Candyman: Ďábelský přízrak

Candyman je v současném hororovém kontextu režijně a scénáristicky obdivuhodně opečovaný film, ve kterém se navzájem podporují dva velké talenty - DaCosta a Peele a jeden druhého zde střídavě podepírá, když kdokoli z nich zakolísá. Díky tomu se nedá film v žádném svém parametru nikdy úplně odsoudit (pokud nejste úplný kretén, viz níže). Nový Candyman tak není nabízející se white-guilt pózou - protagonista je gentrifikovaný afroameričan, který se snaží své společensko-kulturní pozadí exploitovat. Epizodičnost bílých postav (kde figurky snobských uměleckých kritiků patří teda někam o tři dekády dříve) lze odůvodnit pak tím, že o nich to tentokrát zkrátka není. Jejich vyloučení pak umožňuje silnější semknutí kolem bývalého ghetta a lidí s ním svázaných, kde hrůzou není nenadálé zjevení Candymana, ale jeho všudypřítomnost. Záběr kdy se vrah v pozadí pomalu vyklání zpoza dveří je děsivější než padesát tisíc lekaček zároveň. Jordan Peele dokazuje jako scénárista opět svoji výjimečnost, protože s příběhy o dědictví útlaku je o krok dál než zbytek (jakkoli závěr je už hodně doslovný a tendenční), dokáže objevovat, propojovat a žánrově parafrázovat afroamerická traumata a to mi přijde prostě skvělý. A DaCosta má cit pro práci s prostorem a vyprávění obrazy. Docela by se mi líbilo, kdyby to drželi dohromady dál. A sehnali si třeba tentokrát třeba lepší herce ještě. (23.11.2021)

Má to atmo Mitchellova It Follows, což je vždycky dobrá věc, ale zároveň i něco unikátně svého, což se u mě projevuje hlavně v pasážích v galerii nebo s kritičkou, které přemítají o tom, jak se témata menšinového útlaku v umění často komodifikují, nebo se označují jako didaktická. V hororu, který má ale zároveň silný i zakrvavený pravý hák, dost nečekané. (26.09.2021)

Nejhorší film, jejž jsem letos viděl. Pamatuji si na původní verzi, při níž mě jímal děs a hrůza a dodnes si nedovolím to slovo před zrcadlem vyslovit. Další pokračování jsem neviděl. Nechápu, co z jednoduché hororové zápletky dokázali tvůrci vytvořit za nesmyslný angažovaný blábol s cca třemi hororovými scénami. Jestli v USA budou točit filmy podle šablon, kvót a pseudopolitických a pseudofilozofických předloh, tak to půjde s americkou kinematografií ve všech žánrech pěkně do .... Zkažený sobotní večer a to mám letos tak zatraceně málo času na filmy. (29.07.2022)

[15%] Boha jeho, to byla ale kundovina! Candyman, no to mě poser. Původní filmy jsem neviděl, tento nový jsem si prostě dal náhodně na odreagování. No, hned ze začátku se nám tu ukázalo klasické LGBT, takže tohle asi řešit nebudu. Postavy mě nebavily a nějaké hororové prvky? Absolutně nulové. Mělo to Rko, takže se tu obejvilo pár kruvavých scén, které mě teda nebavily, ale aspoň nedávám odpad, i když je to asi jedno, že dávám velmi slabou 1*. Prostě je to shit. Nikomu nedoporučuji! (22.05.2022)

Po roce přichází po úchvatných trailerech na scénu horor mixnutý s Peelem a jeden by si řekl, co by se mohlo pokazit? No, vlastně celkem dost. Po šikovném úvodním rozjezdu se film pohybuje v nejistých vodách, ze kterých by jej mohl zachránit jen precizní konec (ostatně jak je u Peeleho zvykem a na co jsme všichni čekali), jenže samotné finále je tak strašně uspěchané a odbyté, až jako by se tvůrci těšili do závěrečných titulků a divák z kina odchází s pocitem “To je jako všechno?”. Jednoduše zde drasticky chybí Jordanův typický rukopis jako u jeho předchozích snímků, chybí mi zde výrazná nevyřčená symbolika jako u předchozích snímků a ve výsledku se zas a znova dostáváme do začarovaného kruhu jeho typického poukazování na utlačování černochů v současnosti i minulosti. Přesně tohle je to, proč si Peele získal fanoušky, ale rvát to takhle na sílu i do mysteriozního slasher hororu o nadpřirozené entitě Candymana? Pls. Diváci přicházející pro slasher nebudou spokojeni, neboť 60% vražd je mimo scénu a ani zbytek není nikterak originální či brutální, naopak diváci přicházející pro další Peeleho mindfuck podivnost budou odcházet stejnětak zklamaní, protože nedostanou plnohodnotný zážitek jako v Us nebo Get Out. Výsledná věc jakoby vůbec nevěděla, čím chce být, míchá dokupy nemíchatelné a já bych mnohem radši dostal buď jedno, nebo druhé, ale v plné výbavě a se vším všudy, než takhle odfláknutou směsici. Na druhou stranu retrospektivní vyprávění formou loutkových “puppet” scén se povedlo a technicky je film na úrovni, ale pořád převažují negativní pocity, protože ačkoliv Candyman nasadil divákovi do hlavy pár otázek, není to ten výsledek, ve který jsme doufali, a já se ptám, co tím chtěli tvůrci vlastně říct. (26.08.2021)