Z

Hodný chlapec Josh si najde imaginárního přítele Z a pod jeho vlivem se změní ve spratka. Spolužáky napadá fyzicky i verbálně, je vyloučen ze školy a doma se stává tvrdohlavým. Jeho závislost na Z se stává posedlostí a matka hledá pomoc u doktora Seagera. Otec Joshe je nad věcí, a tak manželce Beth nevěří, že sama Z viděla. Jenže s imaginárním přítelem se to má nakonec úplně jinak, což ke své hrůze Beth sice zjistí, ale už je pozdě.... Z není duch ani démon, což jsem uvítal, jelikož zejména duchařiny posledních let zmírají na souchotě. Ač je stopáž milosrdně krátká, film bych klidně ukončil v momentě, kdy Beth zanechá syna u sestry a vstupuje do domu, jehož dveře se samy otevřou...ale budiž, nakonec jsem byl vcelku spokojen. (24.10.2020)

Rodičom je spočiatku jedno, že ich malý syn má imaginárneho priateľa, ktorý sa volá Z. Pripisujú to jeho predstavivosti. Príbeh má však dobrú plazivú atmosféru. Chlapec postupne mení svoje správanie a jeho matka to začne vyšetrovať až zistí, že jeho kamarát je skutočnejší ako si myslela – a je démon. No režisér je asi viac posadnutý jedlom a stolovaním, stále ukazuje rodinu ako sa stretáva pri raňajkách a pri večeri, čo zaberá pomerne veľa času:) Samozrejme, ponúka aj hrôzostrašné momenty a hoci z nich vidíme iba záblesky, v tomto prípade platí, že menej je viac a navyše sú dobre spracované, dokonca aj tie, ktoré vieme dopredu predvídať. Nebudeme si klamať: „Z“ určite nie je Zázrak, neprináša nič čoby sme doteraz v hororových filmoch nevideli. Za príbeh, trochu zvláštny koniec aj za to, že ľakačky fungovali sa tento film však oplatí pozrieť. (23.11.2020)

Rutina, která v rámci podobně laděných záležitostí sice nenabízí nic nového, ale dokáže v pohodě zabavit. Hodně pomáhá, že Christensen se nezaobírá s nějakou zbytečnou předehrou a imaginární kamarád se tak (ne)objevuje hned na začátku. Díky tomu a rozumné stopáži se pořád něco děje. Mínusem je chybějící atmosféra. Pokud jde o tu mírně zneklidňující, tak je vše OK, ale ta tíživá a temná v druhé polovině hodně chyběla. A chyběl mi i samotný Z, který se objevil asi tak třikrát a pokaždé jen na prchavý okamžik. Přitom i z těch několika málo vteřin bylo znát, že tenhle parchant má potenciál. Škoda. Každopádně režisér od minula povyrostl, tak to třeba příště bude zase o něco lepší. 60% (01.07.2020)

Vcelku originální variace na horor o imaginárních přátelích malých dětí, která není až tak předvídatelná a nabídne i pár nepříjemných výjevů. Samozřejmě je to úplně to nejklasičtější duchařské béčko, ale vlastně si vzpomínám, že mě ten film vůbec ničím neštval a v dnešní době oceňuji už jen to. V podstatě úplně nenáročná jednohubka, která dokáže i trochu postrašit. (10.08.2020)

Zí není zlý, Zí je zamilovaný.. Christensen postupně přešel z jednoho úhlu pohledu na druhý. Nejdřív tradiční poltergeistování s podtextem rodičovské „ztráty kontroly“ nad rostoucím potomkem, jenže ten jejich přístup k sedm stop vysoké malbě démona v dětském pokoji, poměrně netečný postoj k incidentu s létajícím spolužákem či sestřin vztah k matce už ledasco naznačují. Dědičná psychická choroba? Znovu otevřené rány z dětství, které už mysl měla za zacelené? Autor vás nechá, ať si ty střípky poskládáte sami. Zlomem byla scéna požáru a právě od ní se začalo ukazovat, že Zí kvůli ztrátě intenzity nakonec zaostane za podobně laděným Babadookem. P.S.: K Ježíškovi si přeji nějaké ultimátní krvavé béčko s „bratrskou“ dvojicí Stephen McHattie a Lance Henriksen.. (30.07.2020)