Je barvou něčeho nepřirozeného (jedovatého), co ohrožuje Peterův život. Kromě toho, že si Powell s Pressburgerem (a kameramanem Jackem Cardiffem) hlídají, aby jim záběry nerušily nežádoucí barvy, také si vtipně hrají s přechody mezi barevným a černobílým obrazem, které slouží jako sebereferenční vizuální metafora jiných přechodů (mezi životem a smrtí, americkou a britskou kulturou, racionálním a paranormálním). Na každý pád jde o snímek mnoha barev. Ve více významech, než byste od šedesátileté fantasy zřejmě čekali. 85% (02.01.2016)

Fantastická romantická dráma o otázkach života a smrti a tej nadpozemskej lásky, ktorá je najsilnejšia zo všetkých. Idealizovaný príbeh je pochopiteľný, práve skončila vojna a tento film dokázal rozplakať i potešiť a hlavne dať divákom silu, že láska dokáže poraziť aj smrť. Zaujímavosťou je prelínanie farebných a čiernobielych scén na lepšie zvýraznenie prostredia, v ktorom sa odohrávajú scény. (03.05.2014)