Starci na chmelu

Těšil jsem se na romantický příběh o lásce k tekutému chlebu národa našeho a dočkal jsem se bohužel jen lásky mezi lidmi, přičemž pivíčko se za celou dobu neobjevilo jediné. Celkový děj byl úplně o hovně. Zasmát se dalo několika málo hláškám, které bych spočítal na prstech jedné ruky a mému uchu lahodilo několik krásných a vysoce chytlavých písní. Až v průběhu snímku jsem pochopil, že se dívám celou dobu na asi 10x propadnuvší 25leté středoškoláky. Do té doby jsem měl pocit, že sleduji záběry z dobové kumunistické chmelové plantáže. Jsou filmy,které nezestárnou a pak jsou filmy, které se snaží zavděčit svým chlebodárcům propagováním jejich myšlenkového směru a takové filmy zestárnou velmi rychle - zpravidla změnou uznávaného myšlenkového směru. Obávám se, že z této komunistické propagandy už nezůstalo nic než pár krásných písniček. [58 %] (26.07.2020)

Tak ja tu žiadne výnimočné dielo nevidím, akurát mi to príde ako slabá socialistická variácia na 'Pomádu'. Príbeh je prostučký, možno o to lahodnejší, čo sa o pesníčkach nedá zďaleka povedať. Okrem gitarového tria, ktoré s úvodnou melódiu len menilo texty. Všetky ostatné muzikálové vystúpenia som musel pretáčať. Veď keď v refréne odznelo: "Aká vlastnosť robí z človeka ľudskú bytosť? - Pospolitosť." :D. Koniec! Nebyť tých stupídnych songov, dám možno o hviezdičku viac. Takto len slabých 60%. (03.03.2008)

Zatímco se pokrokoví lidé snaží dát najevo, jakou jedinou správnou barvu mají ty důležité životy, zde, v zaprděném Knedlíkolandu, zcela prostém kvalitního vývoje, televize vysílají podobné hnoje (rým je zcela náhodný). Z pohledu člověka, co si každý den hned po ránu flagelantsky sešlehá zádíčka bičem provinění za svůj původ i orientaci a urputně se pak snaží fixkami tmavších odstínů uvést obličej do společensky přijatelného stavu soudím, že film je naprosto rasistický! Kde jsou Afričané, Afroameričané, Asiaté, Indiáni, Inuité, o Sinhálcích nemluvě? Pepík Laufer to se svým španělsko-židovským původem sám nevytrhne, neboť zbytek osazenstva svítí jako halogenka v nosorožčí řiti. Pravda, najdou se polehčující okolnosti. FIlip četl zajímavou literaturu, kupříkladu. Celkové vyznění snímku naleptává autoritu.... autorit. Kolektiv působí chvílemi velice komunitně (ovšem pozor, nepleťte si nás, nové, pokrokové lidi, s komunisty! Na to jsme hákliví. S nimi nemáme pranic společného, a každého, kdo to nepochopí, zkádrujeme, společensky vyčleníme, znemožníme mu pracovní uplatnění a donutíme jej veřejně si posypat hlavu tunami popela). Avšak, bohužel, výše zmíněné klady jsou oněmi pověstnými rarášky, co mají nalákat nevědomé a pomoci ukrýt skutečné zlo, které je v díle obsaženo. Kupříkladu takový gender, že. Na první pohled vypadá film vyváženě, neboť zastoupení jednotlivých pohlaví je prakticky shodné, ovšem! Kde jsou translidé? Pokud tak někdo vypadá, tak je to dáno pouze tím, že svazácká móda vycházela z veliké části z přešívání poválečných přebytků z UNRRY, a vrcholem kadeřnického umu byl účes zvaný ,,na blbečka". Pragmatický Jeník sice působí velice nadějně, co se propagace LGBT týče, autoři se však rozhodli přiděliti mu vztah se starší dámou. Což sice boří hranice trapných stereotypů, ovšem proč! nemohl být oním partnerem starší pán? Josef Kemr se přímo nabízí! Jak jinak by působila scéna v potoce, kdyby si tam s Honzíkem nelovili jen raky. Stejně tak se dá nalézt až úmyslně nevyužitý potenciál ve snovém párování brigádníků a brigádnic. Stačila by snad jen polovina dvojic stejného pohlaví a snímek mohl vyznít úplně jinak. A Libuše Havelková s rukama ve škopku, máchající, ždímající, drhnoucí? Výsměch rovnoprávnosti. Takto skutečně ne, prosím. Vyzývám k umístění filmu na index, za kterýmžto účelem rozjíždím petici. Spolu se svými spolupracovníky budeme velice bedlivě sledovat (jak jen nám to ganja dovolí), zda se připojíte, nebo zda zůstanete opodál mezi zpátečníky. Važte dobře. Doba se mění, dlouhý pochod institucemi je dokonán a brzy budeme mít setsakra jiné prostředky, abychom vás poučili, polepšili, případně podrtili. Přijde ten den..... (20.06.2020)

(viděno v červnu 2010) Kdo by je neznal. Každý o nich slyšel, každý zná písničky, které zlidověly. Konečně jsem se dokopala a podívala jsem se na celý muzikál i já. Muzikály obecně u nás ve světě filmu moc nefrčí, takže Starcům na chmelu přičítám body k dobru - bylo to něco nového, a to se počítá. Co se týče hudby, tak ta je fajn, ale docela mě iritovalo, že se objevovala stále stejná melodie, na kterou se akorát zpívaly jiné texty, které byly někdy až úsměvné. Atmosféra tam je, herci fajn, příběh prosťoučký, ale myslím, že si to na nic nehraje. Ovšem muzikál no. 1 si představuji trochu jinak. Raději tedy zůstanu u světové klasiky... (25.05.2012)

Mě osobně překvapilo, že i v 60. letech se natočilo něco jako teenagerovské komedie. V tomto případě říznuté s muzikálem. Příběhově mě to kupodivu zaujalo více než hudebně. K písním řeknu toto: 3-4 písničky se mi opravdu líbily (taky je ještě dnes často slýchám), ale nad některými jsem prostě musel jen kroutit hlavou, co je člověk schopen vymyslet za dementní text. Holt dnes už se poslouchá něco jiného, ale za příběh, který mě potěšil a za prvenství nakonec těch pět dám. (28.10.2009)