Hlídka

Bulhaři ani třicet let po pádu socialismu nevědí, čí jsou a snímek to zaznamenává. 1)  Klíčovým pojmem filmu je bezmoc. Bulharská společnost očividně není v dobré situaci a jakýkoli pokus o interakci vede k bezmoci. Platy - bezmoc, černé kšefty - bezmoc, bafuňáři - bezmoc, šíbování s mrtvolami - bezmoc, zlatý chlapec - bezmoc. Otřesná je emotivní pasáž z domova důchodců._____ 2)  Spoiler. Zvláště oceňuji práci scenáristů, jejichž umně utkaný děj překvapí svou sofistikovaností i důsledností. I když musím říci, že motiv s přenášením mrtvoly do vedlejšího rajónu jsem už dříve viděl._____ 3)  Závěrečné pointy (jsou celkem tři) předchozí hrůzu částečně relativizují. Nijak ovšem neubírají na celkovém depresivním vyznění. Podivné jsou cesty Boží, dalo by se říci._____ 4)  53letý spoluscenárista a režisér Stephen Komandarev má za sebou medicínské vzdělání, čtyřletou praxi dětského psychiatra (!) a spoustu dokumentárních filmů. Viděl jsem zatím dva jeho filmy (ten druhý je Soud) a oběma dávám po čtyřech hvězdičkách. (16.02.2022)

Předřečníci tu napsali všechno. Prostě skvělý film, který nepostrádal vůbec nic, krimidrama s troškou humoru. Tři policejní hlídky si přehazují mrtvolu na trati, aby nemuseli "s případem" strávit zbytek služby, a ráno mrtvola vstane a přijde na hřbitov, kde už mají analfabetičtí cigáni nalepené nápisy, které v noci strhávali z pomníků pro sběrné suroviny. A pak ten malý šachista, k smrti ubitý bandou chuligánů, případ s profesorem, co utekl z Domova Alzheimrů... A ještě hosté z Předního východu, uplácející další policisty... Zdánlivý pel-mel není spojen pouze tím, že se odehrává o jedné noci, ale především tím, že ukazuje atmosféru, která je občas stříknuta z rozhlasu a televize, ktrerý oslavuje 30. výročí pádu socialismu... (14.12.2021)

Jo, bulharsky policista tezky zivot ma. Bavila me sonda do jedne noci bulharske metropole, optikou tri hlidek. O absurdni situace neni nouze, i kdyz bych se vubec nedivil, ze uz se vsechno stalo i v beznem zivote. Myslim, ze namet mohl nabidnout jeste vice. I tak se jedna o dalsi povedeny pocin z teto balkanske zeme. (10.07.2022)

Film natočený na jeden záber zvláštne kĺzavou kamerou ukazuje miestami až tragikomicky život niekoľkých postáv. Nebolo potrebné, aby ich bolo vo filme veľa, takto preniknete do ich sveta a aj do bulharskej reality 30 rokov po revolúcii. Čierny humor, láska, násilie, korupcia, všetky spoločenské problémy v 106tich minútach. (10.02.2021)

Další filmový diktát z Balkánu. Naprosto skvělé, film, do kterého se vejde vše, co (festivalový) divák potřebuje. Úžasně poskládané, žánrově pestré, emocionálně bohaté, zábavné, politicky nekompromisní, bez jakéhokoli obalu...také dost drsné, nicméně lidské, velmi lidské, excelentně zrežírované a sehrané tak, jak to lze asi jen v těchto končinách, které opět nastavují nejen tuzemské kinematografii laťku tak vysoko, že na ní někteří čeští tvůrci ani nedohlédnou. Ze zúčastněných herců, kteří zde nejsou ani všichni vypsáni, např. skvělá Anastasia Ingilizova, opět nejvíce válel Stefan Denolyubov, železničář z filmu Slava. (20.02.2021)