Doupě bílého červa

Stoker byl údajně v době psaní předlohy na drogách. Nevím, nakolik je románu film věrný, ale mám pocit, že režisér a scénárista v jedné osobě se ochotně vcítil do ducha díla nejen obrazně :). Výsledkem je dojem, že název krypticky odkazuje na doupě prvního dealera v Británii. Děj je nelogický a chaotický, jak se dá vzhledem k výše uvedenému čekat, ovšem svým způsobem s nutnou tolerancí a pokud možno s pár promile v krvi je to sranda. Líbila se mi ovšem filmová verze lidovky D'Ampton Worm song. (27.06.2011)

Toto je opäť jeden z hororov, ku ktorému ma viažu príjemné spomienky na hororové detstvo. Keby som ho videl dnes po prvýkrát, asi by bolo hodnotenie dosť nízke. Lenže nostalgia je jednoducho nostalgia, a aj keď v dnešnej dobe takýto film už nikoho nemôže vydesiť (upírske orgie mi dokonca pripadali poriadne smiešne), stále má niečo do seba. Proste jeden z filmov, na ktoré sa nedá zabudnúť. (06.08.2010)

Béčkový horor podle málo známé literární předlohy B. Stokera napsané v duchu klasického gotického románu. Režisér Russel ho zmodernizoval, upravil a zejména mu vtiskl erotický náboj. Díky zručné režii je film koukatelný, přestože scénář je zmatený a fakticky hloupoučký. Atraktivní herecké obsazení, kdy film nevyžaduje ani tak skvělé herecké kreace, jako fyzickou přitažlivost. Celkový dojem 50 %. (30.12.2007)

" Verím, že sme zrejme iný plaz a verím aj v reinkarnácií." Chcem sa pozerať na nejaký sentimentálny romanticko-hororový film s nahou uctievajúcou dievčinou. V tomto filme nielenže dostanete skoro nahú Amandu Donohoevú, ale aj ľudských uctievačov diabla a obrieho zeleného červa! Červ je pekne nechutný a rád si pochutnáva na pannách, ale neohrdne ani inou pochúťkou. Ken Russel mi už predtým dokázal svoje kvality (napr. pri filme Gothic) a opäť sa vracia ku svojim koreňom aby napodobnil svoje staršie počiny a ukázal divákom schopnosť B-čkového filmu s menším rozpočtom, ale zato kvalitnou atmosférou, na akú nikdy v živote nezabudnete 80 percent. (23.12.2009)

Legenda o velikém bílém červovi přežívajícím po staletí v jeskyni, který pojídá lidi, se zdá býti skutečná, jak opravdové hadí kousnutí! Vcelku netradiční horor pojatý místama bizarně a halucinačně úchylákem Kenem Russellem, má skutečně šmrnc. A to nejenom zpracováním, hercema, výpravou, maskami, kostými, ale i velmi vkusnými komediálními prvky, co vůbec nesrážejí výslednou atmosféru a děsivost. Má to díky tomu poutavou formu a krásný tajemný nádech motající se kolem uctívání kultu boha Dionýsa. Nečetl jsem předlohu Brama Stokera, ale tohle mě sakra bavilo. Navíc Hugh Grant ve svém raném období, kdy se patrně o něm tolik nevědělo, tak jako dnes. Počet procent u mě znamená spíš nepochopení oné nadsázky, protože Doupě bílého červa si vůbec na nic nehraje, utahuje si v míře z ostatních a když od začátku přistoupíte k tomu s očekáváním komediálního hororu, tak by se vám to mohlo líbit. Jsem nadmíru spokojen. (15.12.2014)