Válka barev

Niekto to možno nazýva totálne víťazstvo formy nad obsahom, ja to nazývam spoločná prehra formy a obsahu. Na Válce barev je najsmutnejšie, že sa snaží byť deväťdesiatkovo cool a na deväťdesiatkách už dnes bohužiaľ vizuálne nič cool nie je. Samozrejme môžeme film chápať ako poctu Blow up a tým pádom neriešiť jej dej, avšak Antonioniho film ukazoval život a atmosféru Londýna 60. rokov tak, aké boli. To Renč ani náhodou, divák sa musí cítiť vo filmových reáliách úplne mimo. Vaculík s Geislerovou sú fajn, najmä Vaculík zachraňuje, čo sa dá, ale keď si spomeniem na ten tenis a halucinácie, tak mi neostáva iba konštatovať, že Válka barev je póza. Mimochodom by ma zaujímalo, koľko divákov v kinách chápalo, že sa jedná pri tenise o odkaz na Blow up. Je to experiment, ktorý tak nesmierne zostarol, že už naberá jeho zábavnosť úplne iný charakter a tak ho vám doporučujem ako ukážku vkusu-nevkusu polovice 90. rokov. (06.07.2014)

Koukam ze se svou radosti jsem docela v mensine, nu coz. Pro me srdovka. Protoze takovou ja jsem tehdy zazila Prahu. Tahy v Radosti a ranni navraty domu (kdyz hned na zacatku vyjizdi Ondrej autem do ranni Prahy tak spolu s tim hudebnim podtrhnutim pro me pocitovy orgasmus a deja vu jako prase), hodne, ale opravdu hodne "shady" lidi, paintball a takovou strasne divnou lasku. Libil se mi i pribeh, vymyka se to cemukoliv ceskemu co jsem do te doby videla a i kdyz se pry Renc zpetne za tenhle film tak trochu stydi, tak pro me je to tak trochu srdcovka ke ktere se rada vracim, kdyz si chci tak trochu zasnit "co by bylo kdyby". Jinak jak uz zde zaznelo = chtelo by to rozhopadne DVD! (20.07.2015)

Tohohle filmu jsem se dlouho zbytečně bál, protože jsem čekal kdovíjakou artovku. Z první čtvrthodinky - luxusně nasnímané, ohudebněné a atmosférické - jsem přitom cvrkal blahem do gatí. Ale jakmile nastoupí Viktorka, film se začne táhnout, protože Ondřejovo zamilované dovádění s ní je o ničem a jen povážlivě ředí detektivní zápletku, která je ve výsledku hodně jednoduchá. Když jsem si před filmem přečetl oficiální text distributora, měl jsem za to, že popisuje cca první třetinu filmu, jenže on popisuje jeho 80 procent! Kolem a kolem - zajímavý domácí pokus zaseknutý napůl mezi atmosférickým mysteriózním thrillerem a nudnou pocitovkou. (05.08.2017)

Tento film hlavně vypovídá o době půlky devadesátých let a dokumentuje život a styl, který tenkrát pár let po revoluci frčel. Jináč docela hloupý scénář a nemastný neslaný konec. Nejlepší tak na snímku zůstává hudba Ondřeje Soukupa, která chvíli ambientně podkresluje, trancově tepe nebo jazzově připomíná Twin Peaks. Potěšila také role Helgy Čočkové jako velitelky módních přehlídek, nebo Mejly Hlavsy, který si zahrál ruského mafoša. (27.10.2018)

Definitivní vítězství formy nad obsahem, ten chybí a divák v téhle podivné (netuším, jak to mohlo působit v pětadevadesátém) výtvarné charakterizaci chtě nechtě trpí. Renč nebyl soudný, když svůj kousek Na vlastní nebezpečí označoval jako akční dobrodružství, nevím, jak si hájil tenhle vyprázdněný obsah. Pocitový film? Reflexe doby, ve které žijeme (jsme žili)? (10.08.2014)