Desperado

Luxusní uvedení Roberta Rodrigueze do světa velkého filmu. Desperado vnesl do akčního žánru po dlouhé době zase jednou svěží vánek a z Antonia Banderase udělal hereckou extratřídu. Akce je hodně dobrá, ze špinavých Mexikánců se stává ideální potrava pro pistole a kulomety a i když by toho střílení mohlo být i trochu víc a hluchých míst zase míň, oddělání Tarantina za to přece stojí, ne? (16.07.2007)

Akční krvavý remake, druhý z desperátské trilogie připomíná zfilmovaný komiks, jaký známe např. z edice „Krew“. Scénář je v podstatě primitivní: zabíjet a mstít se. Setkáme se tu naturalisticky podaným násilím a krví stříkající na všechny strany. Film vhodný tak pro lůzu v zaplivaných putykách. Samozřejmě je tu ještě pojistka, aby to nebyl úplný propadák, a tak se tu chtivý divák má pokochat (pro ženy nejspíše) pohledným Antoniem Banderasem a (pro muže snad) smyslnou Salmou Hayekovou. Takže i takové svinstvo nakonec může masy pobavit a hlavně vydělávat peníze. (04.02.2008)

Rodriguezův opulentní masterpiece, z něhož se na diváka sype tuna lahůdkově efektní akce (bezpochyby inspirované krvavými balety Johna Woo), hlášek, šťavnaté atmosféry a skvělých figurek (Trejo, Buscemi, Marin, Tarantino aj.). Absolutorium mu nevpálím z jediného podstatného důvodu, který ani po letech nedokážu přenést přes srdce, a tím je nebývale odfláklé (nebo spíš úplně vynechané) finále... :-( 90 % (16.10.2010)

Skvěle přímočará mexploatační střílečka s bandou upocených smradlavců, nasraným Banderasem a žhavou knihovnicí Salmou, takový v podstatě o rok starší bratříček FROM DUSK TILL DAWN. Všechno dění v baru Tarasco (včetně chcací storky Quentina) je úplný vrchol zábavy a člověk si prostě říká, sakra vole Rodriguez, proč jsi musel od tý doby točit tolik kravinek namísto jen samých akcí tady toho ražení? Když se tak zpětně dívám, devadesátky vůbec nebyly tak špatný... (21.08.2019)

Robert Rodriquez je pro mě prostě jednou velkou neznámou. Už dávno nepochybuji o tom, že umí točit řádně nadupané a zábavné žánrovky, v nichž se naplno projevuje jeho obrovský filmový zápal a samozřejmě také talent, ovšem pak přijdou takové akční slátaniny jako Od soumraku do úsvitu, Machete nebo nedejbože Planeta teror, a moje sympatie k mistru Rodriquezovi se zase pomalu otáčejí o 180 stupňů. Desperado naštěstí patří do té první skupiny, může se chlubit skvěle napsaným scénářem, brilantním střihem akčních scén a především odshora až dolů bezchybně vybraným castingem, který tomu také hodně pomáhá. Nejen charismatický Banderas a nádherná Hayek, ale především příběhově méněcenní Buscemi, Trejo nebo sám velký Quentin Tarantino (jeho scéna patří k těm vůbec nejlepším) představují onu hybnou sílu, která dodává příběhu nevídaný lesk a tempo. No a hračička Rodriquez už jen vše podtrhne svým úžasně specifickým rukopisem, který sice není a asi nikdy nebude úplně bez kaněk, ale bez něj by to tentokráte prostě a jednoduše nebylo ono... 80% (12.10.2012)