If a Thousand Clarinets
Obsahy(1)
Mají hudební nástroje a nebojí se je použít! Vojín Schulze (J. Menzel), smolař a klarinetista v jedné osobě, jednoho dne dezertuje před vojenským drilem. Na chvíli najde azyl ve škole nedalekého lázeňského města Alkalis. Tam právě přijede štáb nezávislé televizní společnosti Televis, vedený režisérkou Terezou (J. Brejchová). Ta má natočit reportáž o odhalení sochy J. S. Bacha. Mrtvý velikán však toho dne způsobí neobvyklý zázrak: zachrání klarinetistu Schulzeho před zastřelením, a to tak, že promění zbraně všech zdejších vojáků v hudební nástroje. Tereza tak místo původní nezáživné reportáže odvysílá senzační zprávy o zázraku. A protože vysílání má mimořádný divácký úspěch, dostane dívka za úkol uspořádat do druhého dne velkolepou televizní revui. Pomohou jí k tomu populární pěvecké hvězdy (K. Gott, H. Hegerová), členové televizního baletu, ale také někteří vojáci, kteří našli v hudbě zalíbení (W. Matuška, J. Šlitr, J. Suchý…). Nepřátelé z ministerstva války však nezahálejí. Kují různé diverzní plány a mimo jiné vysílají do kasáren elitní přepadový oddíl, ovládající balet… Slavný český muzikál z roku 1964 vznikl podle stejnojmenného divadelního „leporela“ Jiřího Suchého, které mělo premiéru v prosinci 1958 v Divadle Na zábradlí. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (181)
jestli něco nesnáším, tak jsou to estrády, a tohle není nic jiného, bohužel. Párkrát jsem se zasmála, ale na dvě hodiny dost málo. Děj veškerý žádný, pouhá výplň mezi jednotlivými hudebními výstupy, které jsou na svou dobu asi perfektní, ale pro mě archaické a navzdory spoustě energie až moc umělé. Karel Gott už zde dokazuje ve srovnání s ostatními, že je jen fasáda, skrývající prázdný vnitřek. Místy pár zajímavých nápadů, ale většinou jsou jen nahozeny a obvykle vyšumí do ztracena (speciální zásahová jednotka, záškodnický plán bunkristů). Jindy a jinde působivá a silná dvojka S+Š se tu ztrácí mezi ostatními a jejich výstupy jsou daleko za jejich možnostmi (Na co myslíte padaje? Na svou ženu. A vy? Na jeho ženu. Hahaha, fakt vtipné.). Pro zachování rodinného klidu snad ani raději nehvězdičkuji. ()
„Víš, co je zvěd?“ - „Vim! Zvěd je ten, co donáší!“ - „Správně.“ - „Ano! Zrovna minulej tejden kluci jednomu nabili hubu.“ - „Správně…tak to budeš dělat ty.“ Překvapuje mě, že něco takového rozsahu (cca 130 minut) dostala na starost režisérská dvojka, která předtím točila jen krátkometrážní filmy. A ona nezkušenost s dlouhou stopáží se asi projevila, protože si pánové zjevně ukousli příliš velký krajíc. A také si pod pojmem muzikál představovali zřejmě něco jiného než já. Tím spíš, že cca 90 (!) minut chybějící pohybovou choreografii nahrazují jen nepřirozené úsměvy a mnohdy až umělý smích. Ale příliš to nefunguje ani jako čistě hudební film. Nemyslím tím hudbu (S. + Š. si klidně poslechnu) jako spíš fakt, že se tu prakticky nic neděje a hudební scénky jakoby ani neměly žádnou návaznost (jejich slepování se příliš nedaří). Počáteční humor je fajn (než se začne vytrácet) a v rámci žánru film opravdu začne fungovat, jenže to až cca posledních 30 min. Mezitím se však chvílemi dostavuje lehká nuda. Snad Bach promine, dám slabý průměr. ()
Na geniálně rýmované texty a chytlavé melodie písniček Suchého a Šlitra už od dětství nedám dopustit .. a není tomu dávno, co jsem skoro hrdě nosíval tričko s tučným nápisem MAKE MUSIC NOT WAR. Takže nic proti muzice, nic proti myšlence, ale co ten scénář? .. proč tak dlouhej? Kdyby tisíc klarinetů hrálo jen nějakých 90 minut oproti nepochopitelným 130ti, nebylo by zapotřebí vší té zbytečné rozpačité vaty a trapných situačních vtípků, Tereza s Babetou by mohly zaznít každá jen jednou a celé by to bylo mnohem stravitelnější. No co už. ()
Je zvláštní, že k nikomu z komentujících nedorazila Suchého poctivá slova o tom, že i Semafor, pokud měl přežít a jezdit na zahraniční zájezdy, musel čas od času udělat režimu úlitbu. Právě ona jsou ale klíčem k pochopení toho, proč se v tomto případě určitě nenarodil muzikál s pomyslným velkým M a film je vysvětlitelný jako řada kultivovaných kabaretních skečů (většina tvorby Semaforu má ovšem právě tento ráz). Obnovení práv smyslovosti a radosti ze života, jak lze počátek šedesátých let nejlépe charakterizovat, by ostatně ani víc nesneslo. Třicátá léta se nekonala, tíživost prvních poválečných ohlasů i přídělové ekonomiky pominula a mnoho lidí, kteří se v padesátých letech z nejrůznějších důvodů dostaly na index, se začalo vracet a smělo znovu tvořit (jen o vlas se do republiky mohla k tvorbě dostat např. i Adina Mandlová, mám-li věřit spolehlivosti zpráv, které rozhodně nejsou z první ruky). Ducha má film i tak dost, "držkovou", kterou dostává vyčpělý vojenský dril té doby, také nelze podcenit a pacifistický motiv, ztělesněný útlým hereckým mužstvím Jiřího Menzela, rovněž není bez půvabu. Jakoby mimochodem v pověstném druhém nebo třetím plánu film zachycuje první příznaky znovu se rodícího českého show businessu (obchodu podívanou v doslovném českém překladu). Připočteme-li k tomu skvělý orchestr, špičkové zpěváky nejen té doby (mihne se tu i Rudolf Cortés), vynikající herce, nevidíme důvod, proč by se Tereze Jany Brejchové ta úžasná show z kasáren neměla vydařit. Vždyť ... sestra do něj kopla a míč udělal hopla ... a náhle zmizel. Poslední záběr filmu snad, ale jiskřivá hravost a muzikálnost KLARINETŮ nikoliv. Přesto, že pro některé z nás, ty nejmladší (nikoliv jejich vinou) by film potřeboval odborné uvedení s dost obsáhlou historickou pasáží. Ale tak už to chodí. Když se na to lidské dopuštění dívám dnes, nemohu se ubránit dojetí při pohledu na tu velkou generaci a její dospělé skotačení. ()
Scatová duetová improvizace československých popstars 60. let byla nesmírně inspirující, ale s filmem nemá tohle nic společného. Jedná se o divadelní estrádu, která měla být minimálně o hodinu kratší. Většina písní nudí, vtipy jsou leckdy laciné a děj se vleče až hanba. Karlu Gottovi byl po tomto počinu odepřen přístup k psychadelikům. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (29)
- Písnička Tereza zazní ve filmu třikrát, ovšem pokaždé v jiné podobě: jako zpívané sólo W. Matušky, posléze poloinstrumentální verze v podání stejného zpěváka a nakonec jako duet Matušky a Karla Gotta. (Robbi)
- Natáčení probíhalo ve městech jako Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně či na zámku Kynžvart. (Lynette)
- Snímek patřil k nejdražším projektům své doby - stál 7 milionů korun. (hippyman)
Související novinky
Zemřel Jiří Menzel
Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)
České lázně ve filmu
Česká města se v průběhu let stala kulisou pro mnoho filmových tvůrců. Zrakům lokačních z českých i zahraničních filmů neunikla ani lázeňská města. A zájem o ně mezi filmaři stále je. Na výlety po… (více)
Reklama