Maestro

Bradley Cooper má už spolu s tímto filmem na kontě 12 nominací na Oscara napříč různými kategoriemi. Pokud by však nějakou náhodou začal sbírat sošky za tento film, neubránil bych se pocitu mírného znechucení. Maestro je zhruba v první hodině poměrně sebevědomě natočený životopis, který mě čistě vizuálně bavil sledovat, nicméně s přibývající stopáží se vytrácí jakákoli ambice diváka čímkoli zaujmout a přejde se do nudného a bezduchého prezentování jednotlivých epizod z Bernsteinova života. Scénář je velmi plochý a jednotlivé dialogové výměny nejsou dostatečně nosné, abyste se jakkoli vcítili do hlavních postav. Zároveň mi přijde až trestuhodné, jak malou roli hraje ve filmu hudba. Film jednoduše absolutně rezignuje na to ukázat, co dělalo Leonarda Bernsteina Leonardem Bernsteinem. O to méně pak funguje pomyslný vrchol filmu, tedy scéna ze závěru Bernsteinova dirigování Mahlerovy II. symfonie. Záběry ze skutečného koncertu vás pro jeho život, tvorbu a hudbu jako takovou nadchnou desetkrát více, než tento vyprázdněný film. (12.02.2024)

Nějaké srdce v tom bije, o tom žádná. Ale taky to svým do očí bolavým způsobem moc škemrá o ceny. Nedokázalo mě to vtáhnout. Vlastně do ničeho. Do hudby. Do Maestrova života, lásek, aférek, k dětem. Pouze při dirigování orchestru jsem si všimnul Maestrovi síly i života ve filmu. Vše mezitím je klasika, která je velmi(!) nezáživným způsobem divákovi servírována, jako by šlo o showreel herectví a dobového filmu... Ačkoli mohou být herecké výkony přesné, nedokázal jsem se zbavit dojmu, že obě hlavní role velmi často přehrávají. Je to až úkaz. Sledoval jsem herce, kteří hrají dobře, ale pořád jsem cítil, že jsou to herci co hrají... dobře. Postavy, nikoli herce, jsem vnímal opravdu jen málokdy. Nebýt poslední fáze filmu, kterou jsem si napůl prošel, asi by mě Maestro Bradleyho Coopera nechalo naprosto chladným. V poslední třetině jsem konečně i zapomněl, že sleduji herce a film začal konečně žít, paradoxně s s tím co se začalo dít. Jakoby poslední třetina byla tím nejupřímnějším z celého filmu. To všechno předtím je “jdeme si pro ceny”. Já škodolibě doufám, že ne. Vyhoněnina. (06.01.2024)

(6/10). Rozmohl se nám tady takový nešvar. Plno známých režisérů točí své vysněné projekty, do kterých vkládají kus sama sebe. Ovšem divákům jejich díla nic neříkají. Maestro je po vzoru mnoha dalších projektů, snovým dílem režiséra Bradleyho Coopera, který zároveň ztvárnil jednu z hlavních rolí. Nicméně výrazně doporučuju fanouškům jeho předchozího projektu Zrodila se hvězda, aby si tento snímek nepouštěli, protože tohle je něco úplně jiného, než jeho debutový snímek. Stačí se poohlédnout krapet do minulosti a objevíme plno sourozenců podobného ražení. Někteří z nich byli dokonce stejně jako Maestro nominováni na Oscara - zdravíme Manka. Ovšem v případě Manka to neskončilo až takovou nezáživnou katastrofou. Maestra bych zařadil někde na úroveň Belfastu od Kennetha Branagha. Stává se to už takovým nepsaným pravidlem, že v takovýchto případech zvítězí forma nad obsahem a u Maestra to platí dvojnásob. Máme tady opravdu překrásné záběry kamery, která poletuje okolo hlavních představitelů a dělá všemožné piruety, jako dirigentská taktovka. Je z toho doslova kamerová symfonie. Po stránce audiovizuální se snímku nedá moc co vytknout. Kde to ovšem patřičně skřípe je scénář. Osobně jsem velkým fanouškem filmové hudby a občas přičichnu i k té klasické, takže jsem se na snímek vlastně i těšil. Moje očekávaní směřovala především k hudebním vystoupením, které slibovaly heroický výkon Bradleyho Coopera. To jsme skutečně dostali, protože jde vidět, že tomu herec obětoval skutečně moře času. Ovšem těch hudebních čísel je zde trestuhodně málo a místo toho se utápíme v rodinném pletichaření. Ten film vlastně není tak úplně o Leonardu Bersteinovi, jako spíše o jeho manželce. Tu ztvárnila perfektní Carey Mulligan, která se stala hlavním středobodem celého snímku. Její herecký výkon místy dokonce zastínil i samotného Coopera, což je obdivuhodné. O to víc, když jsem zjistil, že byla během natáčení těhotná. Divák se tedy ve většině stopáže namáčen v depresi s ostatními postavami a ke kráse hudebního řemesla ani moc nepřičichne. V konečném důsledku je Maestro velice líbivých snímkem, do kterého režisér vložil kus sebe sama a na obrazovce to jde opravdu poznat. Snímek však vrcholí až ve svém třetím aktu, kde dostane utrápený divák konečně nějakou uspokojující náplast. Dostane opojné jedno záběrové dirigentské představení, které je nejen hereckým koncertem samotného herce, ale také všem zúčastněných. Respekt již několikrát zmiňovanému herci, že se vůbec do takového filmu pouštěl a NETFLIXU, že umožní tvůrcům dělat jejich vysněné projekty bez většího dozoru. "There's a saying in Chile about never standing under a bird that's full of shit. And I've just been living under that fucking bird for so long, it's actually become comedic." (02.03.2024)

Na tenhle film jsem se těšila skoro 5 let. Leonard Bernstein byl velikán klasické hudby i muzikálové hudby a jeho nesmrtelnost mimo jeho skladatelství a dirigenství tkví i v tom, že byl velkým a veleúspěšným popularizátorem klasické hudby. Na jeho "výchovňáky" chodili lidé napříč generacemi, včetně těch nejmenších, ty pak byly zaznamenány na filmový pás a patří k pokladům dodnes. Bradley Cooper je Leonardovi neskutečně podobný a jeho řeč těla je strašně přesvědčivá, je potěšující koukat se na to, že ve filmu o hudebním skladateli hlavní hrdina opravdu hraje na klavír to, co my slyšíme, a že perfektně diriguje, to je balzám. Ale já se těšila, že ve dvouhodinové poctě tomuto velikánovi uvidím průřez jeho životem, že se dozvím, jak studoval, o jeho začátcích, o tom, jak tvořil třeba West Side Story, prostě něco nového a zajímavého. Místo toho jsem se dvě hodiny dívala na to, že byl slavný hlavně svými homosexuálními vztahy. Ano je mi známo, že byl bisexuál, ale to opravdu není to hlavní, co by v tom filmu mělo neustále být připomínáno, lidé takového talentu a vyjímečnosti bývají často výstřední, ale dnes to není lidem podáváno jako zvláštnost, ale jako něco, co je třeba dát do popředí zájmu, to je to, co se dnes nosí, vyzdvihovat tyto detaily. To je "netflixovská" ideologie. Film mě strašně zklamal, jelikož z celé velikosti Bernsteinovy osobnosti vidíme jen člověka, který se zmítá mezi láskou k ženě, s kterou si rozumí po duševní stránce, láskou k dětem a potřebou tělesného vztahu k mladým studentům mužského pohlaví. Trochu málo na tak zajímavý život. Zůstává tedy jen krásná hudba a skvělý výkon Coopera jako herce, po režijní stránce hodně zklamal a slavní producenti taktéž. Smutný pohled na dnešní USA. (04.01.2024)

(10/2024) / Na začiatok, vôbec to nebolo také zlé, ako som podľa niektorých recenzií čakal. Áno, súhlasím, toto je film, ktorý by sa mal robiť, až keď má režisér niečo odtočené a nie ako druhý film. Je v tom cítiť to nadšenie, ale ako celok sa to Bradleymu podľa mňa trochu rozpadlo. Ten film je asi iný ako diváci čakali, o Bernsteinovi som sa dokopy nič nedozvedel, ale mám z toho proste príjemný pocit. Príjemný pocit, že som videl emočne a obrazovo zaujímavý film, s dobrými výkonmi a spracovaním. A to nie je teda málo. (7/10) (05.02.2024)