Karty na stole (S10E02)

Rozumím tomu, že si autorka detektivek potřebuje vydělat na živobytí a tak píše jednu knihu za druhou, často i takové, které by z prosté "touhy tvořit" nikdy nenapsala. Rozumím i tomu, že se k těmto svým dílkům staví vědomě kriticky a tak v jedné ze svých detektivek stvoří i postavu autorky detektivek, v níž evidentně ironizuje sebe sama. Méně rozumím tomu, že se tvůrci filmových adaptací detektivek "božské Agathy" právě tuhle detektivku rozhodli zfilmovat... Výsledek je sice slušný, ale pocit všudypřítomné nepravděpodobnosti je natolik hmatatelný, že to i otrlé "poirotofily" evidentně odrazuje a vyvádí z míry, jak ostatně názorně dokládá i pohled do těchto komentářů... Celkový dojem: 70% (24.07.2010)

Mám ráda jiné Poirotovy příběhy. Nemusim v Poirotovských filmech cizince, ne kvůli rase, jednoduše nějak mi nesedí do britských detektivních příběhů. Stará Anglie je typická britskými typickými obličeji, toť vše. Díl odehrávající se jen z jedné hráčské místnosti mě příliš nenadchl, ale pro děj dávám 3 hvězdy. (26.12.2009)

Pošilhávání do kalet pši chatlném ošvětlení še může štát ideální šituací plo zločin. :) Mělo to být elegantní setkání se smokingy, večeří, róbami a kartami pod taktovkou poněkud výstředního syrského hostitele. Ten je během večera precizně zakudlován a protože mezi hosty je i jistý slavný detektiv, spisovatelka detektivek a policajt, vyšetřování se rozbíhá vcukuletu. A jak Poirot neochvějně kráčí po stopách vraha, odhaluje, že mrtvý zdaleka nebyl jediný účastník osudného večera s přeplněnou třináctou komnatou. Naopak, někteří ji mají tak nacpanou, že by nejen jablko nepropadlo, ale ani pecka z něj. Rozuzlení Karet na stole je kontroverzní a odvážné – uvážíme-li dobu vzniku předlohy. (09.05.2016)

Jeden ze silnějších dílů. Zaprvé, první účast madame Oliverové v Poirotovkách- podle mě, spolu s Viděla jsem vraždu, nejlépe využit její charakter. Zadruhé, netradiční oběť- rozuměj zcela originální- nic podobného jsme v Poirotovkách neviděli, a za třetí- využití flashbacků a celkové provázání s minulostí je zde větší než obvykle. Spokojenost. (19.01.2014)

Poirot, který dostává nebetyčně zábavného protihráče, který ovšem není soupeřem. Tajemný hostitel, tajemné úmysly a k tomu hra, které nerozumím a nehodlám na tom nic měnit? Jo, ono to parádně funguje, zdá se, že ne u každého, ale u mě tahle malá změna s něčím tajemným více, nežli jen změněným jménem, nebo tajuplným milencem z dob před dvaceti lety. Bonus je, že nikdo, díky pohanskému bohu Perunovi za to, ani náznakem neřeší dědictví. (10.10.2013)