Nadějná mladá žena

Budu SPOILEROVAT. Jsem dost zklamaná. Námět je velmi zajímavý a Carey je ve své roli v rámci možností daných jí scénářem fantastická, ale celé to bylo nějak... rychlé, nějak mimo. Špatně se mi to sledovalo, protože napětí mezi jednotlivými scénami hrozně kolísalo, jako by to chtělo ještě jednou vyrendrovat, ale tentokrát se na to dívat z velmi velké dálky a podle toho dělat úpravy. Tomu pocitu divné pachutě hodně pomáhá to, že film postrádá pořádně napsanou mužskou postavu (nebo obecněji řečeno protiváhu hlavní hrdince, v případě tohohle filmu by to nejspíš měl být muž, ale není tam ani taková žena). Bo Burnham mi sice přišel v první části skvělý (a asi jsem ho tady osobně viděla poprvé, ačkoliv jsem si vědoma, že jsou z něj posledních pár let někteří mí známí na zadku, a je snadné vidět proč), ale nakonec ho autorka nebrala jako hlavní postavu, ale jen vedlejší loutku, a ukončení jeho příběhu/oblouku/vývoje je trestuhodně odbyté. Scéna, kdy mu hrdinka pustí video, měla mít mnohem větší váhu a měla být mnohem víc rozpracovaná. On nedostal vůbec šanci se projevit a ona nijak nevybočila ze svojí odosobněné, traumatem i odhodlaností vytvořené umělé persony. Asi se v tu chvíli projevilo, že Burnham přece jenom není herec, ale jenom charismatický týpek, a že autorka viděla pointu svého filmu v něčem jiném. Mně osobně tedy bylo líto, že vztah, který pro hlavní hrdinku představoval protipól k jejímu dosavadnímu extrémnímu emocionálnímu vyprázdnění/utrpení a náznak možné cesty pryč z něj, nedostal důstojné kolíčky do rakve. O ostatních mužských ani nemluvě, to už byly vyloženě (bezcenné) karikatury. Myslím si, že i film o tom, jak jsou fratboys příšerní, by je měl zobrazovat jako opravdové lidi. Ke svému velkému překvapení jsem u svatby začala brečet, na rozdíl od mnoha dalších brečení u mnoha dalších filmů jsem to vůbec nečekala a nebyla si jistá proč a co to spustilo. Jako nejpravděpodobnější se mi po určité deliberaci zdá, že mi prostě bylo líto zmařeného života. Autorka své nepravděpodobně načasované, "podvratnou" hudbou podbarvené divadlo nejspíš zamýšlela jako happy end, nicméně pro mě je těžké a skoro nemožné takový konec brát jako triumf. (24.02.2022)

Téma znásilnenia a pomsty prináša väčšinou silné filmy, od drámy až po horor. Toto nie je ani jedno z toho. Očakával som silný zážitok, dostal som nejakú kvázi komediálnu verziu Carey Mulligan, ktorá za toto získa nomináciu na oscara. Film nie je príliš vážny, je vyslovene o pomste, ktorá je zobrazovaná vo forme čierneho humoru. Zaradenie pesničky od Paris Hilton do repertoáru alebo aj husľová verzia Britney Spears (Toxic) pred záverečnou scénou pomsty v sestričkovskom kostýme mi dávalo pocit, že trailer ma navnadil na niečo lepšie než som dostal. V závere som však neľutoval, lebo posledných 15 minút má v sebe všetko, hlavne prekvapenie i chytrosť. Takže nakoniec ide naozaj o originálny a nadpriemerný film. (01.01.2021)

Vidieť to pred Oscarmi, bolo by to za štyri. Paradoxne práve Oscar za scenár musí v divákoch vzbudzovať vyššie očakávania, než len solídnu žánrovku s umne zabudovaným presahom. A to určite nie len v zmysle jednoduchej metafory "hollywoodske kauzy prenesené do prostredia medikov", ale (možno najmä) posadnutosť západného (samozrejme nielen) sveta kariérou a spoločenským postavením a do tretice starým známym múdrom, že pomsta vám na vnútornej pohode dvakrát nepridá. Ono je to tu vlastne šikovne prepojené, pretože to spolu úzko súvisí. Prečo ale bolo opomenuté také Never, rarely, sometimes, always? Určite artovejšia záležitosť na podobnú tému, i keď samozrejme s úplne iným dejom aj vyznením. Takže zase sme na začiatku, ten Oscar v očiach nových divákov lačných po oscarovom diele snímke skôr uškodí. 70% a osobne som záver zožral, proste niektoré veci chcem vidieť dopovedané, tu čisto kvôli škodoradosti. Vlastne to mohlo ešte pokračovať... (17.05.2021)

Tak třičtvrtiny sledovací doby sem věřila, že v tom vidim ironii a jemnej černej humor. Že ta holka táhne svéráznou káru odplaty, bylo jasný vod začátku, jenže vona ji nakonec dotáhla do zcela absurdních výšin a já posledních 15 minut čučela nevěřícně a s votevřenou hubou. Jako dobrý, už dlouho jsem neviděla takhle dobře odehranej a originální thriller s výstavní snůškou toxickejch kreatur! (25.03.2024)

Docela zvláštní film, který se zabývá tématikou Me too. Ze začátku to člověk moc nechápe, ale pak to všechno začne dávat smysl. Cassie má 30 let, pracuje v kavárně a bydlí u rodičů. Její jediná zábava je lovení chlapů v barech, kteří by ji chtěli zneužít. Snaží se jim dát lekci a dělat určitou osvětu. Poté se dozvíme o příběhu její kamarádky, které znásilnění na škole obrátilo život vzhůru nohama. Film se pak mění v revenge movie a my sledujeme její pomstu. Dost často se ale nestane to, co bychom čekali. Konec je docela drsný, nečekaný, ale zajímavý. Každý si z toho odnese něco jiného. Určitě bych chtěl vyzdvihnout skvělý výkon Carey Mulligan a možné oscarové ambice. "Byli jsme ještě děti." (20.02.2021)