Obsahy(1)
Rok 1805. V Petrohradu vychází Manifest o vypovězení války Francii. Rusko se spojuje s Anglií a Rakouskem proti Napoleonovi Bonaparte, který již uchvátil půl Evropy … V salónu dvorní dámy carevny, Anny Šerer, v domech hraběte Rostova a knížete Bolkonského, na plesech i v salónech petěrburské a moskevské smetánky se s obavami hovořilo o vojenské akci proti – jak se domníval Pierre Bezuchov – největšímu člověku na světě. V Moskvě umírá starý hrabě Bezuchov a jeho syn – levoboček – získává moc nad obrovským majetkem. Kníže Andrej Bolkonskij, který nechal ženu Lízu v péči starého knížete, se stává pobočníkem generála Michaila Kutuzova. Padesátitisícová ruská armáda pod velením Kutuzova vstupuje na rakouské území, aby se spojila se svazovou armádou rakouského generála Macka a ke společnému postupu proti Napoleonovi. Čeká je bitva u Slavkova, od té doby nazývaná ,,bitvou tří císařů“.
Toto gigantické, výpravné filmové dílo, natočené na motivy stejnojmenného románu velkého ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, vzbudilo nadšené ovace filmových kritiků po celém světě. K natáčení scén z bitev, jako například Bitvy u Borodina nebo požáru Moskvy v roce 1812 byla povolána pravidelná armáda a také jízdní pluk, vytvořený speciálně pro tento účel. Exteriérových natáčení se v davových scénách účastnilo více než 120 000 vojáků. Pro potřeby produkce bylo vytvořeno více než 35 000 kostýmů. Detaily z všedního, každodenního života v Rusku devatenáctého století, dobové kostýmy, společnost a její zvyky, psychologické portréty a hrdinství národa, sláva ruských zbraní – to vše přitahuje diváka stejnou měrou jako milostný příběh úchvatné Nataši Rostovové a knížete Andreje Bolkonského. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (79)
Viděl kdysi jako kluk, když to šlo v televizi, a neměl z toho moc rozum. Teď si na to vzpomněla žena, původem ruská šlechtična :-), a přála si k Ježíšku DVD. Po těch letech příjemné překvapení – oni ti Rusové tenkrát ty velkofilmy dělali úplně jinak! Nejvíc mě na tom dostává, jak se tady vyobrazuje monumentální kus historie, používají se k tomu bombastické prostředky, sledujeme milión postav, ale většina filmu je navzdory tomu všemu subjektivní až intimní, často s polohalucinogenním účinkem. A to já rád. A ještě mě s přihlédnutím k době vzniku šokovalo, jak málo je v tom ideologie, v prvních dvou dílech vlastně žádná. ()
Neni jednoduche hodnotit prvni cast tohoto monstrozniho velkofilmu. Spojeni Tolsteho predlohy, Bondarcukovy rezie a neomezeneho rozpoctu, dava tusit, ze se jedna o velky pocin, coz je tedy bez debat. I kdyz nemam, co bych vytknul, plne hodnoceni nedam, protoze me to uplne nestrhlo. Noc je jeste kratka, jdu na druhy dil... ()
Dosť veľký zážitok, žiadny ľahký relax. Pravda o vojne a o živote. Sfilmovaná genialita Leva Nikolajeviča Tolstého pohľadom Sergeja Bondarčuka. Nemôžem mu poprieť snahu o čo najvernejšie stvárnenie predlohy, ale Tolstého "románový svet" s hlbokým poznaním psychiky človeka sa dokonale sfilmovať asi nedá! V každom prípade sa o to Bondarčuk pokúsil. Niekedy sa mu to podarilo úchvatne, niekedy prapodivne. Bojové scény mi vyrazili dych a prekvapila ma aj kamera, najmä jej pohľady z vtáčej perspektívy. Pôsobivé! Keď si uvedomím, že to bolo natočené v rokoch 1965-67 v ZSSR, tak chápem, že Rusi to museli urobiť tak veľmi výpravne a takmer megalomansky, veď - "ako si vôbec mohli Američania dovoliť natočiť toto slávne ruské dielo?!" (v roku 1956) Mimochodom, to americké sa mi páči viac. ()
Vskutku velkolepá EPOPEJ!... Skvostná filmařina s neskutečnou produkcí. Nelze než za pět hvězdných hvězd. Tak nádherné, tak RUSKÉ!!! Nemá význam dál nějak komentovat, vše bylo mnohokrát řečeno... Igi B. viděl poprvé v dávných velmi mladých letech na velikém plátně v brněnském Panorama Jadran 70mm. (A že jsem rád sedával v zadních řadách :-) Spolu s Kubrickovou 2001: vesmírnou odysseou viděnou tamtéž v obdobné konstelaci jeden ze zásadních zážitků, ovlivňující vnímání filmu na dalších třicet (či co ;-) let... ()
Žádný zázrak se vskutku nekoná, nicméně scénky působí na svoji dobu vskutku megalománsky. Film nás navíc seznamuje s tím, jak kdysi probíhala zábava. Tamějším lidem rozhodně nečinilo problém exnout flašku rumu v čerstvě vyraženém okně, či se opít s medvědem. Tolstého jsem nečetl, ale že by mě tento film k četbě navnadil, to nelze říct ani náhodou. Bitvy jsou docela fajn, ale smrdí málem. Moc se mi tedy nezamlouvalo, takové to simulování vojáků, které bezdůvodně popadaly záchvaty. Spíše je u bitev nutné ocenit celkové provedení a šikovnost všech krejčích. Film doprovází vhodná hudba. A moc pěkné jsou i filosofické úvahy, které doplňují film. Celkově film hodnotím někde u spodní hranice 3*. ()
Galerie (41)
Photo © Mosfilm
Zajímavosti (11)
- Po natočení všech čtyř dílů měla Vojna a mír neuvěřitelných 500 minut - ovšem jediný, kdo ji v této podobě měl možnost spatřit, byli diváci mexické státní televize. (Karlos80)
- Ve skutečnosti zde v armádách Napoleona a Kutuzova proti sobě bojovalo skoro čtvrt milionu vojáků. 120 000 komparzistů, použitých pro tuto scénu tedy k původnímu historickému údaji nemá až tak daleko. (Pradlík)
Reklama