Obsahy(1)
Nedostatečně vyzbrojená Rudá armáda ustupuje v roce 1943 před německými tanky k Donu. Hladoví vojáci, kteří fyzicky i duševně strádají, jsou decimováni při zoufalých obranných bojích. Je těžké nenechat se přemoci hrůzou a bezmocí. Civilisté z vesnic jim navíc spílají do zrádců, kteří zemi nedokázali ubránit… Film Bojovali za vlast byl natočen k 30. výročí konce války podle stejnojmenného nedokončeného románu Michaila Šolochova. Na rozdíl od většiny sovětských válečných filmů své doby se mu daří vyhýbat se přílišnému klišé a přepjatému patosu. Naopak disponuje dobře vykreslenými, uvěřitelnými charaktery, mezi nimiž vyniká hlavní postava, výřečný a chvástavý vojín Lopachin. Jeho představitel Vasilij Šukšin zemřel v pouhých 45 letech právě při natáčení tohoto snímku – zbývající scény tak musely být dotočeny s dublérem a předabovány. Mezi kvality Bondarčukovy vize sovětského ústupu patří i inovativní práce s kamerou od Tarkovského spolupracovníka Vadima Jusova. (Česká televize)
(více)Recenze (72)
Šolochov námět, Bondarčuk režie, Šukšin a Tichonov hlavní role = záruka vysoké kvality. Snímek který v podstatě nezestárl, vyvaroval se většiny dobových klišé a poměrně věrohodně zachytil ústup jedné sovětské jednotky za Don. Po vizuální stránce vynikající - obraz hořícího větrného mlýna, stáda ovcí mezi tanky, nebo vize raněného Zjaginceva se doslova vryje do paměti. Kamera spolu s hudbou vytváří chvílemi atmosféru, z které běhá mráz po zádech. Mezi sovětskými válečnými filmy patří "Bojovali za vlast" rozhodně k nadprůměru. ()
Skoro za 5 rudých.. Ve filmu se asi 3x plká něco o vlasti..a to je popravdě asi 2x více než jsem schopnej tolerovat.. A taky to občas zaškytalo v uvěřitelnosti průběhu bitev... Ale na druhou stranu, když se bojuje, je to pompézní a syrově šílené jako coppolova Apocalypsa ..A když se nebojuje, tak jsou vztahy mezi charaktery natolik nosné, že jsem se vlastně ani na okamžik nenudil. ()
Čeho se bojí ruská elita? – " V polovině minulého století už bylo jasné, že se rozpadnou koloniální říše s mateřskými zeměmi v Evropě. Současně s tímto procesem vznikaly v USA první geopolitické studie, které v několika alternativách rozpracovávaly následnou dominanci Spojených států na planetě. Samozřejmě, že centrem všech variant Americké světovlády muselo být eliminování geopolitického vlivu Sovětského svazu. Jedna z verzí byla zajímavá, alespoň pro mne, protože mi připomínala Hitlerovu hypotézu o nutnosti hledání nového životního prostoru. Ta se dala shrnout do následujících vět. Sovětský svaz, kterému Američané z propagandistických důvodů tehdy neřekli jinak než sovětské Rusko, obývá rozlohou největší světové, surovinami neobvykle bohaté území, zdaleka neodpovídající počtu jeho obyvatel. Jde fakticky o světové přírodní bohatství, na které nemají Rusové žádný přirozený nárok jenom proto, že se v těch prostorách narodili. Pokud Rusko světovému obchodu nedovolí, aby se na tomto, převážně neobnovitelném bohatství, mohl podílet, je svět oprávněn Rusko k tomu donutit třeba i silou. Nebyla to samozřejmě jediná platforma antisovětské politiky, ba řekl bych, že byla jednou z nejutajovanějších, protože skutečně až příliš připomínala jeden z původů nedávné světové katastrofy." (http://blisty.cz/art/72485.html) ___ Čeho se bojí americká elita? – Noam Chomsky vysvětluje skupině studentů, proč v Americe vládne kultura strachu, takto: "Předpokládám, že tato situace odráží strach a zoufalost. Žijeme v zemi, která se bojí. V USA je strach nezvykle silný. A proto se lidé smyšlenými strachy snaží nějak rozptýlit a zklidnit se. Americký strach je vlastně velmi zajímavý kulturní fenomén, který vychází ještě z koloniálních dob. (...) Velmi zajímavou knihu napsal literární kritik Bruce Franklin. Kniha se jmenuje War Stars a zabývá se vývojem populární literatury, čili literatury pro široké masy čtenářů, pro lid. Při popisu dneška se Franklin zaměřuje i na televizi atp. V jeho knize se stále navrací některé pozoruhodné motivy. Například v populární literatuře je to tato idea – hrůzostrašný a nelítostný nepřítel nás málem zničí, ale na poslední chvíli se objeví nějaký superhrdina nebo superzbraň, nebo skupina studentů, která v horách bojuje s Rusy, nebo něco podobného, a zachrání nás. Přičemž toto téma má jeden společný podtón – hrůzostrašný nepřítel, který se nás chystá zničit, se často ukazuje být tím, koho my utlačujeme. (...) Předpokládám, že takový strach je část všeobecné tendence. Nejspíše je tomu tak, že v hloubi duše víme, že když šlápneme někomu na krk, je to nesprávné. Že pokud jednou vykořisťovaní a potlačení povstanou a začnou se bránit, pak se octneme v nebezpečí. To je možná i půda pro různé vymyšlené hrozby. Takový paranoidní strach je v kultuře velmi neobvyklý." (http://www.alternet.org/noam-chomsky-why-americans-are-paranoid-about-everything-including-zombies?paging=off¤t_page=1#bookmark) ___ "«Nevládní» organizace NED (která u nás dlouhodobě spolupracuje s Člověkem v tísni) s celkovým rozpočtem 100 milionů dolarů na rok je financována především americkým Kongresem a vládou USA, což kredibilitě této instituce příliš nesvědčí. NED zahájila činnost v roce 1983, kdy v Bílém domě úřadoval prezident Ronald Reagan, aby «prosazovala demokracii». Přeloženo z řeči americké vlády a Pentagonu – šlo a zároveň jde o klíčovou instituci participující na destabilizaci, převratech a svrhávání cizích vlád, jejichž představitelé mají tu smůlu, že jsou na kordy s Washingtonem. (http://blisty.cz/art/72493.html) ___ Italský časopis Politico odpovídá na otázku, proč se Rusko rozhodlo riskovat své miliardové obchodní vztahy se Západem: "To proto, že Rusko si již neváží Evropanů tak, jak si jich vážilo po skončení studené války. Rusko si myslí, že vše, co dnes zajímá Západ – to jsou peníze." (http://www.politico.com/magazine/story/2014/03/russia-vladimir-putin-the-west-104134.html?ml=m_t1_2h#.UxQ30JiJTgy) ___ Toto není film o válce, ale o lidech, kteří MUSELI bojovat. I proto je to více soubor jednotlivých lidských portrétů než jeden ucelený příběh, což si uvědomoval i sám autor literární předlohy Michail Šolochov, který psal knihu několik let a nakonec údajně rukopis před svou smrtí spálil. Portréty vykreslují proměnu mírných lidí, když válka krystalizuje charakter každého z nich. () (méně) (více)
"Gospodin nenechaj ma umrieť..." Myslel som, že všetko zásadné na tému vojnový film som zo ZSSR už videl, ale toto mi nejako ušlo. Alebo presnejšie vedel som o ňom, ale myslel som, že je to jedna z tých sovietskych sračiek. Zbadal som však meno Bondarčuk a bolo rozhodnuté. Film má poctivú stopáž, niektoré scény najmä bombardovacie sú skvelé, ale najviac ma zaskočili dialógy, ktorých je tu pomerne dosť, ale sú skvelé a takmer bez zbytočných propagandistických kecov. Rieši sa tu život bežného vojaka na fronte, kde každý z nich prežíva svoje problémy a minipríbehy. Vtipné momenty sa myslím vydarili, vždy keď sa ozýval chlapský smiech, smial som sa s nimi. Vnútorné dialógy mi nevadili a najviac sedeli Bondarčukovi pri scéne, kde ho raneného z obrovského krátera ťahá mladá sestrička. Malý počet hodnotiacich ma trochu prekvapuje. ale som rád, že som mu dal šancu a svoju kvalitu si film obhájil. Videné na STV2 pri príležitosti 70. výročia od ukončenia 2. svetovej vojny. 80%. ()
V polohe vojnovej drámy ako celku som od Bondarčuka čakal trocha viac. Na rozdiel od jeho Vojny a mier tu vynikla skôr celková atmosféra vojny a bezprostredná, očakávaná smrť, ktorá bola cítiť snáď v každej scéne. Samotné vojnové bitky sa mi však zdali iba priemerné a miestami málinko teatrálne. Nad hrdinským pátosom sa nezamýšľam, to vzhľadom na straníckosť proste muselo byť, hlavne keď na Done vtedy Rusi dostali riadne na frak. 75/100 Videné počas Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou. ()
Galerie (17)
Photo © Mosfilm
Zajímavosti (5)
- V jedne ze scén lze v pozadí vidět po řece plující křídlový člun. Ty však v době války ještě neexistovaly. (Aelita)
- Vasili Šuškin, představitel Piotra Lopakhina, zemřel během natáčení. (Terva)
- Ve všech scénách útoku německých letadel messerschmittů byla použita reaktivní latadla L-29 Volgogradského centra letecké přípravy DOSSAF (Dobrovolná společnost pro spolupráci s armádou, letectvem a námořnictvem). (Aelita)
Reklama