Malý Buddha

Příběh Síddhárty Gauthámy znám jen malinko, takže nejsem schopna říct, co vše z toho, co bylo řečeno v tomto filmu, je pravda a co jsou smyšlenky scenáristů, a proto tento film beru s mírnou rezervou. Přesto si ale myslím, že tu jakési základní hodnoty tibetského náboženství byly předány, poměrně srozumitelně a mile. Navíc zpracování, především těch částí se Síddhártou, bylo po vizuální stránce moc dobré a mnoho ze současných filmů, které se snaží jít po této stránce a které chtějí být „pěkné“ na pohled, by si s ním nezadalo. Příběh rodičů hlavního hrdiny měl možná nastínit kontrast mezi západní a východní filosofií, ovšem jelikož šlo o pouhé „nevěření“ zápaďáků, dal by se z filmu úplně vynechat. To, že buddhistické myšlení ovlivní člověka víc, než by zpočátku čekal, se dá odhadnout i bez toho. Jesseho dětské zaujetí je v rámci příběhu daleko pochopitelnější, přeci jenom se tenhle film točí i kolem něj. Ačkoliv Malý Buddha je nakonec možná trochu o něčem jiném. (12.07.2010)

Kdyby tak film zůstal jen u vyprávění příběhu o Buddhovi!!!Příběh z dnešní doby je absolutně zbytečný, kazí atmosfréru filmu, není moc kvalitní a celkově sráží kvalitu. Pasáže, kde je Buddha, jsou minimálně o třídu lepší a zajímavější, i když výkon samotného buddhy reevese není moc přesvědčivý. Za některé zajímavé scény a výpravu dávám 3 (10.11.2006)

Malý Buddha je atraktivní hlavně po obrazové stránce. Dvě souběžně vyprávěné linie - cesta staroindického prince Siddhárty-Buddhy k osvícení a příběh současného amerického chlapce, do něhož se měl převtělit jeden z lámů - jsou výrazně barevně odlišené a to dodává ději dynamiku. Hlavně v zářivých zlatých odstínech vyvedené stylizované scény ze Siddhártova života jsou pastvou pro oči. Na druhou stranu je vyprávění na můj vkus až příliš názorné a vykladačské. Buddhismus (hlavně jeho zenová větev) je mi ze všech náboženských ideologií ještě tak nejsympatičtější a po zhlédnutí snímku, jako je tenhle (ještě třeba Kundun), mám chuť poslat celé křesťanství s islámem někam. Pak si ale uvědomím, že buddhisté se s hinduisty dovedou navzájem masakrovat se stejným gustem a už to tak jednoduše zase nevypadá. (21.07.2009)

Bertolucci je skvělej režisér - umí zachytit atmosréfu v cizím prostředí (Poslední císař, tohle). Příběh z mládí Siddharty je vyprávěn jako legenda, což vyznívá zajímavě a právě to prostředí a lidé se mi tam líbili nejvíc. Taky obsazení Chrise Isaaka mě potěšilo, protože v něm podle mě vězí velkej potenciál. Ve scénách ze současnosti mi tam ale něco nesedí. Jakoby to bylo místama moc umělé (Jessieho zážitky, myšlenky, otázky). To děcko mi navíc bylo krajně nesympatický, ale sympatickejch se pro mě najde málo... Co mi vadilo víc, bylo automatické překlenutí jazykové bariéry v Indii (i v originále je to anglicky) nebo scéna Siddhartova osvícení, kdy se do záběrů motaly děcka ze současnosti. A teď to nejhorší - viděl jsem to s dabingem, což bylo něco tak nepředstavitelně strašnýho, že jsem hledal žiletku. Za to ale ten film nemůže, tak se budu snažit to ve svém hodnocení ignorovat. Ale co - vždyť všechno je pomíjivé. (01.05.2008)

Krásný výpravný film s obrovským přesahem. Bertoluci se snaží příblížit svět tibetského budhismu a vlastně magii asie jako takovou a povedlo se. Film ve velikém střihu, bořící stereotypy v euroatlantském myšlení. Film se krásně sluduje, člověk se těší na každý další záběr, aby se dozvěděl kam se příběh posune. V diváku roste a roste pocit souznění a pochopení, zasvěcení do myšlení lidí tak odlišných než je on a přitom stejných. Film připomíná spíše lyrickou báseň v poklidném tempu. (31.07.2003)