Režie:
Paolo CavaraKamera:
Franco Di GiacomoHudba:
Daniele PatucchiHrají:
Michele Placido, Corinne Cléry, Tom Skerritt, John Steiner, Eli Wallach, Jacques Herlin, Enrico Oldoini, Enzo Robutti, Ennio Antonelli, Marcello Meconizzi (více)Obsahy(1)
Ve městě Miláně v Itálii dochází k vraždám. V jednom bytě je prostitutkou uškrcen postarší masochista. K další vraždě dojde v prázdném nočním autobuse. Vraždy pokračují a na místě každého zločinu policie nachází obrázek z ilustrované knížky pro děti. Komisař, který vyšetřuje vraždy, zjistil, že všechny oběti byly členy podivného klubu Přátel fauny. Po nějaké době pozná fotomodelku, která se jmenuje Jeanne a o klubu hodně ví... (duklak2)
(více)Videa (1)
Recenze (21)
....no pozrel som ešte raz a moje prvonadšenie vyprchalo...M.P. mi sympatocký nikdy nebol aj tu vyzerá ako nejaký "pičús"...dej je komplikovaný,pátranie nijaké,nelogické,nejako to samé sa odhaľuje....prekvapenie,zvraty nie sú....možno na tú dobu to bolo i erotické-z dnešného pohľadu také dietne ako nátierka humuss...v podstate nuda.... ()
Podíval jsem na to hlavně kvůli Corinne Cléry, která mi učarovala už v Autostop rosso sangue a Moonrakerovi, a nebyl jsem zklamán - i tady je zatraceně svůdná a i tady má pár sexy scén. Ta baba prostě byla ztělesněný, koncentrovaný, chodící sexappeal a podle toho s ní režiséři nakládali - a ona je naštěstí nechala. Scénář nepřekvapí, skoro nenapne a končí na několikrát a tradičně překombinovaně a zároveň nepříliš zajímavě, vraždy jsou jalové. Ale pobavil komisař v podání Placida, který docela komicky hlásí, a taky ten rádoby dekadentní spolek čumící na kreslené porno a hrající hru s prostitutkou pod stolem byl vtipnej. A líbily se mi procházky zamlženými exteriéry, tajemná vila se zahradou a temně nasvícené interiéry. ()
Zpočátku až fraška plná podivností ne nepodobných filmovým hrátkám Luise Buñuela. Nechybí nahota a sex či násilí, ale postupy klasického gialla jsou tu spíš jen v náznacích. Horor pak v žádném případě. V závěru se pak překvapivě překulíme do klasické kriminálky s geniálními dedukcemi do té doby trochu natvrdlého komisaře a samotný závěr s jak jinak než vynikajícím Eli Wallachem mě opět vrátil k náznakům surrealismu. Pustit se jednoznačněji na pole nejednoznačnosti nebo zvolit přímočařejší "žlutý" tah na branku, šel bych dál než jen na půl cesty. ()
Poněkud vyčpělá a dnes už sotva průměrná detektivka plná nesmyslných dialogů, zbytečných scén a děr v logice. K dobru jí lze přičíst zajímavé provedení některých vražd, občas (ale opravdu jen občas) obstojnou dekadentní atmosféru a semtam nějaké ty kozičky. Za třetí hvězdičku ale vděčí pouze mým sympatiím k M. Placidovi a E. Wallachovi. ()
Len priemerné, pomerne svižne nakrútené giallo, s prekvapivou viacnásobnou pointou. Kedže už patrí do tzv. druhej vlny giall koncom 70rokov, mysterióznosť výrazne absentuje a nastupuje akčnejšie vyšetrovanie a vtipnejšie repliky niektorých postáv. Celé je to inak nakrútené dosť remeselnícky, až rutinne, absentujú nejaké zvláštnejšie hrátky s kamerou a zapamätovatelné scény. Z tejto doby odporúčam skôr klasickejšie giallo Enigma Rosso (1978). Až na pár podľa mňa zbytočných scén si však film udržuje slušné tempo až do konca. ()
Reklama