V erbu lvice

Příběh vzácné ženy z období syrového středověku zemí koruny české. Ludvík Ráža opět dokazuje svůj precizní přístup pro realistické historické drama podobně, jako ve svém díle Poslední propadne peklu. Oddanost, pokora, vděčnost a láska v drsném pohraničním hvozdu českého království, jsou podstatou tohoto hluboce lidsky zaměřeného filmu. Rytířská statečnost a snaha konat dobro ve prospěch ubohých, jsou zde snoubeny v hodnotách naší historie. (10.01.2015)

Chvíli jsem si zvykala na tuto zfilmovanou legendu a adaptaci literární předlohy a posléze jsem musela uznat vysokou kvalitu filmu a profesionalitu a vytříbený vkus režiséra Ráži. Na malém prostoru a bez početného komparzu, zato ale s výborně vybranými herci, skvělou výpravou a krásnými (českými)exteriéry podal režisér Ráža věrohodný a unikátní obraz raného středověku u nás... Michal Dlouhý je úžasný jako potulný německý minstrel, Boris Rösner má/měl vše potřebné pro role drsných a tvrdých chlapů, čiší z něj divoká mužnost a je velmi přitažlivý...Velmi příjemné vidět zřídka "používanou" slovenskou Evu Krížikovú...Ale všichni zúčastnění aktéři jsou na jedničku... Po r.1989 natočit takovýhle skvost, klobouk dolů! Stará poctivá filmařina se holt nedá zapřít...Bonbónek pro filmové fajnšmekry! (02.02.2018)

Ze Zdislavina života - plným jménem Zdislavy Křižanovské z Lemberka - nejsou jistá ani její životní data. Legenda sama - jak už to u legend bývá - víc naznačuje než vypráví. Přesto autorka zdařilé literární předlohy, spisovatelka a někdejší mariánskolázeňská lékařka Alena Vrbová, dokázala napsat ve stejnojmenném románu strhující příběh, který Ludvík Ráža dokázal neméně zdatně přetvořit do filmové podoby nejen jako režisér, ale i jako scénárista. Šťastnou ruku měl i při výběru hlavních představitelů i odborného poradce - výsledkem je s minimem prostředků skvěle zvládnutá výprava, která dotváří - nebo naopak ničí - úspěch tohoto subžánru hraného filmu. Steinmasslová je pro tuto roli-poslání přímo predestinována svým zdánlivě nenápadným, ale vnitřní silou a přesvědčením planoucím krásným niterným ženstvím. Asi právě toto pojetí zživotňuje jinak schematickou postavu neduživé ženy, která podle všeho žila krátce i na středověké poměry, v nichž se člověk mohl i jako mladík bez potíží stát zemským kmetem (17letý Jiří z Poděbrad). Lidský výklad života pozoruhodné katolické světice, Slovanky a Češky (byť v těchto kategoriích středověk velmi dlouho neuvažoval ani necítil) stojící u počátků sociálního českého života, péče o zavržené a ubohé, bohužel nebyl - a pro svou výpravnost ani být nemohl - symbolem nové vlny historické tvorby. Nicméně spoluvytvořil působivý epilog vrcholné české tvorby hraného filmu (z devadesátých let zaslouží ještě zmínku skvělé televizní inscenace zejména Oldřicha Daňka, patrně největšího českého dramatika druhé poloviny dvacátého století). Doba, v níž nositeli skutečné tvořivosti jsou šedesátníci a sedmdesátníci, nenávratně kráčející vstříc konci své životní cesty, je zvláštní. To však neplatí o díle, které již dávno - je "pouze" kvalitní a výsostné - mělo být digitalizováno na DVD nosičích. (02.12.2007)

Zapomenutý hodnotný kousek z první poloviny devadesátých let. Ponurá středověká atmosféra plná bolesti a odříkání má dobré parametry. Možná to chtělo více rozpitvat vedlejší postavy a celkovou politickou situaci. Film je zvláštní i z hlediska herců (M. Růžek, J. Kemr, B. Rösner, R. Brzobohatý, O. Vetchý atd.). Vidět tolik významných českých herců různých generací v jednom porevolučním filmu je rarita. 68%. (26.02.2014)

Škoda přeškoda, že tento pěkný historický film nevyšel doposud na DVD. Nosič by si své zájemce jistě našel a já bych byl jeden z nich. Na mě osobně zapůsobil svým hereckým podáním především Josef Kemr, byť jen v nepatrné roličce. /Po technické stránce ohledně zvuku bych vyčetl nesrozumitelnost slova. Asi jim při těch deštích do mikrofonů napršelo. Proto nedávám pět hvězd/. (10.01.2015)