Jeden gól

Taikův jemný, lidumilný novozélandský humor je mému srdci fakt blízký a ještě když se tu dá dívat na mnou milovaného Fassbendera, jsou to jenom plusové body. Není to kdovíjak divoký humor, ale není to taky ten americký na sílu tlačený debilní humor plný dvojsmyslů, ale humor dobrých srdcí v podání samojských lidských figurek, které to s vámi vždycky budou myslet dobře ve svém pozitivním přístupu k životu. Za mě by se měl Taika drže těchto svých malých, upřímných a silně oduševnělých komediálních předloh a ne se falešně chytat tzv. magnetů na peníze jako jsou blockbustery o trapných Marvel světech, které člověku nedají nic. Tohle je totiž čistokrevné duševní wellness. (17.02.2024)

Je to takový ten feelgood film, kde se nic moc hrozného neděje, je to celou dobu na pohodu, jsou tam hlavně emoce a příběh o napravení. Jeden gól tohle všechno má. Jen je hrozná škoda, že tu vůbec (nebo tedy skoro vůbec) nefunguje humor. Vážná linka je tu o dost funkčnější. Jakmile Waititi zkouší ten svůj praštěný ostrovtip, spíš se cítíte trapností nesví. Ale vesměs dobrý film. (31.12.2023)

Jak jde o nový film Taiky Waititiho, hned jsem v pozoru. Navíc tady si zvolil fotbalové téma, tak nebyla možnost tomu nedát šanci. I když ale film námětem hodně přirovnávají ke Kokosům na sněhu, tak musím říct, že Michael Fassbender není John Candy. Legenda v žánru to prostě nebude. I tak ale uznávám, že jsem se zde nasmál víc než dost. Má to přesně ten režisérův komediální rukopis, hezké prostředí a průběh přesně typický podobně laděné komedii. Takovou si prostě chcete pustit, abyste si u ní krásně odpočinuli. Myslím, že bych s chutí zvládnul i seriál a byl se všemi těmi postavami klidně častěji. Obyvatelé Americké Samoi mi díky tomuto filmu přirostli k srdci. (13.03.2024)

Takoví milí lidé. Takový milý film. Kopanou jsem hrál naposledy na střední a jsem asi tak dobrý hráč jako Fassbender, ale přesto na mě Waititiho pohodová komedie parádně zafungovala. Bizarní epizody z poznávání americké Samoy a tréningové koláže korunuje nepřekvapivě první zápas. Fotbalové kokosy na sněhu. Přesto to nejlepší a nejsilnější co Jeden gól předvedl není komediálního rázu. Při poločasovém proslovu na chvilku film přepne a díky Fassbenderově silnému výkonu člověka neuvěřitelně i zasáhne. Vytáhne na povrch temnotu a nečekanou krutost světa. Proti tomu se dá bojovat jen tak, že si užíváte života a snažíte se zabavit, ne že se točíte ve spirále sebedestrukce. Teda tak to Waititi podle mě myslel. (17.02.2024)

Mám rád fotbal a nepokrytě si užívám styl Taiky Waititiho, takže jsem tak nějak počítal s tím, že se mi jeho nový počin bude líbit. A nemýlil jsem se. Jeden gól sice neoslní originální příběhem a stojí na vcelku jednoduchém poselství, ale výsledkem je tak pohodový film, že mi to vůbec nevadí. Celý tým včetně kouče Thomase Rongena totiž diváka od začátku baví a není vůbec složité jim držet palce. Vše doplňuje typický humor, který je místy brilantní, ale měl jsem pocit, že zrovna v tomhle aspektu mohl režisér klidně ubrat, jelikož to občas nečekaně trochu drhne a menší kadence vtipů by možná neuškodila. Vynahrazuje to však konec, při kterém na mě překvapivě silně emočně dolehl trenérův proslov v šatně a s ním související zvrat. Následné finále jsem si navzdory klišé neskutečně užil a během závěrečných titulků se jednoduše nelze ubránit širokému úsměvu. Vše umocňuje fakt, že (skoro) takhle se to skutečně stalo. Velmi příjemná záležitost, která je zkrátka jednou za čas potřeba. 7/10 (08.01.2024)