Nadějná mladá žena

Neakční Death Wish pro éru #MeToo. Skvělý scénář, v němž nikdo a nic není jen černé nebo bílé. Empatické k obětem, neprvoplánově kritické k viníkům. Předpokládám, že spousta chlapů tohle náramně provokativní dílko pokrytecky zavrhne předem, aby předešli tomu, že by se po jeho zhlédnutí mohli cítit provinile... 75 % (24.01.2021)

Nemrdaná stará pizda je na vulvu postaveným tupým manifestem zoufale netknuté feministické vagíny, jehož jediným účelem je na vlně hnutí #metoocunt hystericky černobíle vykřičet do světa, jací jsou chlapi sexistická a šovinistická hovada. Já, erudovaná kapacita v oboru, se ovšem s kolegyněmi velkobritskými psychovložkami u tohoto tématu nepatrně rozcházím v odborné terminologii. Tam, kde ony angažovaně žonglují s termity jako „primitivním maskulinním chtíčem fyzicky i emocionálně brutálně viktimizovaná ubohá žena“, já neváhám použít, dle mého objektivního názoru daleko výstižnější, „vypatlaná až nesvéprávná labilní kráva, co si konečně poprvé a patrně naposled zašukala“. No řekněte sami, jak jinak byste determinovali pypku, která dobrovolně vleze na obvyklý školní zpitý qartýr plný nadržených, ožralých fotbalistů, o nichž všude kolují prznící legendy, tam se zduní jako prase do bezvědomí a čeká, že se odtamtud ráno vypotácí neposqrněna jogurtem a s romantickou plísní bratrů Nedvědů na rtech? To je něco, jako by podepsala smlouvu na natáčení porna a na plac naběhla neochvějně přesvědčena, že ji tam vyprcají jen počítačovými efekty. Labilní a výhradně účelové jsou zde i pohnutky od přirození kafilerně odporné Kery Chuligán, které na tom qartýru nikdo karburátor nesešteloval, protože i rumem totálně komatizovaný nadrženec má své hranice a důstojnost. Kluci vykropili hrobku jen její BíeFeFce, která tu strašlivou újmu, ač u toho byla na sračky a o ničem nevěděla, prostě nerozchodila, a z toho příšerného posttraumatického stresu kopla do kalendáře. Načež si milá vyrachtaná Kery stanovila jako životní poslání mstít se všem těm odporným šovinistickým sviním tím, že jim vždycky v nejlepším uteče z pod čuráka a dělá si pak čárky do deníčku. Prostě řídký a přiblblý poševní šlem ala #jajsemtakykrava. Ale má to alespoň šťastný konec, a na světě je stále převaha samic, které po troše té vulvoskopie u psychiatra neskončí, a naopak chtějí nášup, tudíž budu nebývale milosrdný. Epilog: Celou dobu mi to připomínalo onen sice kapku košilatý, ovšem pravdivý příběh s poučením o blondýně, která vlezla do baru, kde sedělo asi třicet horníků, a poručila si vodku. Pak hned druhou, třetí, čtvrtou ... Když už po desátém frťanovi kapku vrávorala, začalo ji osazenstvo povzbuzovat a kupovat ji další, a jakmile byla na hadry, celý bar ji pečlivě altruisticky omrdal. Druhý den se objevila znovu a situace se opakovala jako přes kopírák - vodky, ještě více vodek, povzbuzování, koma, grupáč … Třetí den naběhla k baru a povídá: „Dneska bych si dala fernet.“ A barman na to: „Ale copak, copak, slečno, naše vodka už vám nechutná?“ „Ale kdeže, chutná, chutná, je vynikající! Akorát mě po ní vždycky děsně pálí kunda.“ (03.05.2021)

Motivace hlavní hrdinky korespondující s mánií kolem MeToo bych ještě dokázal překousnout, ale já jsem nějak nepochopil princip onoho křížového tažení proti prasákům. Hlavní hrdinka simuluje opilost, nechá se klofnout a odtáhnout číhajícím predátorem a když má dojít na věc, odhodí masku. To by bylo OK. Jenže místo toho, aby dotyčného alespoň trochu pochroumala, zaútočí na něj psychicky a srazí mu sebevědomí. To už ale OK není, protože to působí směšně. Zajímavější je film od chvíle, kdy se začne věnovat tomu hlavnímu zločinu, ale to se zase nejedná o nic, co by tu ještě nebylo. Samotný závěr zpočátku potěšil, ale vzápětí zkalamal a až příliš mi připomínal -PRO NĚKOHO SPOILER- teenagerskou verzi Nebezpečných známostí. Nicméně nemůžu říct, že bych se nudil a všechna hluchá místa dokázala vyplnit výborná Carey Mulligan, na kterou bylo radost pohledět. Ale čekal jsem trochu víc. 65% (07.06.2021)

Tohle mi nečekaně sedlo. Je fakt, že se film zpočátku tváří dost jinak, než nakonec vypálí, a tím myslím hodně jinak, ale zaujalo mě to, jako už dávno máloco a ačkoli si na tvrdě feministické pohádky až tak nepotrpím, tady se mi Emerald zase jednou trefila do vkusu. Carey Mulligan se mi jako mladé naivní, unylé tele příliš nelíbila, ovšem s věkem přichází její charisma, které mě po čertech baví. Tady to táhla od A-Z a řekla bych, že levou zadní. Nebudu odhalovat zápletku, která navíc byla i docela předvídatelná, ovšem elegantně natočená, že nemám problém ani s dějem, ani s finále, však krom tohoto psycho příběhu se mi vybavil i psycho příběh jiný, který reálně znechutil nejednu duši ostravskou. V tomto se věc měla obráceně. Půl druhé dekády tomu "úřadovala" na Stodolní jedna zamindrákovaná pizda, která se tvářila, že neumí do pěti napočítat, andělsky pomrkávala na všechny kolem, tichá voda břehy mele, protože potřebovala nějakému ňoumovi na krk pověsit haranty. A tak číhala u baru, až pánové nad ránem přeberou, nádherně zafintila, že je sama na moll, že ji nohy nenesou a vinný nevinný, už se chlapík vezl na lopatě v tágu k ní domů. Tam se vynasnažila, no jako po třech vineách, činila tak zcela cíleně, chlapi nad ránem prchali (dost jich bylo i zděšených a provinilých, ale pal to čert, jejich přešlap), ovšem jako bonus je čekal regulérní stalking, vyvolávání, nekonečné SMS, nahánění po barech, nebo různé pičaté výmysly ubrečené, zlomené chuderky, která bez jeho přítomnosti rázem neumí pustit ani mikrovlnku, taky hlášení známek ze žákajdy jednoho nebo druhého dítka, které chlap kolikrát ani neviděl, pozvánky na školní besídky, naháněčky, výčitky a protože byla zjevu sice relativně příjemného, ale blbá jak houpací vraník, zarúbala zcela nekriticky i docela vysoko a oni ti chlapi nejsou úplní blbečci. Fakt že ne. Naštěstí ne. Narazila solidně a jakmile vyrukovala s esem nejvyšším, se znásilněním, napálila do zdi, jako málokterá. Ona už i tehdy existovala záznamová technika, kdy si gentlas, který jí přitáhnul do vchodu ke schránkám prozřetelně vše nahrál a jakmile na druhý den začala se svou znásilněnou písní, přičemž maník ani nepokračoval nahoru, chlapík ji s výsměchem že: "S ožralýma mrtvolama zásadně nechrápu." a nahrávkou poslal, kam slunce nesvítí a tam ta ludra tleje dodnes. Svět je malý, pánové si to řekli, ostuda se rozkřikla, dobře to dopadlo, ale několika z nich připravila skutečně velmi nepříjemné chvíle, přičemž ani v posteli se kolikrát neskončilo. Pointa? Neřekl by to do ní nikdo. Jak se u jednoho stolu sešlo několik lidí, kteří hodili do placu SMS, nahrávky hovorů, rukou psané dopisy na adresy, bylo to jako z hororu. Ve filmu šlo o něco úplně jiného, ale pokládám za fér, vzpomenout i toto. Činím tak ráda. Dodnes se neví, kolik chlapů takhle prohnala. (04.04.2021)

Přišlo mi to jako taková "dětská" revenge jízda. Tím myslím bez gore a krve. Vše za pomocí psycho nátlaku a ani tady to nebylo nikterak vyhrocený. Navíc jsem měl velkej problém s obsazením hlavní role. Carey Mulligan moje sympatie zrovna nezískala a do téhle role se mi prostě nehodila. Navíc na mě nepůsobila jako 30letá. Koukatelný to rozhodně je ale že by si to mělo zasloužit všechny ty ceny to si rozhodně nemyslím. Ale chápu, že tenhle revenge kousek je spíš určenej pro nepříliš otrlé diváky(běžný filmový konzumenty). (27.11.2022)