Hercule Poirot - Season 1 (1989) (série)
Four and Twenty Blackbirds
Dvadsaťštyri drozdov
Režie:
Renny RyeScénář:
Russell MurrayKamera:
Peter JessopHudba:
Christopher GunningHrají:
David Suchet, Hugh Fraser, Philip Jackson, Pauline Moran, Richard Howard, Tony Aitken, Charles Pemberton, Geoffrey Larder, Denys Hawthorne, Holly De Jong (více)Obsahy(1)
Hercule Poirot obědvá ve své oblíbené londýnské restauraci. Od servírky se dozvídá o podivné změně v chování jednoho z pravidelných hostů. Malíř Henry Gascoigne, který si u nich vždy v úterý a ve čtvrtek dává své menu, se náhle začal objevovat v jiné dny a objednává si jídlo, kterého by se dříve ani nedotkl. Poirota tato záležitost velice zaujme. Další den přinesou noviny zprávu o Henryho tragické smrti. To je chvíle pro detektivův vytříbený úsudek. Začíná rozplétat jemné předivo případu rafinované vraždy. Další záhadu pro Poirota představuje také anglický národní sport kriket. Podle vlastních slov nezná žádnou jinou hru, ve které by si ani sami hráči nebyli jisti pravidly. (Česká televize)
(více)Recenze (39)
V tomto díle nevystupuje ani jeden černý kos. Dokonce ani jeden z Dvadsaťštyr drozdov. Záhadné, vskutku záhadné, bohužel jen natolik, že je pointa odhadnutelná po pár minutách, jenže, tady ani tak nevadí, kdo ví proč, ale dívá se na to dobře, přitom nemůžu přijít na jediný důvod, proč je tenhle díl natolik dobrý (rozuměj průměrné Poirotí kvality). ()
Tieto staršie poirotovky dávajú divákovi možno až príliš veľa okatých indícií, takže som celý čas tŕpol, či je to naozaj také jednoduché. Zostávalo mi len pátrať, prečo práve takto a z akého dôvodu nastali niektoré udalosti, ktoré mi do skladačky nepasovali. Vysvetlenia na konci samozrejme prišli, ale veľmi ma neuspokojili. Humor je vlažný, športové znalosti kriketu na konci celkom neuveriteľné a dávka nahoty určite najštedrejšia zo všetkých dielov. –––– Ako ste asi sami zistili, nemám pred vami čo skrývať. ()
Záměna totožností prostě k detektivním příběhům patří, to je jasné. Tady se mi líbí, že je hned od začátku zřejmé, že k jedné takové záměně došlo, ale co je vlastně zajímavější, to je skutečnost, kdo se za danou osobu zaměnil a proč. V tomhle případě to funguje velmi dobře, a i přes pomalé tempo je příběh dostatečně zajímavý. ()
Tyhle díly pod hodinu Poirotovi moc nesluší. Vše je tak zrychlené, až je to místy trapné a ne tak napínavé. Tady v tomto díle bylo až laciné, jak se najednou Poirot dostal k informaci o chlápkovi, co najednou dělá něco jinak. Člověk si hned domyslel, jak to přibližně bude. A vedlejších postav se stihlo představit jen pár, tak nebylo tak těžké hádat, kdo bude nakonec asi vrah. ()
Tentokrát poprvé a snad naposledy dávám tak nízké hodnocení těchto příběhů s Poirotem, ani přesně nevím, proč se mi tenhle díl nelíbil tak moc jako ty ostatní. Spoiler: taky jsem nějak nepochopila název - proč 24 černých kosů (jsou ještě jinak zbarvení kosi?) a už vůbec nechápu přirovnání "koláče" s těmito zapečenými ptáky k ostružinovému koláči. A další otázka - že by ostružinový koláč zabarvil zuby? O tom silně pochybuji, nepletou si to s borůvkami? Ale jsou to prkotiny a Poirot a jeho spoluhráči byli brilantní jako vždy :-) ()
Galerie (4)
Zajímavosti (1)
- Název odkazuje na anglickou dětskou říkanku o čtyřiadvaceti černých kosech zapečených do koláče. Na stejnou říkanku Agatha Christie odkazuje i v jiném příběhu, "Kapsa plná žita", tentokrát však ze světa slečny Marplové. (PhillM.)
Reklama