Vražda Rogera Ackroyda (S07E01)

Poirot jiný, vážnější, starší. Tuhle změnu docela dobře ilustruje i změna dabingu, kde není hlasem malého, kulatícího se Belgičana energickým způsobem se projevující Jaroslav Meduna, nýbrž tak tróchen unavený hlas Petra Kostky. Neříkám, že je to dabing horší, jen postrádá tu energii, která by se zde místy hodila ... A místy zase ne, minimálně je tu hlasová věrnost se Suchetem výrazná. Případ je zábavný v tom správném Poirotím smyslu a je v něm patrná jeho neobvyklost, odrážející se třeba v atmosféře. Setkání s Jeppem je jedna ze scén, kdy jsem měl po dlouhé době na tváři připitomělej úsměv. (02.10.2013)

Kdybych jen knižní předlohu nečetla, tento díl by se mi bezpochyby líbil jako většina ostatních a byla bych spokojena. Jenže, bohužel, já ji četla a považuji ji za jednu z nejzdařilejších prací Agathy Christie vůbec. A právě proto jsem se po zhlédnutí neubránila lehkému zklamání, absence oné atmosféry, která dělá dílo ještě zajímavějším, a jisté škrty a úpravy ve scénaři mi zkrátka nesedly. (11.05.2013)

Když ten Skot z Edinburghu poslal svého detektiva na venkov chovat včely, tak já toho svého pošlu na venkov pěstovat dýně. Nad originalitou Agathy se sice někdy tají dech, ale zde, v tomto místy až dojemně vzpomínacím příběhu, nad tím mávnu rukou. Setkání s Jappem po letech a zvláště prohlídka Poirotova londýnského bytu, kde je vše přikryté a čeká na návrat legendy, je emotivnější, než další zapíchnutý boháč. Člen služebnictva rozšmelcovaný stylem "přejedu a cófnu" zamrzí a připomene Agathin cynismus ve vztahu k zabíjení kolem stojících neurozených panáčků a panenek. Závěrečná přestřelka v chemické továrně má atmosféru Terminátora 2, jen je škoda, že nakonec je mrtvola postříkaná vodou, nikoli kyselinou (jak naznačuje jedna scéna na začátku dílu). V neposlední řadě je třeba upozornit, že tento díl obsahuje HOAX s telefonem, až se k němu dostane Antidesinformační odbor Ministerstva vnitra, jistě poputuje do trezoru: Pokud chcete být rebelové, vytvořte si digitální kopii a uschovejte ji ve škvíře mezi trámy na půdě. Jako já :-) (21.01.2017)

Trochu mě mrzelo, že ta specifická forma románu se do filmu vlastně nedostala, ale ono to ani tak nic nemění na tom, že tohle je příběh, který je zajímavý a v němž Hercule Poirot nic neztrácí na síle, i když se rozhodl, že se odebere na odpočinek. Ten mu stejně není dopřán, a tak má před sebou velmi zajímavý případ. (21.04.2015)

Dost možná nejsrdcovější díl ze všech - zejména díky nepřekonatelnému dabingu dvojice Kostka (Poirot) a Fišer (Japp), ale i stavbou příběhu, kdy je vyprávěn z pozice vrahova deníku, také Poirotova marná snaha zabydlet se na venkově, přestože je naprosto městský typ toužící po ruchu a shonu se mi líbí, protože sám jsem úplně stejný :) (25.03.2014)